(41) Filozofie jako teoretický postoj byla až do vzniku experimentální vědy chápána jako strukturovaná jednota v níž má své místo i zkoumání předmětných sfér. Toto se stalo problémem a jsou snahy o jejich znovu sjednocení v duchu antického přesvědčení o jednotě věd a filozofie.

(42) Aristotelovo pojetí univerzality vědy (filozofie) - Jedněmi ze základních charakterů lidství jsou "zkušenost", "umění" (ve smyslu Techné) a pojmové myšlení. Mít zkušenost, která je znalostí jednotlivin, znamená: „pamětí uchovávat jako jednotu, množství vnímaných daností". Zkušenost je zaměřena k praktickému užitku a je východiskem pro "umění" a pojmové "myšlení". Umění (Techné) je znalostí pojmů, obecnin, příčin, která vzniká na základě obecného soudu o podobných věcech. (43) Techné je druhem životního postoje zaměřeného spíše k poznání příčin než k praktickému užitku i když je pořád na něm postaveno. Z toho již vyvěrají vědy jako postoj, zaměřen na vědění, moudrost a poznání pro ně samy. (44) Umění a vědy jsou tedy u Aristotela v hlavních rysech tím, co známe jako teoretický postoj, filozofii.

(44) Znalosti se dle Aristotela dělí na:
* Zkušenost (praktikai) – změřené na jednotlivé a k praktickému užitku, k jednání
* Umění (poiétikai) – zaměřené na obecné a k praktickému užitku, k tvoření
* Vědu (theórétikai) – zaměřené na na obecné, na pozorování, hledání příčin a nezaměřené k praktickému užitku

Vědu a umění označuje Aristoteles souhrnně „vědění“. Toto vědění je to, co známe jako teoretický postoj a je tedy zaměřené na obecné, na hledání příčin, lhostejno zda je to k užitku či ne. Vědy teoretické jsou pro Aristotela filozofiemi, jsou výslovným teoretickým postojem a jsou vědám nadřazeny. Teoretické vědy děli na tři (speciální) vědy, každá tematizující jiné obory jsoucího.
* Fyzika – poznání toho, co je „ze sebe sama“ a má charakter pohybu
* Matematika - (46)
* Teologie – oběma nadřazena, zkoumá nehybné a odloučené

Nade všemi stojí PRIVNÍ FILOZOFIE (PRÓTÉ FILOSOFIA) – metafyzika, jejíž oborem je „co je jsoucnost sama“, zkoumá „první příčiny“, tedy kvůli čemu máme všechno zřizovat a konat.
A) Filozofické
* vychází z názoru, že je svébytnou sférou kultury, specifickým druhem lidské poznávací aktivity, který plní specifické funkce – věda je jedním z možných témat jejího zájmů
B) Scientistické
* vychází z názoru, že je filosofie jednou z věd – musí tak ujasnit svůj předmět vzhledem k předmětům experimentálních věd a zároveň přeformulovat své výkazové a důkazové metody do podoby, která se užívá ve „vědě“
* vychází z názoru, že je „nejobecnější vědou“ – „vědeckým světovým názorem“