že Galileova vedecká revolúcia, nebola celkom vedecká, je celkom dobre ukázané tu
https://en.wikipedia.org/wiki/Against_Method
Žádná teorie nikdy nesouhlasí se všemi fakty ve své oblasti, přesto
však ne vždy za to může právě teorie. Fakta jsou konstituována
staršími ideologiemi a střet mezi fakty a teoriemi může být do-
kladem pokroku. Je to také první krok v našem pokus'u nalézt ty
principy, které jsou skrytě přítomny v běžných pozorovacích po-
J·mech.
Jako příklad takového pokusu budu zkoumat argument o věži, kte-
rý aristotelici používali k vyvrácení pohybu Země. Tento argument
obsahuje přirozené interpretace - představy tak těsně spjaté s pozo-
rováními, že je zapotřebí zvláštního úsilí, abychom rozpoznali j:ji.ch
existenci a určili jejich obsah. Galilei odhaluje tyto přirozene m-
terpretace, které jsou neslučitelné s K opernikem, a nahrazuje je
jinými.
Nové přirozené interpretace vytvářejí nový a vysoce abstraktní po-
zorovací jazyk. Zavádí se a utajuje tak, aby se nám nepodařilo
všimnout si změny, která nastala (metoda anamneze). Obsahují
ideu relativnosti všech pohybů a zákon kruhové setrvačnosti
Kromě přirozených interpretací mění Galilei i vjemy, které se zdají
ohrožovat Kopernika. Připouští, že takové vjemy existují, chválí
Kopernika, že je přehlížel, a tvrdí, že je odstranil pomocí daleko-
hledu. Nenabízí však žádné teoretické důvody, proč by se mělo od
dalekohledu očekávat, že podává pravdivý obraz nebe.
Ani první zkušenosti s dalekohledem neposkytly takové důvody.
První teleskopická pozorování nebe jsou nezřetelná, neurčitá, od-
porují si vzájemně i tomu, co může kdokoli vidět vlastníma očima.
A jediná teorie, která by mohla pomoci oddělit teleskopické iluze
od opravdových jevů, byla vyvrácena jednoduchými testy.
Na druhé straně existujíněkteré teleskopické jevy, kteréjednoznač
ně hovoří pro Kopernika. Galilei uvádí tyto jevy jako nezávislý
doklad pro Kopernika, zatímco situace je spíše taková, že jeden
vyvrácený názor - kopernikanismus - má jistou podobnost s jevy
vycházejícími z jiného vyvráceného názoru - představy, že telesko-
pické jevy jsou věrnými obrazy nebe.
Takové "iracionální" metody podpory jsou zapotřebívzhledem k "ne-
rovnoměrnému rozvoji" (Marx, Lenin) různých částí vědy. Koper-
nikanismus a další podstatné součásti moderní vědy přež'ily jen pro-
to, že rozum byl často v jejich minulosti umlčen.
Galileiho zkoumání tvořila jen malou část takzvané kopernikán-
ské revoluce. Přidáním zbývajících prvků se stane ještě obtížněji
smiřitelná s běžnými principy teorie hodnocení.
Církev v Galileiho době se nejen těsněji držela rozumu, jak byl defi-
nován tehdy a zčásti je definován i dnes, ale uvažovala i o etických
a společenských důsledcích Galileiho názorů. Její odsouzení Gali-
leiho bylo racionální, a revizi může požadovat jen oportunismus a
nedostatek rozhledu.
Galileiho metoda funguje i v jiných oblastech. Může být např. pou-
žita k eliminaci existujících argumentůproti materialismu a k ukon-
čení filosofického problému vztahu mysli a těla. (Odpovídající vě
decké problémy ovšem zůstanou nedotčeny.) Nevyplývá z toho však,
že by se měla všeobecně používat.
Dosud získané výsledky nás vedou k tomu, abychom opustili rozli-
šování mezi kontextem objevu a kontextem zdůvodnění, normami
a fakty, observačními a teoretickými termíny. Žádné z těchto roz-
lišení nehraje roli ve vědecké praxi. Pokusy prosadit je by měly
katastrofální následky. Popperův ,,kritický" racionalismus selhává
právě z těchto důvodů.