Odporúčam:
Martin Konečný: Otazníky nad alternativami ke globalizaci
http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=157

Bolo by dobre ujasnit si jednu vec - Misesov uryvok nebol o tom ci je konzum dobry alebo zly. Debatovat o tom ci je konzum dobry alebo zly je preto offtopic.

Tu ide o nieco ine - o slobodu jednotlivca. O to, ze jedina mozna cesta ako menit veci a svet je slobodne rozhodnutie slobodnych ludi. Sloboda jednotlivca znamena, ze clovek moze konzumovat, ak sa tak rozhodne, alebo konzumovat menej, ak sa tak rozhodne (pripadne nekonzumovat vobec = smrt).

Miera v akej jednotlivi ludia konzumuju, rovnako ako sposob, akym chcu konzumovat a tiez volba, co chcu konzumovat musi byt ponechana na nich samotnych. A tak to podla mna v slobodnej trhovej ekonomike je a malo by byt.

Je to o tom, ze odmietAm v maximalnej moznej miere restrikcie statu, ci ineho subjektu, ktory by stal nad jednotlivcom a zasahoval do jeho slobody (nech by to bolo v mene akejkolvek krasnej myslienky).

Suma sumarum - toto forum nie je primarne o konzume ale predovsetkym o slobode jednotlivca.

A esce jedna perlicka, jakozto ceresnicka na torte od ESCALA, pani a damy! Keby nahodou niekto z vas (urcite sa taki najdu, agnostikov je nas na kyberii popici-coz je very nice) chcel o mojom nazore, resp. o nazorovom poli, ci nazorovej skupine ludi, ktoti sa k tomuto clanku stavaju skeptickzy a k sucasnej spolocnosti kriticky, keby chcel niekto prehlasit nieco na sposob: "To je vas nazor a ten je rovnako dobry, ako moj atd. atd." Alebo nadalej chcel tvrdit, ze sme len zaseknuti v krestanskom meme hriechu... Tak ja netvrdim, ze nebude taky postoj namieste v pripade mnohych mas kririzujucich kapitalizmus. Avsak ak sa pozriete na prispevky a clanok tuna, ak sa na ne pozriete troska z meta-nadhladu, zistite v podstate jedno: Clanok a jeho zastancovia sa tu stale opieraju viacej o abstraktne teorie, zatial co MY-OBJEKTIVNE LEPSI (ANO, VIDITE DOBRE) pracujeme omnoho viacej s konkretnymi faktami. Nase mozgy sa tak daju prehlasit za zdravsie, nasa inteligencia je menej zahltena teoriamy a tudis agresivnejsia, bistrejsia, akcnejsia. Nas rozum funguje lepsie a sme to my, ktorym treba dat za pravdu! Okrem toho nam hormonalne zlozenie nasich tiel dovoluej byt bojovnejsymi v tom zmysle, ze pre scastie v zivote nepotrebujeme nevyhnutne haldu teorii ktore tvrdia, ze vsetko je fajn a mozeme zostat spokojnymi (omluvam sa vam priatelia za toto neslusne slovko) aj s ozonovou dierou nad hlavou a vstupajucou koncentraciou karcinogenou v potrave! Nasa ekonomika spotrebovava pripis vela zdrojou a robi prilis malo k tomu, aby ich nahradila! Produkuje prilis vela nebezpecnych latok! Udrzuje velku cast kultur mojho vlastneho druhu v neblahych podmienkach. Kedze ja chcem tieto kultury pouzivat skor na ziskavanie novych informacii o ludskom svete, ako na lacne banany a cokoladu, je toto dalsim motivom, preco sucasnu ekonomiku kritizujem. Ano, mozno aj som moralista. Ale moja moralka sa zaklada na racionalnom posudeni informacii, ktore som v priebehu mojho vlastneho zivota nazbieral. A je motivovana vecami, ktore uznavam ako hodnoty nad ostatnymi. Ci tieto vecy su racionalne a opodstatnene niekedy riesim, ale zvacsa nie v pripade, ze narazim na clanok podobny tomuto. Tymito vecami su prezitie mojho druhu v dlhodobej perspektive v prvom rade a v druhom rade je to solidarita s ostatnymi prislusnikmi mojho druhu. Som antropocentrycky, ano, ja viem. A co?! A tiez som humanista. Mate snad pre mna nieco lepsie??

Cely ten nadherny model slobody akehosi fiktivneho zvrchovaneho konzumenta znie sice pekne. (Ak nevadi, ze sa tym svet zaplnuje nevkusnym haraburfim pre masy polodementov. A upozornujem, ze sa necitim byt frflosom-kritikom kapitalizmu. Proste len mam vkus!) Cely problem vsak podla mojho laickeho nazoru lezi tam, za takyto model pada v momente, kedy do neho zacneme zapocitavat faktor, ktory sa v celom clanku neobjavil ani jediny jeden krat. A pokial ide o mna, akekolvek pojednanie o sucasnom trznom systeme, ktore sa tomuto faktoru vyhne je neuplne, nedokonale a dobre maximalne tak k tomu, aby sa predalo vo velkom. Proste na hovno! O com hovorim? Chdne do ulice, otvorte si noviny, zapnite televiziu, skocte na net, nasadnite do metra, zapnite radio. Je to vsade a je toho vela a neda sa tomu vyhnut. Neobjavuje sa to akorat v tomto clanku, v ktotom autor usilovne presviedca, existuje slobodny konzument, ktory je zaroven potencialnym tvorcom spolocnosti, kedze ma vdaka slobode pred zakonom moznost konkurovat ostatnemu trhu. A ze vsetci robia vsetko pre to, aby co najlacnejsie a najefektivnejsie splnili potreby mas. Doslova sa tam "setri kazda penny". To snad nemysli vazne! Realita je podla mna skor taka, ze namiesto setrenia kazdej penny, su kazdodenne na globalnom trhu vynakladane miliardy dolarov na reklamu. A c oje to reklama? Kadeco, ale urcite nie nieco, co by zarucovalo suverenitu konzumenta. Zajdite si do profesionalneho reklamneho studia a narazite tam na hlavy studovane v oblasti psychologie, socialnych interakcii, mimoverbalnej komunikacie atd. atd. Trh tu nie je pre to, aby uspokojoval "potreby konzumenta". Ak ano, tak az v druhom rade. V prvom rade sa treba zamysliet nad charakterom tychto potrieb. Ak tak ucinime, zistime, ze trh v prvom rade robi vsetko, aby tieto potreby vytvaral a udrzoval v stave aktualnom az akutnom. Alebo mi chce niekto tvrdit, ze masy skutocne potrebovali fotobunku na zachodoch? To boli ludia tak frustrovani z toho, ze musia splachovat manualne? Alebo neboli pred par rokmi vsetci plne spokojni, ked mohli sms-kovat a telefonovta bez pouzitia farebneho displeja? Ukazte mi, kde bola vtedy ta "potreba", ktoru trh sikovne naplnil!

Podla standardneho genetickeho modelu cloveka mozno lubovolne vlastnosti cloveka kvantifikovat podla Gaussovej krivky rozlozenia pravdepodobnosti vyskytu nejakej odchylky od idealneho stredu. To pre tuto diskusiu znamena tolko, ze ludske potreby, teda aj ten Frommov modus vivendi su statisticky rozlozene tak, ze asi 70% ludi ma velmi podobne vlastnosti. Preto preferuju urcite hodnoty a trh je najoptimalnejsi nastroj ich naplnenia. Konzumny sposob zivota nie je nic ine ako statisticky priemer. Problem nie je v tom. Problem je v tych 30 percentach, teda extremnych 15% vlavo od priemeriu a 15% vpravo. Napriklad taki, co si myslia, ze jedine spravny sposob zivota je duchovny a radi by tento svoj nazor nanutili ostatnym - opat vid Fromm. To su v podstate humanisti. Pre tento mimopriemer je typicke, ze cloveka chapu ako zjavenie, ktore tu tak, ci onak nastolil Boh, a ktore nema so zvieratami nic spolocne okrem telesnych funkcii. Pri zvieratach pokojnu uznavaju normu a standardnu odchylku v spravani a radi ju podopru genetickou teoriou. Ale clovek nie - aj ked uznaju, ze ma zivocisneho predka, jeho vedomie je cosi bozske, je to skratka zazrak. Inak sa tomu hovori antropocentrizmus a ten uz v dejinach zatial ako koncepcia vzdy prehral. Humanisti su skratka vzdy antropocentristi, ci chcu, alebo nie. Lenze clovek je zviera, a jeho vedomie nie je nijake zjavenie, alebo zazrak. Existuje velka skupina evolucnych neodarwinistickych vied, ktore nam krok za krokom ukazuju, ze clovek nie je nijaka vynimka v prirode, ze iba rad seba tak vidi. Vsetky zvierata uprednostnuju konzumny sposob zivota, teda aj clovek. A tak je to UPLNE V PORIADKU.
Na zaver iba nieco k nadpisu mojho prispevku. Humanizmus je iba dalsia sekta zidovkeho monoteizmu a je jedno, ci bohom je Bytost, alebo Ludstvo. Navyse je to krestanska ekta, zalozena na koncepcii hriechu. Ved mi stale iba niekoho obvinujeme z konania ZLA. Raz pohanov, potom kapitalistov, teraz znecistovatelov prirody, alebo konzumny sposob zivota... Ovsemze je to v podstate blbost, pretoze sme neoddelitelnou sucastou prirody a to co koname, kona sa v ramci prirody. Lenze nam koncepcia hriechu uz kulturne-geneticky (memeticky) vyhovuje a tak sme vzdy v mene potlacania fiktivneho ZLA ochotni robit cokolvek, pretoze (ako inak) koname DOBRO. Konzumny clovek je zly, pretoze nemysli na nic ine, ako na svoje pandero. Lenze preco mysliet iba na svoje pandero je ZLE, to uz tak jednoducho nie je mozne zodpovedat, pravda. Tam sa zrazu objavi akysi ideal cloveka, nahrada Bozieho syna, skratka nieco co neexistuje, ale je to dobre na obvinenie z hriechu. HUMANISTI SU NAJVACSI ZLOCINCI, pretoze maju na svedomi najviac ludskych zivotov. Ale aby to nevyzeralo, ze si seriem do huby, ja ich za to nijako neodsudzujem, pretoze nasa kultura (ktorej su humanisti vynikajucim prikladom) je v sutazi kultur na Zemi prave pre koncepciu boja DOBRA so ZLOM, najagresivnejsou, a teda najuspesnejsou kulturou. Postupne sa rozsirala po celej planete a je teda evolucne velmi uspesna. Mozeme byt radi, ze sme jej nositelmi.

hehe von mises na kyberii? looooooooooooooooooool

otazkou je na kolik jsou politicke restrikce prave nastroji tech co uz uspesni jou. aby uspesni zustali a jini uspesnymi nikdy nebyli.
jsme vsichni rovni. ale jsou i prvni mezi rovnymi.

vysrat sa na konzum
sam osebe nie je zly, s tym suhlasim
ale v tejto dobe tzv. globalizacie je vzorec taky, ze bohati budu bohatsi a chudobni chudobnejsi
jediny konzum, ktory sa opiera o slobodnu hospodarsku sutaz, co by mala byt alfa-omega kapitalizmu, je diverzifikacia vyroby, s vyuzivanim alternativnych zdrojov
co keby si sa, ritomak, v ramci svojich aktivit pustil do propagacie technickej konopy? ;) mas na to priestor... min. v kruhu zivota
vsak isto dobre vies, ake moznosti tato rastlina ponuka
a mozem ti povedat, ze takeho konzumu, kde budem spotrebuvat konopne produkty sa velmi rad zucastnim, zvlast, ked podporim oblasti, ktore su hladovymi dolinami
"volny trh" v tejto sucasnej podobe predstavuje taku masineriu reklamnych, PR-, kvazifilantropickych- (cez rozne nadacie apod.) aktivit, ktore maju jediny ciel - mentalne obmedzit bezneho konzumenta a doslova z neho spravit zombiu, napchatu haldami sraciek o americkom sne
je jasne, ze to je utopia vacsia ako od Saint-Simona
ale revolucii to nahrava - vznika masa frustrovanych nespokojnych, ktori budu musiet byt drzani v retaziach coraz vacsou policajnou masineriou
a tak nam "slobodny trh" na tvoj sposob likviduje tu skvelu ukazku demokracie...
a ti filozofi, ktori sa na cely konzum vyseru, sa budu pod fuzy usmievat, ked ako sopka v spolocnosti vybuchne revolucia, ako dosledok takehoto utopistickeho "svetonazoru"
skratka: akcia - reakcia; to nepusti...

:o?

ritomak,
poklona

OK
Text, ktory si tu dal, je v podstate to iste, co si pisal dole, ale je to v jednom prispevku. Ja teda tiez pouzijem citat, aby som zhrnul to o co mi islo. Su to pasaze z knihy E. Fromma - Mit, nebo byt.
Je mi luto, ze je to take dlhe, ale co uz.

Prepis rucne z knihy, takze sa ospravedlnujem za preklepy ak su nejake

"V osobnim zivote by nikdo krome silence nezustla pasivni vuci ohrozeni cele sve existence, avsak lide zodpovidajici za verejne zalezitosti nedelaji prakticky nic, a ti, kdo jim sverili sve osudy, je ponechavaji v necinnosti. Jak je mozne, ze nas nejsilnejsi ze vsech pudu, pud sebazachovy, zrejme prestava motivovat?

Jedno z nejobvyklejsich vysvetleni je, ze vudcove podnikaji mnoho akci, ktore jim umoznuji predstirat, ze delaji neco efektivniho k odvraceni katastrofy: nekonecne konference, rezoluce, rozhovory o odzbrojeni, to vse budi dojem, ze problemy jsou rozpoznany a ze bylo neco ucineno pro jejich reseni. Avsak nedeje se nic, co by melo skutecny vyznam; jak vudeci, tak i ti, co jsou vedeni, umrtvuji sve svedomi a svou touhu prezit tim, ze se tvari, jako by znali cestu a sli po ni spravnym smerem.

Podle jineho vysvetleni sobectvi, ktere plodi sam system zpusobuje, ze vudcove osobni uspech hodnoti mnohem vyse nez spolecenskou odpovednost. Jiz nesokuje, kdyz politicti vudcove a byznysmeni cini rozhodnuti, ktera se zdaji byt jejich osobni vyhodou, soucasne jsou vsak skodliva a nebezpecna pro spolecenstvi. Pokud je ovsem sobectvi jednim z piliru soucasne prakticke etiky, proc by meli jednat jinak? Zda se, ze nevedi, ze chamtivost (stejne jako podrizenost) lidi ohlupuje, dokonce i pokud jde o sledovani jejich vlastnich skutecnych zajmu v jejich vlastnich zivotech ci zajmu jejich partneru a deti (srov. J. Piaget, The moral judgment of the child). Soucasne je verejnost tak sobecky zamerena na sve soukrome zalezitosti, ze jednotlivci venuji jen malou pozornost vsemu, co prekracuje osobni ramec.

Jine vysvetleni pro umrtveni pudu sebezachovy spociva v tom, ze zmeny ve zpusobu zivota, ktere by byly vyzadovany, jsou tak drasticke, ze lide davaji prednost budouci katastrofe pred obeti, jiz by museli ucinit dnes.

Popis jednoho zazitku Arthura Koestlera ze spanelske obcanske valky podava priklad tohoto rozsireneho postoje: Koestler se nachazel v prepychove vile sveho pritele v okamziku, kdy dosla zprava o postupu Frankovych oddilu; nebylo pochyb o tom, ze dorazi behem noci a on ze bude s nejvyssi pravdepodobnosti zastrelen; mohl si zachranit zivot utekem, ale noc byla chladna a prselo, dum byl vyhraty a utulny; a tak zustal, byl zajat a o mnoho tydnu pozdeji byl jeho zivot zachranen temer zazrakem diky usili pratelsky naklonenych novinaru. To je tedy spusob chovani tech, kteri riskuji smrt, misto aby se podrobili vysetreni, ktere by diagnostikovalo vazne onemocneni vyzadujici vetsi chirurgicky zasah.

Krome techto vysvetleni fatalni lidske pasivity v otazce zivota a smrti existuje jeste jedno, ktere tvori jeden z duvodu, proc pisu tuto knihu. Mam na mysli nazor, ze neexistuje zadna alternativa vuci modelu korporativniho kapitalismu, socialni demokracie nebo sovetskeho socialismu ci technokratickeho "fasismu s usmevavou tvari". Popularita tohoto nazoru je z velke miry nasledkem faktu, ze bylo vynalozeno male usili k prostudovani primerenosti zcela novych socialnich modelu a k experimentovani s nimi. Dokud nebude problemu obnovy spolecnosti venovana aspon zcasti takova pozornost, jakou venuji nejlepsi hlavy vede a technice, imaginace nedokaze dodat nove a realisticke alternativy. V teto knize jde hlavne o analyzu dvou zakladnich modu existence: vlastneni (modus "mit") a byti (modus "byt).

Dulezitost rozliseni mezi "mit" a "byt"
Alternativa mezi vlastnenim a bytim se neobraci k beznemu lidskemu rozumu. Muze se zdat, ze "mit" je normalni zitovtni funkci - abychom mohli zit, musime urcite veci mit. A dale, abychom se mohli z veci tesit, musime je mit. Jak muze v kulture, kde nejvyssim cilem je mit - a mit vic a vic - a ve ktere lze rici, ze nekdo "ma cenu milion dolaru" - existovat nejaka alternativa mezi vlastnenim a bytim? Naopak by se mohlo zdat, ze pravou podstatou byti je vlastneni; jestlize nekdo nic nema, je nic.

Avsak velci Mistri zivota alternativu mezi modem vlastneni a byti ucinili ustredni otazkou svych systemu. Podle Buddhy nesmime usilovat o majetek, abychom dosahli nejvyssiho stupne rozvinuti cloveka. Jezis uci: "Nebot kdo by chtel zachranit svuj zivot, ten o nej prijde; kdo vsak prijde o zivot pro mne, zachrani jej. Jaky prospech ma clovek, ktery ziska cely svet, ale sam sebe ztrati nebo zmari?" (Lukas 9, 24-25). Mistr Eckhart ucil, ze nic nemit a otevrit se a ucinit se "prazdnym", nenechat vlastni ego stat ve sve ceste tvori podminku dosazeni duchovniho zdravi a sily. Marx ucil, ze prepych je stejnou neresti jako chudoba a ze nasim cilem by melo byt "byt vice" a nikoli "mit vice". (Myslim skutecneho Marxe, radikalniho humanistu, nikoliv jeho vulgarni padelek sovetskeho komunizmu.)

To, co jsem spatril, me privedlo k zaveru, ze toto rozliseni spolu s rozdilem mezi laskou k zivotu a laskou ke smrti predstavuje nejzakladnejsi problem existence; empiricke antropologicke a psychoanalyticke udaje totiz ve svych dusledcich ukazuji, ze vlastneni a byti predstavuji zakladni zpusoby prozivani a ze jejich prislusna sila urcuje rozdily mezi charaktery individui a mezi ruznymi typy socialniho charakteru.

Vlastneni a konzumovani
Nez probereme nekolik jednoduchych prikladu existovani v modu vlastneni a v modu byti, je treba uvest jiny projev vlasntneni, totiz privtelovani (inkorporaci). Privtelovani veci napr. jidlem nebo pitim je archaickou formou jejiho vlastneni. V urcite stadiu vyvoje ma dite sklon veci, ktere chce mit, klast do ust. Je to detska forma privlastnovani v obdobi, kdy mu telesny vyvoj jeste nedovoluje jine formy ovladani jeho vlastnictvi. Tutez souvislost nalezame mezi privtelovanim a vlastnictvim v rade forem kanibalismu. Napriklad pozrenim druheho cloveka ziskavam jeho silu (takto muze byt kanibalismus magickym ekvivalentem ziskavani otroku); pozrenim srdce statecneho cloveka ziskavam jeho odvahu, pozrenim totemoveho zvirete ziskavam bozskou podstatu, kterou totem symbolizuje.

Vetsina predmetu ovsem nemuze byt privtelena fyzicky (a pokud ano, byly by opet ztraceny v procesu vylucovani). Ale existuje take symbolicke a magicke privtelovani. jestlize verim, ze jsem si privtelil obraz boha, otce nebo zvirete, nemuze mi byt odebran ani odstranen. Symbolicky objekt spolknu a verim v jeho symbolickou pritomnost ve mne. Takto napriklad Freud vysvetluje superego - jako zvnitrneni souhrn otcovskych zakazu a prikazu. Autorita, instituce, idea,
obraz mohou byt zvnitrneny - introjektovany - tymz zpusobem: mam je, jakoby vecne chranen ve svych utrobach. (Pojmy "introjekce" a "identifikace" jsou casto pouzivany synonymne, avsak je obtizne rozhodnout, zda jsou skutecne tymz procesem. V kazdem pripade by pojem "identifikace" nemel byt pouzivan vagne tehdy, kdyz by se melo spise mluvit o napodobe nebo podrizeni.)

Existuje mnoho dalsich forem privtelovani, ktere jsou spojeny s fyziologickymi potrebami, a
proto nemaji zadne omezeni. Postoj vlastni spotrebnimu konzumenstvi by nejradeji spolkl cely svet. Spotrebitel je vecny kojenec volajici po lahvi. Je to patrne u patologickych jevu jako alkoholismus a narkomanie. Obe tyto narkomanie jasne vyclenujeme, protoze jejich ucinky u osob s navykem narusuji jejich socialni povinnosti. tolik odsuzovane nutkave koureni sice neni mene navykove, nenarusuje vsak kurakovo socialni fungovani, ale pravdepodobne "jen" delku jeho zivota.
Pouze bych zde rad poznamenal, ze ve volnem case jsou dnes hlavnimi predmety konzumovani automobily, televize, cestovani a sex. A zatimco je nazyvame aktivitami volneho casu, bylo by lepe je nazyvat pasivitami.

Souhrnne lze rici, ze konzumovani je pouze jednou formou vlastneni, mozna nejdulezitejsi pro dnesni prumyslove spolecnosti blahobytu. Konzumovani ma dvojznacne vlastnosti: utisuje uzkost, protoze to, co clovek ma, mu nelze odejmout; ale zada, aby clovek konzumoval stale vice, protoze drivejsi konzumpce brzy ztraci svuj uspokojujici
charakter. Moderni konzumenti se mohou ztotoznit s rovnici jsem = co mam a co konzumuji.

Co je to vlastnicky modus?
Spolecnost majetku - zaklad pro vlastnicky modus
Nase soudy jsou krajne jednostranne, protoze zijeme ve spolecnosti, ktera se zaklada na soukromem vlastnictvi, zisku a moci jako pilirich sve existence. Ziskavat, vlastnit a dosahnout zisku jsou svata a nezcizitelna prava individua v prumyslove spolecnosti. Neni dulezite, jake jsou zdroje majetku; vlastnictvi neklade na vlastnika majetku zadne zavazky. Princip zni takto: "Kde a jak jsem ziskal svuj majetek a jak s nim nalozim, to je pouze moje vec a nikoho jineho; dokud neporusim zakon, je toto moje pravo neomezene a absolutni."

Tento druh vlastnictvi lze nazvat soukromym vlastnictvim ("privatni" pochazi od latinskeho privare, t.j. "zbavit nekoho neceho"), protoze clovek nebol lide, kteri ho vlastni jsou jeho jedinymi pany, jsou vybaveni plnou moci zbavit ostatni jeho uzivani a poteseni z neho. Soukrome vlastnictvi se povazuje za prirozenou a univerzalni kategorii, ale ve skutecnosti je spise vyjimkou nez pravidlem, pohledneme-li na celek lidskych dejin (vcetne prehistorickeho obdobi), a zvlaste na mimoevropske kultury, u kterych hospodareni nebylo hlavnim cilem zivota.

Patrne nejmarkantnejsim prikladem dnesniho fenomenu nakupovani pro spotrebu je soukromy automobil. Nase doba si zaslouzi pojmenovani "vek automobilu", protoze nase cele hspodarstvi se vybudovalo kolem vyroby automobilu a nas cely zivot je vyznamne urcovan vzestupem a padem na spotrebitelskem trhu s automobily. Tem, ktori vuz maji, se zda necim jako zivotni nutnosti; pro ty, ktori ho jeste nemaji, je vuz symbolem stesti. Avsak je patrne, ze naklonnost k vozu neni hluboka ani trvala, je to ponekud kratkodoba milostni afera, protoze majitele sve vozy casto meni; po dvou nebo dokonce po jednom roce ma majitel "stareho vozu" dost a zacina se ohlizet po vyhodnem novem vozu. Od vyhledani po koupi se vse jevi jako hra, v niz se nekdy dokonce primarnim stava obchod, a dobry obchod vyvolava prave takovou, ne-li vetsi radost nez konecny cil: zbrusu novy model na dalnici.

Abychom vyresili hadanku zdanlive do oci bijiciho rozporu mezi majetkovym zajmem o ne, musime vzit v uvahu nekolik faktoru. Predevsim existuje prvek depersonalizace ve vlastnikove vztahu k vozu; vuz neni konkretnim predmetem, ktery ma rad, ale symbolem postaveni, rozsirenim jeho moci, slozkou jeho ega; po ziskani vozu jeho majitel ziskal novou cast ega. Druhym faktorem je fakt, ze kupovani noveho vozu kazde dva roky misto kazdych rekneme sest let zvysuje kupcovo vzruseni z nabyti; akt privlastneni vozu je druhem deflorace - zvysuje pocit moci, a cim casteji k nemu dojde, o to vetsi je vzruseni. Tretim faktorem je skutecnost, ze caste nakupovani vozu znamena castejsi prilezitost k "dobremu obchodu" - k dosazeni zisku ve smene -, coz je uspokojeni dnes hluboce zakorenene v cloveku. Ctvrty faktor je velmi vyznamny: potreba zkouset nove podnety, protoze stare podnety jsou nezajimave a po kratke chvili vycerpane. Ve svem zkoumani stimulu (Anatomie lidske destruktivity) jsem rozlisil mezi "aktivizujicimi" a "pasivizujicimi" podnety a predlozil tuto tezi: "Cim vice je podnet pasivizujici, o to casteji musi byt menen ve sve intenzite a/nebo druhu, cim vice je aktivizujici, o to dele zustava podnecujici kvalitou a o to mene je treba menit jeho intenzitu a obsah." Paty a nejdulezitejsi faktor spociva ve zmene socialniho charakteru, ke ktere doslo v prubehu posledniho puldruheho stoleti, t.j. od "hromadiciho" charakteru k charakteru "trznimu". I kdyz tato zmena nedostranuje vlastnickou orientaci, podstatne ji modifikuje.

Co je to modus byti?
Vetsina z nas toho vi vice o vlastnickem modu nez o modu byti, protoze vlastneni je modus, ktory v nasi kulture zakousime casteji. Ale neco jeneho nez tento fakt cini definici modu byti mnohem obtiznejsi nez definovani vlastnickeho modu, totiz sama povaha rozdilu mezi obema temito zpusoby existence. Vlastneni se tyka veci a veci jsou pevne a popsatelne.

Byti se tyka prozivani a lidske prozivani je v zassade nepopsatelne. Plne lze popsat nesi personu - masku, kterou kazdy nosi, ego, ktere ukazujeme -, protoze tato persona je sama o sobe veci. Naproti tomu zive byti neni mrtvym obrazem a nemuze byt popsano jako vec. Ziva lidska bytost nemuze byt vlastne vubec popsana. Samozrejme ze lze mnoho rici o mne, o mem charakteru, o me celkove orientaci vuci zivotu. Takove pronikave poznani muze vest hoden daleko v porozumeni a popisu me vlastni psychicke strukturyn nebo psychicke struktury nekoho jineho. Ale moje celkove ja, moje cela individualita, moje takovost jsou natolik jedinecne jako moje oticsky prstu, nemohou byt nikdy plne pochopeny, ani vcitenim, protoze zadne dve lidske bytosti si nejsou zcela podobne.

Pouze v procesu vzajemneho ziveho vztahu druhy jedinec a ja dokazeme prekonat barieru oddelenosti, pokud se oba ucastnime tance zivota. Ovsem vzajemne identifikace nelze dosahnout nikdy. Ani jednotlivy akt chovani nelze plne popsat. Lze napsat cele stranky popisu usmevu Mony Lisy, ovsem namalovany usmev nebude zachycen ve slovech - ale nikoliv proto, ze jeji usmev je tak "mysteriozni". Usmev kazdeho cloveka je mysteriozni (pokud to neni usmev nauceny, synteticky usmev v trnznici)."

"velmi zaujimavy clanok", dalo by sa s nim aj suhlasit, teda v pripade, ze by to bol navod na hru MONOPOLY....pripadne civilizacia..atd.
lenze autor ziavne pise o sucastnom svete!
a) predpokladana spravodlivost kapitalizmu by bola mozna, len na zaklade "rovnakej startovacej ciary". ... co uz na jeho zaciatku nebola....
kedze burzloazia vznikla z prevazne drobnej slachty (prip. inych privilegovanych a majetnych skup.)
b) ponuka a dopyt nie su jedinym faktorom riadiacim trh....
prik. : tlak nadnarodnych firiem na vyrobcov .... ti potom predavaju svoj tovar pod cenu, alebo s minimalnym ziskom.... to nasledne vedie k znizeniu ceny tovaru....a odburanie konkurencie...hlavne drobnych podnikatelov....
c) z toho vyplyva moznost vzniku monopolu....
d) pripadne kartelovych dohod (tu je statna regulacia na mieste, no nie?)
e) pri suchastnom demografickom usporiadani priemerny clovek nema moznost nenakupovat.... (v mestach ina moznost ziskania potravy nie je)
f) etickost reklamy(?) ... sme vystavovany aj nevedomym podnetom, + vyuzivanie psychologie ... jedname este pod tymto tlakom naozaj slobodne????
g) je tu aj "diktat mody" ... argumenty typu, ze tomu sa podriadovat nemusis, padaju na nepopieratelnom vzniku spolocenskeho handicapu..... z toho vyplyvajuca nemoznost najst si adekvatnu pracu, atd. ....
h) vplyv kapitalu (skupin vlastniacich kap.) na jednotlive vlady, pretlacanie zaujmov jedn. lobbystickych skupin, tlak na zmenu legislativi... v prospech volneho podnikania a obchodu a v neprospech ekologie, soc. sfery.... atd...
vid: tlak MMF na leg. statov....

........................................................

nesmieme zabudat na antagonizmus trvalej udrzatelnosti vs. ekonomickeho rastu
a zachovania ekolog. rovnovany vs. zyskavanie zdrojov pre priemysel.....
sklenikovy efekt vs. vyuzivanie fosilnych paliv.... atd.....

..........................................................

zaver: a)kap. s. je najefektivnejsi(naklady na produkciu su najlacnesie), to sa neda upriet, ale otazka znie: "potrebujeme pri sucastnej technologii najefektivnejsi system???" "co s ludmi, ktri su nepotrebny vo vyrobe? (a teda nemaju kap. na utracanie ...pripadne su soc. podporov postaveny do ulohy parazita) ... utratit??? (:-))
b) s tym suvisi aj fakt ze kap. ak ma byt efektivny potrebuje nezamestnanost...
c) alebo je tu potrebne nove usporiadanie spolocnosti, kde praca je prostriedkom na ziskanie zivotnych potrieb ( a teda pravom!-dychat mi tiez nezakazes) ... to znamena patricipaciu na produkcii , ktore uspokoja potreby populacie, tak aby cela populacia na produkcii spravodlivo patricipovala a zaroven sa podielala aj na spravodlivom deleni produktov.... z toho vyplyva znizenie prac casu, odstranenie nezamestnanosti , minimalizacia ludi, ktori su odkazani na davky..... atd.
.....................................................