cwbe coordinatez:
1043024

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::
total children::21
9 ❤️


show[ 2 | 3] flat


konec.japonec0
chamuko0
slivka0
Avathar68400
stanley_ptaaach0
irma0
bebe0
Got milk?0
andread0
AZ0
toolrad0
Hlado0
blazeNA0
ritomak0
mysi princezna1
.:stigma:.1
rob1
krasty1
solidarity i...3
kazoo3
venoslava6
odeon6

Čas? rozhovoru s psychológom a univerzitným profesorom Janom Vymětalom

Hovoríme o stretávaní sa, v ktorom sa jeden človek otvára druhému, a zároveň sa pozrieme na vz?ahy v našej spoločnosti, myslíte si, že sú dnes ľudia podobného bezprostredného stretávania schopní? Čím to je, že spoločnos? človeku takéto stretnutia príliš neuľahčuje, naopak snaží sa ho tlači? k tomu, aby príliš slobodný nebol?

Kedysi dávno som začiatkom sedemdesiatych rokov pracoval s halucinogénmi a bolo to pre mňa veľmi poučné obdobie. O túto terapiu bol u nás, rovnako ako medzi odborníkmi v iných krajinách, veľký záujem. Potom nastal z ničoho nič koniec a z LSD sa stal nepriateľ číslo jedna a to predovšetkým v Spojených štátoch. Pritom výsledky tejto liečby u pacientov, pri ktorých nič iné nezaberalo, boli mimoriadne dobré. Prečo z ničoho nič taká nenávis? a nepriateľstvo, keď k tomu neboli vlastne žiadne objektívne dôvody ? Nejednalo sa o látky, ktoré by vytvárali závislos? v pravom zmysle slova. Naopak terapeutické intoxikácie nie sú pre pacientov nič príjemné, pretože často prežívajú silnú úzkos?, ktorej sa tým zbavujú.

Keď som o tom s odstupom premýšľal, uvedomil som si, že človek začne po takýchto reflektovaných skúsenostiach ži? úplne iným životným štýlom, môže na základe týchto skúseností presta? reagova? na ponuky a výzvy , ktoré k nemu prichádzajú od spoločnosti. To bol podľa môjho názoru hlavný dôvod, prečo sa v sedemdesiatych rokoch také nepriateľstvo voči týmto prostriedkom objavilo. Teda premena hodnôt a preferencií. Komunity, ktoré najmä v západnej časti Ameriky vznikali, boli vlastne zložené z ľudí, ktorí odmietli ži? konformne. Obrábali svoje políčka a prestávali chodi? do úradov a tovární, pretože zistili, že zarábanie peňazí nie je to, čo vlastne chcú. Spoločnos?, ktorá je založená na spotrebe a konzume, je vo svojej podstate rozkladaná, ak ľudia nežijú konzumne a prestávajú by? na nej takto závislí a ľahko ovládateľní. To je myslím ten pravý dôvod.

Človek, ktorý je vnútorne slobodný, je tým pádom konzumnej spoločnosti vlastne nebezpečný.

To viete, že áno. Reklama stále hovorí o tom, aby ľudia niečo kupovali. Dnes vlastne už neide o výrobu, ale predaj. Nie náhodou nazval kedysi Rogers psychológiu subverzívnou vedou. Mal na mysli vnútorné oslobodenie vyplývajúce zo sebapoznania a z pestovania kvalitných osobných vz?ahov, ktoré vylučujú ich účelovos? ako aj materialistickú životnú orientáciu. A k tomu vedie humanistická psychológia a psychoterapia.

Pritom je západná spoločnos? paradoxne na osobnej slobode postavená.

Otázka je ale postavená tak, či si vyberiete biele alebo zelené tričko, a nie, či získate vnútornú slobodu.

Napríklad, že si nevyberiem žiadne tričko.

Alebo je mi jedno, aké tričko si kúpim. A taký postoj už je „nebezpečný“. Človek totiž prestane reagova? na tieto podnety, prestane sa chova? tak, ako to spoločnos? vyžaduje k tomu, aby mohla ďalej fungova? a rozvíja? sa na rovnakom ekonomickom základe a spotrebnej hodnotovej orientácii.

Nemyslím si ale, že by to veľkej časti spoločnosti vadilo.

Čo ľuďom vyhovuje ? Im vyhovuje predovšetkým to, čo zdôrazňuje význam ich osobnosti, to že sa od ostatných odlišujú, že znamenajú niečo viac a že si niečo môžu dovoli?. To sa im ohromne páči a tvorcovia reklamy a tvorcovia reklamy to vedia. Ako by som bol tým, čo mám, čo si môžem dovoli?, prípadne kam siaha môj vplyv. Ďalej naopak môžeme pozorova? snahu mnohých po konformite, túžbu by? ako ostatní a napodobňovanie vzorov vytváraných masmédiami. Táto motivácia alebo tieto tendencie k nám ľuďom samozrejme tiež patria. Každý z nás to na sebe cíti v rôznej miere a nie je to iba problém rozvinutých priemyslových civilizácií. Aj v rozvojových krajinách ľudia reagujú podobne, podobne sa ženú za konzumom. Aj na robotníkoch, ktorí k nám prichádzajú z Ukrajiny to človek vidí, vidí, ako sú tým „postihnutí“. Tento systém vytvára umelé potreby, ktoré sú dobré a nutné k tomu, aby sa systém vôbec mohol udrža? a ďalej rozvíja?.

Asi pred troma rokmi som bol so synom na Zakarpatskej Ukrajine. Vrelo takú cestu odporúčam každému. Je to cesta za poznaním. Tam, kde boli turisti, sa vyskytovali podivné osoby, pred ktorými bolo lepšie sa ma? na pozore. Ale keď ste vyšli o kus ďalej niekam do hôr a na poloniny, stretávali ste úplne iných ľudí. Boli pohostinní, ponúkli vám mlieko, syr, to čo mali a nepripadalo do úvahy im za to niečo plati?, boli ste proste hostia. V turistických centrách sa všetko platilo v dolároch a v noci tam strážili s puškou pred hotelom. Sprevádzal ma jeden vysokoškolák, ktorý pochádzal z toho kraja a mudrovali sme spolu o príčinách takéhoto vývoja. Jeho záver znel, že všetko robia peniaze. Najprv som si myslel, že hovorí naivne, ale potom som si uvedomil, že vlastne hlúpo nehovorí, že peniaze s vývojom spoločnosti asi úzko súvisia, pretože pre mnohých ľudí sú dnes nie prostriedkom, ale cieľom, ktorý zároveň znamená ohodnotenie osobnosti. Peniaze, tento fenický vynález, sú z psychologického hľadiska veľmi zaujímavý fenomén.

Do tohto systému je zapojená celá spoločnos?. Kadiaľ vedie cesta von ? Je cestou akýsi „návrat k prírode „? Nepochybne by sa človek musel vráti? do primitívnejších podmienok života.

Mnoho ľudí sa aj u nás snaží voli? prirodzenú skromnos?, vedome sa snažia ži? skromne a „neužíva? si“. Na tejto individuálnej rovine to je možné a celá rada mojich známych takto žije, aj mne samotnému takýto postoj nie je cudzí.

Aj v tak technizovanej spoločnosti, ako je tá naša?

Na rozdiel od toho, čo z histórie poznáme, sa objavila technika ako zvláštny fenomén, ktorý určuje vývoj civilizácie. Vďaka nej nastalo obrovské urýchlenie všetkého. Voľakedy sme ako ľudia mali možnos? a čas adaptova? sa, zvyknú? si na nové podmienky. Teraz na to čas nie je. Čo sa vyvíjalo po stáročia, prebehne dnes analogicky za niekoľko rokov. Martin Heidegger poskytol krátko pred svojou smr?ou rozhovor redaktorovi Der Spiegel, článok sa volá „Už náš môže zachráni? iba nejaký boh“. Hovorí o dobe, kedy technika ovláda svet a k fenoménu techniky patrí, že my ľudia máme pocit, že jej vládneme a že nám uľahčuje život, ale v skutočnosti je to tak, že sami sme technikou ovládaní, my už tie autá proste kupova? musíme, aj keby sme ich nepotrebovali.

Nie je v ľudskej moci tento vývoj zvráti??

Neviem, Heidegger na to odpovedá neurčite. Hovorí, že vplyv filozofie končí a my môžeme by? iba tými, ktorí pripravujú pôdu pre nejakú zmenu, ktorá sa ale zatiaľ ešte nerysuje. Predpokladal, že niečo príde z iných oblastí sveta, niečo, čo zatiaľ nevidíme. Heideggerova odpoveď znie – je potrebné pestova? kritické myslenie, reflektova? to, čo sa deje. Pozorova? a vidie? súvislosti a pokúsi? sa porozumie? fenoménom, ktoré súvisia s technikou aj s akumuláciou kapitálu.

Súhlasíte s Heideggerom?

Bolo to povedané pred dvadsiatimi piatimi rokmi. Možno že začína svita?, ale nechcem to zakríknu?. Preto iba opatrne a ticho upozorňujem na meniace sa vedomie mladých ľudí. Spomeňte si na ekologických aktivistov, rôzne formy altruizmu a medziľudskej solidarity, hnutie za trvalo udržateľný život na zemi apod.

Myslím, že na úrovni osobného života môže človek ži? v dostatočne vnútornej slobode, aj keď je to do určitej miery nepohodlné. Osobným životom je možné konzumu čeli?, nikto nás do ničoho nenúti, je to naša voľba. Toto by mohlo by? pre niekoho riešením. Ak by sa človek zaoberal problémom súčasného sveta príliš kriticky a príliš aktívne chcel všetkým týmto záležitostiam prís? na kĺb, sám by sa nakazil. To je jedna z Heglových téz, že negácia vedie k afirmácii. Hlavným nebezpečím pre určitý systém nie sú ľudia, ktorí proti nemu aktívne bojujú, tí sú kontrolovateľní, ale ľudia, o ktorých sa nevie, pretože tí nie sú na vodítku a ani nie sú vidie?. Práve preto môžu by? vnútorne skutočne slobodní. S vnútornou slobodou totiž, súvisí nenápadnos?.

Ako sa vy sám cítite v dnešnej spoločnosti?

Veľmi dobre. Žijem naplno a v zdraví. A kontakt so študentmi mi prináša mnoho nového aj nádej v zmeny k lepšiemu.


Otázky kládol Jakub Hučín, úryvok pochádza z knihy Hovory o psychoterapii (vydavateľstvo Portál 2001).

Jan Vymětal (1945). V rokoch 1965 – 1970 vyštudoval jdenooborovú psychológiu na FF UK v Prahe, behom tejto doby absolvoval tiež štúdium klinickej a pedagogickej psychológie na univerzite v Hamburku. Pracoval ako klinický psychológ na psychiatrických oddeleniach v Sadskej, Kosmonosoch a v Prahe. Od roku 1998 je prednostom Ústavu pre humanitárne štúdia v lekárstve 1.LF UK v Prahe. Od roku 1999 prednáša psychológiu tiež na teologickej fakulte Juhočeskej univerzity V Českých Budějoviciach. Je autorom celej rady odborných kníh z oboru psychológie a psychoterapie.

Zo stránky Ži a nechaj žit






0104302405331049
SYNAPSE CREATOR
 Njoy[Locked_OUT]      06.05.2010 - 12:45:17 (modif: 21.06.2010 - 19:06:49) [12K] , level: 1, UP   NEW  HARDLINK !!CONTENT CHANGED!!
...

0104302404518532
blazeNA
 blazeNA      16.02.2009 - 16:58:24 (modif: 16.02.2009 - 17:04:39) [17K] , level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
Neviditelný blahobyt a přežraná společnost


Denně v našem obchodě prodávám 28 druhů čerstvého chleba. Denně je zhruba třetina lidí nespokojena, že nenajdou ten – v pořadí devětadvacátý – typ pečiva. Přitom za svého mládí – stejně jako u nás – znali pouze druhy dva. A byli šťastni.

To je jen malý příklad z tisíce maličkostí. Lidé jsou nespokojení, že v lednu neseženou jahody (a když ano, že jsou drahé), že hruškový jogurt je jen ten od Danone a ne ten hruškový od Müllera, vyděšený chlap volá mobilem od regálu těstovin, že nemají ta kolínka bez vroubků, ale jen ty s vroubkama, jestli nemá skočit do auta a sjet pro ně do sousedního města...



Nejde o to, že by to byl problém jen nějakých rozmazlených Italů – všude v Evropě, včetně Čech – je to podobné. Nepíši o rozdílu mezi „bohatým“ Západem a „chudým“ Východem... z tohoto rozdílu se v praktickém životě zbývá stále více už jen mýtus. Zdejší podhorské údolí u Vicenzy je sice z hlediska zaměstnaneckých příjmů bohatší, než řekněme naše Vysočina, zato Praha by ho mohla strčit do kapsy. Mluvím o materielním skoku během jediné generace, který je tady obrovský, u nás však snad ještě větší.



Ekonom ČSOB Tomáš Sedláček je sugestivní chlapík, užívá trefné příměry a hovoří o problému společnosti, přesycené spotřebou a přitom stále méně spokojené. Hovoří o dvaceti letech ekonomického růstu, kdy jsme bohatli tak, jako nikdy v dějinách. Všichni. Evropané, Italové, i Češi, Američané dokonce dvojnásob, na dluh. A to že nelze dělat donekonečna. Ekonom Sedláček lidem doporučuje půst. Vládě ovšem radí rozpumpovat růst.



Z hlediska makročísel jsme bohatli a často si žili nad poměry. To se spoustě lidí nezdá. Kam se skryl ten blahobyt z mikropohledu všedního života?



Máme ve všem větší výběr. Jednotlivé věci jsou výkonnější a pracujeme na ně méně než kdysi. Problém je v tom, že je nesrovnatelně více příležitostí k utrácení.



Jídlo: před 20ti lety na něj padla až polovina rodinného příjmu. Dnes je to třetina, čtvrtina. Ovšem až další čtvrtina dnes padá na komunikace (mobil, internet, kabelová TV), o čem se kdysi ani nesnilo.



Nebo drogerie: za svého dětství pamatuji mýdlo a šampon. Nic víc. Dnes máme u vany na každý typ vlasů specielní šampon, dále kondicioner a balzám, pěnu do koupele, sůl do koupele, tekuté mýdlo na ruce, sprchový gel na tělo, tělové mléko, a zvlášť šampon na intimní partii.



Sportovní pomůcky: dříve jsem drandil na universálním kole v trenýrkách nebo teplácích. Dnes je na hory mountain-bike, na asfalt rychlostní kolo s carbonovou vidlicí, cyklistické kalhoty s vycpaným rozkrokem, cyklistické triko s odsáváním potu, cyklistické boty s klipsnou, cyklistické rukavice , cyklistická přilba a cyklistické brýle. Zvláštní speciální sadu oblečení zvlášť potřebujete do posilovny, na běhání, na lyže nebo skateboard. Když jsem jednou vstoupil ve starých trenclích do posilovny... no, vypadal jsem v tom specializovaném spolku dost divně...



Speciálním případem je tzv. Nová kancelářská vrstva. Jde o mladou a střední generaci, pracující v kancelářích Prahy, ale i větších krajských měst, mající vesměs slušné příjmy a jejíž životní styl se nejvíce blíží evropskému průměru. V konzumu. Vím o čem mluvím, sám jsem do její pražské varianty 10 let patřil. Jezdí na lyže do Alp, za teplem k Rudému moři, do Tunisu nebo Španělska, případně si během roku odskočí na víkend do nějakého evropského města (když jsou ty letenky teď tak levné...). Mobil, notebook, přehrávač MP4 a další nezbytnosti mění za méně než 2 roky... Pracují v nových palácích ze skla a oceli a zkuste si tam přinést rendlík s knedlíkama od večeře... :)) Proto kolega skočí pro bagety, pizzu nebo se jde společně na oběd do restaurace...i přes to, že firma přispívá na stravenky, to něco stojí. Každý den. V rámci sociální hygieny provozuje 3-4 moderní sporty s odpovídající výbavou a oblečením (viz výše), účastní se nárazových aktivit jako skákání z letadla a mostu, paintball nebo alespoň firemní bowling. Desetitisíce lidí. Nejčastější konzumenti hypoték, spotřebních úvěrů a překročených limitů na účtu.



Současná ekonomická krize znamená, že se tento zběsilý kolotoč spotřeby pro ještě větší spotřebu (jak lze laicky přeložit vládní „stimulace růstu ekonomiky) o něco zpomalí. Nikdo nebude mít hlad, většinou nebude muset ani slevit ze svého spotřebního standardu. To nejhorší, co se může stát, je, že přijde o místo v nepříliš efektivním podniku a stát jej bude platit, dokud si nenajde práci novou. I tato nezaměstnaná menšina však bude po dobu nezaměstnanosti kupovat a jíst stejné potraviny, bude dále psát SMSky ze stejného mobilu, užívat bytu, auta, kola, elektřiny stejně jako dřív. Možná odloží dovolenou v cizině nebo výměnu auta.



V tom spočívá ona neviditelnost blahobytu a zároveň neštěstí naší doby... Mám více, než jsem měl v dětství, více, než měl můj otec, děd a jakýkoli předek. Více výběru, více kvality, více množství. Ale místo uspokojení cítím frustraci. Přede mnou se s každou získanou věcí rozšiřuje propast toho, co „nutně“ potřebuji a ještě nemám. Příčina tkví v prazákladu lidské povahy – na vše lepší si bleskově zvykne a povýší to na normu. Vše ostatní je automaticky horší a nepřijatelné.



Nejsem apoštolem boje proti konzumu. Ani zenovým mágem, který levituje nad světským shonem a káže odříkání. Sedím s vámi také u stolu a s celou kumpanií si vesele cpu břicho. Nechť se lidé přecpou k smrti nebo nechť si hladoví podle své diety. Nechť mají svobodnou volbu.



To co chci, je ukázat, u jak bohatého stolu sedíme (aniž bychom si to uvědomili). Že už ani nejíme z hladu, ale vymýšlíme si delikatesy, abychom trumfli sousední stůl. Třeseme se strachy ze změny, kterou nazýváme krizí, byť je to jen přestávka mezi jedním a druhým, ještě skvělejším chodem, který číšník servíruje. A že pokud nechceme přímo přestat jíst a držet půst, je dobré tu a tam otevřít oči a nechat se zasáhnout zábleskem uspokojení. Abychom přes všechen stres a fňukání z té žranice alespoň občas něco měli.







autor : Vít Kučík
úterý 10. únor 2009 16:01
zdroj http://kucik.blog.idnes.cz/c/69689/Neviditelny-blahobyt-a-prezrana-spolecnost.html


...forum na kyberii https://kyberia.sk/id/1043024

010430240451853204715434
dube
 dube      19.05.2009 - 14:07:37 [2K] , level: 2, UP   NEW
na duchovnu krizu neexistuje hmotne riesenie

01043024045185320471543404805298
mf
 mf      11.07.2009 - 18:21:20 , level: 3, UP   NEW
velmi silny vyrok

010430240451853204561803
konec.japonec
 konec.japonec      06.03.2009 - 19:48:15 , level: 2, UP   NEW
parada.. niet co dodat

010430240451853204545654
soviet
 soviet      27.02.2009 - 11:46:01 , level: 2, UP   NEW
Ano, nas5 do jaskyne!...
Ak by sme zobrali nejaku vzorku ludi z minulosti a ukazali im dnesny svet, myslim, ze by sa vratit nechceli. Ce100vat casom sice zatial nemozeme, ale existuje ista analogia - Preco asi ta masova emigracia z chudobnych krajin do bohatych "konzumnych" a nie naopak?

010430240451853204523200
chess
 chess      18.02.2009 - 10:57:07 (modif: 18.02.2009 - 10:58:37) [1K] , level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
"Denně v našem obchodě prodávám 28 druhů čerstvého chleba. Denně je zhruba třetina lidí nespokojena, že nenajdou ten – v pořadí devětadvacátý – typ pečiva. Přitom za svého mládí – stejně jako u nás – znali pouze druhy dva. A byli šťastni."

Takmer podobne..
Asi sedem druhov chleba u nas.
Donedavna.
Ten najlepsi co sa najviac minal, vyrabali v lokalnej pekarni.
Nemal chybu.
Pekarne naokolo (aj tu nasu) skupil nejaky Trtko & spol z Ceska.
Rozhodol sa ze ta nasa pekaren ja na one....
A zrusil ju.
Vraj ekonomickejsie pre neho je vyrabat tento chlieb v novsej
pekarni, sedemdesiat km od nas a k nam ho dovazat.
Nehladiac na to ze ten chlieb tam asi pecu z drevenych pilin
a chutovo stoji za dervy gros, tak po dovezeni v tychto mrazoch
a vystaveni na pult, ho mozu rovno zbalit nazad a nahadzat sviniam.
Neda sa jest.
Je skratka hnusny.
Uz na pohlad.
Tie ostatne zmetky za eurotridsat su dobre tak akurat na struhanku.

Stacil by nam ten jeden.
Overeny rokmi.
Rano este teply na regale.
Chutny.
Vonavy.
Ostatne parodie si mozu nabuchat do treniek.

NIE!

My mame demokraticku moznost vyberu!
Sraciek co stoja za hovno!
A takto je to takmer so vsetkym.
Nasrat!


01043024045185320452320004524779
MadeinMP
 MadeinMP      18.02.2009 - 20:31:58 , level: 3, UP   NEW
suhlasim...

010430240451853204522404
cut
 cut      17.02.2009 - 23:29:12 , level: 2, UP   NEW
omg to je dalsi zo serie clankov ktory mi povie aky som strasne nestastny a nasledne mi to aj nepriestrelne vyargumentuje?:)

vip rider ghost

01043024045185320452240404627750
pater peter
 pater peter      05.04.2009 - 19:25:49 , level: 3, UP   NEW
nie je to iba o tom aby si si to precital to je vsetko ale ked chces mozes byt aj nestastny nikto ti v tom branit nebude

0104302404518532045224040462775004627754
cut
 cut      05.04.2009 - 19:27:22 , level: 4, UP   NEW
aha dik uz tomu chapem:)

vip rider ghost

010430240451853204520821
stenlis
 stenlis      17.02.2009 - 13:51:27 , level: 2, UP   NEW
To nejhorší, co se může stát, je, že přijde o místo v nepříliš efektivním podniku a stát jej bude platit, dokud si nenajde práci novou. I tato nezaměstnaná menšina však bude po dobu nezaměstnanosti kupovat a jíst stejné potraviny, bude dále psát SMSky ze stejného mobilu, užívat bytu, auta, kola, elektřiny stejně jako dřív.

Autor si zjavne nevie predstavit ze by krajina mohla skrachovat.

010430240451853204520324
mit
 mit      17.02.2009 - 11:03:22 , level: 2, UP   NEW
Myslím si, že všetko je o človeku, ako to on všetko vníma a cíti.
Môže žiť v konzumnej spoločnosti, využívať všetky možnosti a nové výdobytky aťď., no napriek ostať sám sebou.
Fakt je dôležitý jeho prístup, či ten dnešný tzv. konzum berie iba ako akísi nástroj a nie životnú hodnotu.

Nevidím na tom nič zlé, že kedysi mali 2 druhy chleba a dnes ich je 30.
Že môžeme cestovať, navštevovať hudobné, alebo športové krúžky, vzdelávať sa, vybrať si to, na čo máme chuť. Veď to zároveň neukazuje iba to, že ľudia sú konzumnejší, ale aj to, ako sa človek vyvíja. Viď veda, výskumy, technológie, je zároveň náročnejší aj sám na seba, čo mu umožňuje jeho osobný rast.

To že to niektorých ľudí úplne ovládlo, správajú sa egoisticky, nespokojne, sú rozmaznaní, to je len a len ich chyba.
Je to presne o tom ich prístupe a subjektivite. Ako k tým tisíckam možností pristúpili. A žiaľ sa tým nechali zlákať a pohltiť...

Stále sú však na svete ľudia, ktorí toto všetko dokážu spracovať vo svoj a spoločenský prospech a osoh.

Toť všjo :-)

010430240451853204520252
mirex
 mirex      17.02.2009 - 10:36:53 [1K] , level: 2, UP   NEW
Prednaska ktora hovori o velmi podobnej teme:

How and why the abundance of choice in modern society is actually making us miserable

TEDTalks: Barry Schwartz (2005)
http://www.youtube.com/watch?v=VO6XEQIsCoM

Barry Schwartz is a sociology professor at Swarthmore College and author of The Paradox of Choice. In this talk, he persuasively explains how and why the abundance of choice in modern society is actually making us miserable.

(Recorded July 2005 in Oxford, UK. Duration: 20:22 )

010430240451853204519514
fool
 fool      16.02.2009 - 22:56:10 , level: 2, UP   NEW
kedykolvek pridem do hypermarketu na nakup potravin naslepo neviem co vybrat tolko toho je na vyber a ano bivam nespokojny ked niektory tovar chyba ak ho prave chcem.mnohokrat som sa pristihol pri tom ako sliedim a dichtim objavit nejaku novinku aby som ju hned kupil.kedysi som si len tak pre seba nazval hypermarkety a multiobchodne centra chramami konzumu,chramami zlateho telata a robil si z toho posmech.jedneho dna sa v petrzalskom auparku objavilo niekolko replik krav a na jednej z nich zlatym pismom napisane divine cow.uctievanie zlateho telata je uctievanim konzumneho materializmu.Stretneme sa v nedelu v chrame?

Když pedanti nás upozorňovali,
s jak chladným mechanismem události
prý plynou,naše duše šeptaly v stínu:
Snad,však jsou jěště jiné věci...

010430240451853204519220
hmgnc
 hmgnc      16.02.2009 - 21:06:45 [2K] , level: 2, UP   NEW
v tomto článku nie je jediná pozoruhodná myšlienka a osoba, ktorej by v niečom "otvoril oči", by musela trpieť naozaj priepastnou duševnou chudobou

01043024045185320451922004519317
palino
 palino      16.02.2009 - 21:35:18 , level: 3, UP   NEW
pretože článok je produkt konzumného myslenia.)

010430240451853204518641
bakany
 bakany      16.02.2009 - 17:40:56 , level: 2, UP   NEW
to ze spolocnost si aj v blahobyte vytvori nove potreby je prirodzene. evoluciou sme nuteni neustale sa vymedzovat voci priemeru a teda neustale prekracujeme svoj tien. tento proces prebieha aj v izolovanych spolocenstvach ktore su technologicky zastarale akurat sa prejavuje v inych aspektoch zivota ludi. niekomu sa zda absurdne luxusne bmw inemu pripada podobne absurdny luxusny saman.
tezy ktore odmietaju konzum su len dalsim prispevkom do toho isteho suboja o vynimocnost. to ze nazory proti konzumnej spolocnosti alebo znecistovaniu prostredia su skor na okraji spektra imho nie je fatalny omyl ludstva. poukazuje to skor na moznost ze "klasicky" konzum je pre ludstvo stale dolezitejsi a spravnejsi ako ine alternativne cesty.

01043024045185320451864104526344
Oli
 Oli      19.02.2009 - 12:24:30 , level: 3, UP   NEW
podla mna autor neodmieta konzum, ale poukazuje na fnukanie kvoli neuspokojenemu konzumu v protiklade k vazeniu si toho co konzumujeme.

01043024045185320451864104519205
palino
 palino      16.02.2009 - 21:01:35 , level: 3, UP   NEW
klasický osvietenský rozum?

0104302404518532045186410451920504520110
bakany
 bakany      17.02.2009 - 09:36:25 , level: 4, UP   NEW
whatever
klasicky znamena ze uz ho mame v krabicke a nic viac z toho nastastie nebude?

010430240451853204518641045192050452011004520657
palino
 palino      17.02.2009 - 12:55:09 , level: 5, UP   NEW
osvietenská viera v neustály uvedomelý pokrok ľudstva; vtedy ju mnohí myslitelia redukovali na materiálny blahobyt; rastúcim bohatstvom sa najlepšie zabezpečí rozvinutie osobnosti; a potom prišli myšlienky liberalizmu...vieme

povedal by som, že tento klasický rozum je z veľkej časti v súlade so zdravým selským rozumom, ak také niečo je; preto možno ostatné tézy nevyhrávajú; som zvedavý, o čom bude písať hegel, fukuyama o sto rokov

01043024045185320451864104519205045201100452065704520960
bakany
 bakany      17.02.2009 - 14:32:52 , level: 6, UP   NEW
hej mozno rypat ze mainstream je taka sedliacka mudrost. alebo sa da poukazovat na naivitu niektorych alternativnych rieseni. to cele skor naznacuje ze nase chapanie tychto procesov je sedliacke.
uvidime o sto rokov. je mozne ze konzumny blahobyt (je toto fakt vsetko o com sa bavime?) uz nebude prinasat bezprostredne vyhody pre cloveka na preludnenej planete. alebo je mozne ze namiesto definicie blahobytu sa zmenime my.

010430240451853204518579
Toth
 Toth      16.02.2009 - 17:17:53 (modif: 16.02.2009 - 17:18:26), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
S niecim sa da suhlasit, s niecim nie. Ale ten clovek vidi niektore veci len kriticky :) a pise to na obraz svoj.

Mat bike bez prevodov je niekedy fraska ;D

Čím ďalej prenikáme do hĺbky svojej bytosti či bytosti niekoho iného, tým viac sa nám vymyká cieľ poznania. (E.Fromm)

01043024045185320451857904518592
Toth
 Toth      16.02.2009 - 17:22:05 , level: 3, UP   NEW
Mna najviac pobavili reklamy VUB banky na slovensku, ze nemame robit pokusy s peniazmi (tie vymyvace hlav), ale rad by som sa tych tvorcov chcel spytat, ze ako inak vznikli tie peniaze, nez ten ich "rastovy hormon" ;D

Čím ďalej prenikáme do hĺbky svojej bytosti či bytosti niekoho iného, tým viac sa nám vymyká cieľ poznania. (E.Fromm)

0104302404518532045185790451859204520477
miso..
 miso..      17.02.2009 - 11:52:49 , level: 4, UP   NEW
moj nazor je, ze 95% (mozno viac) ludi nevie ako tato spolocnost vznikla, co ju formuje a ake su zakladne filozoficke predpoklady na ktorych stojime.
vznik penazi a ekonomickeho systemu 'dneska' je asi trocha praktickejsia otazka a najma teraz to zrazu zacalo zaujimat viac ludi, stale si vsak nemyslim ze taky bezny ekonom rozumie co sa deje (z dlhodobeho hladiska a z dostatocneho odstupu --ved jasne ze z kradkodobeho pohladu je kazdy mudry)
preto by som necakal ze typci vo VUB vobec vedia co a ako :)
dovod je podla mna ten, ze poslednych 300 rokov dochadza k (coraz silnejsej) atomizacii a redukcii sveta/reality/ludi/'vsetkeho' - chybaju ti klasicki renesancni 'prirodni vedci' - polyhistori .. necudujem sa, ved ked si dnes ekonom asi tazko poznas dejiny. politici nie su filozofi. atd.
podla mna je odtial strasne blizko ku 'konzumu' v zmysle ze vacsinu veci (nehovorim len o veciach spotreby) pouzivas, no naozaj nevies a mozno ta ani nezaujima ako to funguje a preco to tu je, nikdy si to nezaradil do sirsieho kontextu --urciteho backgroundu tvojho bytia (mozno by sa dalo povedat ze si nad tym nerozmyslal?)
nesnazim sa tuto situaciu posudit (teda nevravim ci to je dobre alebo zle), nemyslim ze na to mam dostatocne (holisticke) vedomosti, snazim sa len popisat dojem
co sa mi ale zda je, ze (mozno ako pricina no mozno ako nasledok alebo len nejaky samostatny=nesuvisiaci jav) ludia su coraz menej kreativni v pravom zmysle slova a neobjavuju seba

komenty? diskusia?

010430240451853204518579045185920452047704522778
mit
 mit      18.02.2009 - 08:38:20 , level: 5, UP   NEW
Pravdu píšeš Miško :) Niečo na tom bude..

Aj keď ja si myslím, že aj keby táto doba mala nejakých úspešných vedcov, tak o nich ani nevieme (možno až keď zomrú, tak sa dozvieme), pretože je slabá informovanosť a možno aj zo strany spoločnosti taká nezavďačenosť týmto ľuďom za niečo, jednoducho to asi nie je lukratívne, ľudia ako keby nemali záujem o niečo také, či už len vo forme informačného čítania, ľudia zleniveli (nie samozrejme ale všetci), to je ich najväčší problém.
Resp. ako píšeš "ľudia sú čoraz menej kreatívni v pravom zmysle slova a neobjavujú sa"...

01043024045185320451857904518592045204770452277804528127
miso..
 miso..      20.02.2009 - 01:57:22 , level: 6, UP   NEW
dakujem za tak priamociaru pochvalu :)

ono - ja neviem ci to tak ozaj je - mne sa to len zda, v principe to tak vidim (vnimam/citim) okolo seba .. no a potom do urcitej miery mam na to aj argumenty (filozofia) - cize je to taka zmes, a to ma tiez nejak utvrdzuje v tom co si myslim

ak myslis vedcov ako tych 'holistov', tak hej, mas pravdu je to problem - ale v nasej spolocnosti neexistuje nijaky tlak tymto smerom, cize sa necudujem ze o takychto ludi nie je zaujem - ja napriklad studujem 'hard science' (mikrobiologiu) a vidim ake je zmyslanie ludi vo vede - co najviac sa specializovat, byt brutalny v malickej konkretnej veci a urvat si svoje miestecko pody a vyskumu z ktoreho budes zit (kde budes moct pracovat)
jasne, bez specializacie by sme nemali taky pokrok ako mame, na co vsak chcem poukazat ze nam tym nieco unika - a ja mam pocit ze tu hranicu medzi atomizaciou a pohladom na zivot v kontexte sme posunuli az prilis smerom k atomizacii
a ano - vacsina ludi nema o taketo veci zaujem..a tych par co ma/malo su na tom dost zle v ociach ostatnych .. napr nietzsche je imho dost nenavideny. a tak

010430240451853204518579045185920452047704520651
Toth
 Toth      17.02.2009 - 12:51:50 , level: 5, UP   NEW
Ja sa najviac bojim toho, ze prave takmer kazdy ekonom to vie. Ale... Jebe na to, lebo mu to vyhovuje ;)

Najvacsie peniaze su predsa vzdy z chudoby.

Financial crisis ~ A: This isn\'t war. B: Are you sure? B: You\'re the one who taught me how to read the mind.

0104302402641093
.:stigma:.
 .:stigma:.      19.09.2006 - 03:42:39 [3K] , level: 1, UP   NEW
Jakou moc má vaše peněženka

0104302402634389
.:stigma:.
 .:stigma:.      15.09.2006 - 01:15:30 , level: 1, UP   NEW
podporte vyzvu Den bez aut !!!

0104302401918645
blazeNA
 blazeNA      07.09.2005 - 23:45:54 , level: 1, UP   NEW
7.9.2005
Konzumní strategie masírují společnost tak, aby samostatně uvažovala co nejméně
David Formánek
Pojem „konzum“ se z lidového označení socialistické sámošky či bufetu přehoupl v dnešní době do zcela jiné polohy. Stal se označením pro určitý styl, postoj, množinu, a? už převzatých nebo vlastních, názorů vztažených k uspokojování svých potřeb.

Při pohledu shora uvidíme konzum jako jakousi uměle vytvořenou nadstavbou obchodu určenou pro jeho maximalizaci.

Chtěl bych v tomto článku uvést některé z mnoha důsledků, které má přebírání konzumních postojů na společnost a jedince. Na závěr pak ukázat proč, ale hlavně pro koho, je dnes tak důležitý že se vyplatí investovat obrovské peníze na jeho vytváření.



Jaké jsou tedy důsledky konzumního způsobu života:

Degradace hodnot
To je dle mého názoru nejzávažnější důsledek konzumu. Hodnoty se posouvají (nebo jsou reklamní manipulací úmyslně posouvány) směrem k hodnotám, které si mohu koupit – tedy k materiálním statkům. Společnost se tak stává materiálně zaměřená; i přání a cíle lidí se orientují na to, co si mohou koupit, a uvažují a usilují pak v intencích „kdy na to ušetřím“ nebo „kdo mi na to půjčí“. Dostává se tím do začarovaného koloběhu vydělávání a utrácení, který charakterizuje absurdní rčení „Vydělávám proto, abych mohl žít, a žiju abych mohl vydělávat“.

Jestliže tedy píšu o degradaci hodnot, mám na mysli nehmotné hodnoty, které nás činí opravdovými svobodnými za sebe rozhodujícími a jednajícími lidmi na rozdíl od vláčeného stáda. Takové hodnoty nalezneme pak spíše v určitých skupinách jako jsou umělci, básníci, intelektuálové, bohémové nebo třeba i technaři.

Zvýšení agresivity
Toto je možná odvážné tvrzení, ale pokusím se ho vysvětlit. Stav „konzumu“ lze popsat také jako stav „nevytváření“ energie (a? už mentální nebo fyzické) ale poze její konzumace - příjmu. Člověk jako bytost je stavěn tak, aby příjem a výdej energie byl v rovnováze, a to jak na fyzické, tak na mentální (duševní) úrovni. Pokud je tedy v tomto ohledu dlouhodobá nerovnováha, vzniká logická potřeba uvolnění nahromaděné energie a z tohoto pohledu je zvýšená agresivita jedním z nejjednodušších a nejspolehlivějších způsobů. Nechci generalizovat, ale moje osobní zkušenost s „lidmi konzumními“ mi ukazuje, že jsou více podráždění a náchylní k projevům agrese, a? už slovní nebo fyzické.

Elitářství
Puma, Adidas, Nike ... a další z drahých cejchů oblečení, kterými se dnes pomalu vyděluje skupina bohatších. Vidět je to zejména ve školách, protože na dítě má prokonzumní reklamní masáž daleko větší vliv než na dospělého člověka s již utvořeným žebříčkem hodnot. U oblečení je tak paradoxně jeho funkčnost až za jeho označením ,čímž si lze i vysvětlit tak časté falšování značek u vietnamských stánkařů.

Výroba nekvalitního zboží
Šunka pizza – jedli jste jí někdy? Je to takový hnus, ze kterého je cítit především mouka a na kterou je použito druhořadé šlachovité maso (už jenom pohled na ni by nás měl varovat). Je tu proto, aby bylo pro konzumenta lákadlo: Šunka za 9,90 Kč, i když každý rozumný uzenář Vám potvrdí, že vyrobit šunku pod 15 Kč je nemožné.

Zvyšování pohodlnosti
Sušička prádla – konzumní pravda je taková, že nelepší je sušit prádlo v sušičce. Je to sice dražší, neekologické, ale především pohodlné. Dáme prádlo do sušičky a máme spoustu volného času. Jenže už možná nevíme na co – co takhle kouknout na televizi nebo zajet si nakoupit?

Plýtvání
Není to ani tak dávno co fungovaly a zřejmě i prosperovaly různé opravny (vysavačů, televizí, oděvů, bot ...) na které už dnes narazíme, vyjma opraven aut, jen zřídka. Konzum totiž uvedl v praxi zajímavé pravidlo, nad kterým by se ještě před 15 lety pozastavil snad každý: Je výhodnější koupit věc novou než opravovat starou. Nevím. Myslím si, že je to výhodné tak pro výrobce, ale pro zákazníka? A pro Zemi? Stejná situace (nobo možná ještě horší) je s obaly.

Degradace jazyka
„bombastické slevy“, „kreativní nakupování“, “Buď sama sebou s novou Rexonou“ a další podobné výrazy degradují hodnotu konkrétních slov a výrazů tím, že je asociují s propagovaným výrobkem. Každý kdo má všech pět pohromadě nemůže přeci věřit že „být sám sebou“ má co do činění s nějakým sprejem. Ale co naše děti?

Proč a pro koho?
Ekonomika
Ekonomické důvody jsou velice jednoduché, konzum je (vedle ropy) jedna noha, na které ekonomika západního světa stojí. Aby ekonomika vykazovala růst, je nutno kupovat a spotřebovávat to co je vyrobeno, aby se následně mohlo vyrábět další. Čím více podpořím prodej svého výrobku, tím větší mám následný zisk a mohu více vyrábět.

Spotřeba je ale limitována samotným člověkem, a tak musím prosadit názor, že člověk potřebuje více. Pokud při tom použiju účelovou lež, pak se musím taky postarat aby se co nejdříve stala pravdou – tedy alespoň tisíckrát jí zopakovat. Pokud platí že „účel světí prostředky“, tak se ještě máme na co těšit.

p> Např. Investice Lidl Holding s.r.o. do tiskové reklamy v ČR činila v roce 2004 339 milionů korun tj. přibližně 34 Kč na hlavu.

Média
Média jsou nositelem informace – oné informace o tom, co všechno vlastně k životu potřebujeme a kterou je potřeba pěkně zabalit a doručit lidem až pod nos. Můj názor je takový, že média přinášejí (pokud pominu obrovské peníze, které se v reklamě točí) především moc.

Moc kterou jim dává možnost účastnit se na utváření „nového člověka“.

Politika
Politiku jsem si nechal nakonec, protože si myslím, že jejíí profit na konzumizaci společnosti je asi největší. Pokud shrnu výše uvedené důsledky konzumu, pak jsou to přesně ty aspekty, které vládce očekává od poslušného stáda:


pracuji (platím daně), vydělávám, utrácím
moje hodnoty jsou spíše materiální, stačí mi to co si můžu koupit
nad tvořivostí převládá spíše pasivita
měřítkem pravdy jsou pro mě média

Jaký bude další vývoj
Lze očekávat, že investice do propagace „konzumního stylu“ budou stoupat a společnost bude dále masírována manipulující reklamou. Trochu kakofonní hudbou blízké budoucnosti je maximální zjednodošení nákupního a především platebního procesu, totiž použití čipů označujících zboží a bezhotovostní platba (prostě vyjedete z obchodu se zbožím a na vašem účtě se automaticky odečte příslušná částka).

Bez zajímavosti nebudou ani internetové obchody, kde pro nákup nebudeme muset ani zvednout zadek z domu. Tady je zatím omezujícím faktorem nemožnost přímého kontaktu s komoditou, takže pokud zboží neznám, kupuju zajíce v pytli.

Další z písniček je cílená osobní reklama na základě analýzy Vašich nákupních zvyků. Ta je dnes používána internetovými obchody a jejímu rozšíření do běžných podmínek brání jen bezkontaktní autentifikace člověka. Té nakonec nemusíme být se vzrůstající hrozbou terorismu tak daleko. Jen si to představte – vstoupíte do obchodu a příjemný hlas Vám oznámí „Dobrý den pane Nováku. Vaše kolo je již 6 let staré; v naší nabídce jsou kola A, B, C a kolo X za zvýhodněnou cenu pouze pro Vás.“



z
http://www.blisty.cz/2005/9/7/art24865.html





axone main