cwbe coordinatez:
101
792011
1969674
2307602
2309873

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::
total children::2
show[ 2 | 3] flat


(22) V „teoretickém postoji“ vystupuje každá „věc“ v rozpolcenosti „toho co je“ a toho „jak se jeví“, „jak je nám dána“. Co je tedy věc (res, ens)? (23) 1. Věc je tvořena vlastnostmi. 2. Věc zůstává „touto věcí“ i když se její vlastnosti do jisté míry změní. Jednota tvořící „věc“, „věcnost“, je tedy od vlastností relativně samostatná, je něco jiné než ony. 3. „Věcnost“ je způsob, jak tu jsou vlastnosti, a nikoli něčím svébytným, nějakým, který by mohl samostatně být bez vlastností.
„Vlastnost“ a „věcnost“ jsou ve filozofii pojmově fixovány jako „substance“ (HYPOSTASIS, HYPOKEIMENON) a „akcidens“ (SYMBEBÉKOS). „Věcnost“ je jednota tvořící identitu „věci“, to, co „stojí pod“ - „sub-stare“ - možnou proměnou jejích „vlastností“ jako to, „čeho to vlastnosti jsou“. „Vlastnost“ je to, co k tomu „stojícímu pod“ nějak „připadne“ - „případek“ čili „akcidens“.
V přirozeném životním postoji je pojetí věci jako jednoty substance a akcidencí nejčastější způsob rozumění (neartikulovaný) „předmětným jsoucnům“. „Věc" je jednota mnohých „vlastností", tzn. strukturou ve smyslu „substance-akcidens", kde „substance" je zde cosi jako „nyní-zde", „jedno", akcidence pak mnohost „bezprostředně všeobecného".




000001010079201101969674023076020230987302309879
chory nos
 chory nos      14.04.2006 - 18:50:07 , level: 1, UP   NEW
(24) Přirozený životní postoj, tedy způsob zvýznamnění světa náležející každodennímu životu odpovídá tomu, co Hegel ve Fenomenologii ducha nazývá „vnímání“. Vlastnost je dle Hegela „Všeobecná bezprostřednost“. Všeobecná – společná mnoha věcem. Bezprostřednost – je nezprostředkovaným smyslovým obsahem.
Protože vlastnost je smysluplná jenom oproti jiným „bezprostřednostem“, připouští existenci mnoha různých vlastností. (25) „Všeobecná bezprostřednost“ je „určitá“ a tedy je možná jenom jako mnohost vzájemně různých vlastností. Tedy - „Vlastnosti věci jsou vzájemně nezprostředkovaná mnohost „vedle sebe“ spočívajících „bezprostředních všeobecností“.
Věcnost je pro Hegela „zprostředkovaným všeobecnem“. „Všeobecnost“ říká, že věcnost mnohost vlastností „jednotí“. Určení „zprostředkované“ říká, že věcnost se nám nedává přímo smysly. Tuto věcnost Hegel označuje jako „médiu“, to na co vlastnosti odkazují - čeho jsou to vlastnosti. „Věcnost“ je něco takového jako „nyní, zde“. (26) Každá vlastnost je určitá a touto určitostí vymezuje možné jiné vlastnosti. Je způsobem, jak se ona jednota věci děje. Vztah vlastností jako „určitých" je „jedno" věci, je to druhý (oproti „nyní, zde") a silnější způsob její jednoty.

00000101007920110196967402307602023098730230987902309891
chory nos
 chory nos      14.04.2006 - 18:53:11 (modif: 14.04.2006 - 19:11:55), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
Benyovsky pise: „Věcnost“ je způsob, jak tu jsou vlastnosti, a nikoli něčím svébytným, nějakým, který by mohl samostatně být bez vlastností.

Hegel pise: Každá vlastnost je způsobem, jak se ona jednota věci děje.

Je to protirečenie, alebo to chce naznačiť, že vecnosť je skrze vlastnosti a zároveň vlastnosti sú skrze vecnosť?