že Galileova vedecká revolúcia, nebola celkom vedecká, je celkom dobre ukázané tu https://en.wikipedia.org/wiki/Against_Method


Žádná teorie nikdy nesouhlasí se všemi fakty ve své oblasti, přesto
však ne vždy za to může právě teorie. Fakta jsou konstituována
staršími ideologiemi a střet mezi fakty a teoriemi může být do-
kladem pokroku. Je to také první krok v našem pokus'u nalézt ty
principy, které jsou skrytě přítomny v běžných pozorovacích po-
J·mech.

Jako příklad takového pokusu budu zkoumat argument o věži, kte-
rý aristotelici používali k vyvrácení pohybu Země. Tento argument
obsahuje přirozené interpretace - představy tak těsně spjaté s pozo-
rováními, že je zapotřebí zvláštního úsilí, abychom rozpoznali j:ji.ch
existenci a určili jejich obsah. Galilei odhaluje tyto přirozene m-
terpretace, které jsou neslučitelné s K opernikem, a nahrazuje je
jinými.

Nové přirozené interpretace vytvářejí nový a vysoce abstraktní po-
zorovací jazyk. Zavádí se a utajuje tak, aby se nám nepodařilo
všimnout si změny, která nastala (metoda anamneze). Obsahují
ideu relativnosti všech pohybů a zákon kruhové setrvačnosti


Kromě přirozených interpretací mění Galilei i vjemy, které se zdají
ohrožovat Kopernika. Připouští, že takové vjemy existují, chválí
Kopernika, že je přehlížel, a tvrdí, že je odstranil pomocí daleko-
hledu. Nenabízí však žádné teoretické důvody, proč by se mělo od
dalekohledu očekávat, že podává pravdivý obraz nebe.

Ani první zkušenosti s dalekohledem neposkytly takové důvody.
První teleskopická pozorování nebe jsou nezřetelná, neurčitá, od-
porují si vzájemně i tomu, co může kdokoli vidět vlastníma očima.
A jediná teorie, která by mohla pomoci oddělit teleskopické iluze
od opravdových jevů, byla vyvrácena jednoduchými testy.

Na druhé straně existujíněkteré teleskopické jevy, kteréjednoznač­
ně hovoří pro Kopernika. Galilei uvádí tyto jevy jako nezávislý
doklad pro Kopernika, zatímco situace je spíše taková, že jeden
vyvrácený názor - kopernikanismus - má jistou podobnost s jevy
vycházejícími z jiného vyvráceného názoru - představy, že telesko-
pické jevy jsou věrnými obrazy nebe.

Takové "iracionální" metody podpory jsou zapotřebívzhledem k "ne-
rovnoměrnému rozvoji" (Marx, Lenin) různých částí vědy. Koper-
nikanismus a další podstatné součásti moderní vědy přež'ily jen pro-
to, že rozum byl často v jejich minulosti umlčen.

Galileiho zkoumání tvořila jen malou část takzvané kopernikán-
ské revoluce. Přidáním zbývajících prvků se stane ještě obtížněji
smiřitelná s běžnými principy teorie hodnocení.

Církev v Galileiho době se nejen těsněji držela rozumu, jak byl defi-
nován tehdy a zčásti je definován i dnes, ale uvažovala i o etických
a společenských důsledcích Galileiho názorů. Její odsouzení Gali-
leiho bylo racionální, a revizi může požadovat jen oportunismus a
nedostatek rozhledu.

Galileiho metoda funguje i v jiných oblastech. Může být např. pou-
žita k eliminaci existujících argumentůproti materialismu a k ukon-
čení filosofického problému vztahu mysli a těla. (Odpovídající vě­
decké problémy ovšem zůstanou nedotčeny.) Nevyplývá z toho však,
že by se měla všeobecně používat.

Dosud získané výsledky nás vedou k tomu, abychom opustili rozli-
šování mezi kontextem objevu a kontextem zdůvodnění, normami
a fakty, observačními a teoretickými termíny. Žádné z těchto roz-
lišení nehraje roli ve vědecké praxi. Pokusy prosadit je by měly
katastrofální následky. Popperův ,,kritický" racionalismus selhává
právě z těchto důvodů.