Pulse. A dál?
Petr Mareš


Je zapojené audio? Atreju, zatáhni prosím tě závěsy, Mišol ty zhasni a já to konečně odpálím. Zesák tak na třičtvrtě, Malý, ty si sedni a můžeme začít. Hardisk zachrochtal, dvacetisedmipalcová televizní obrazovka potemněla a všichni, napnuti zvědavostí, ani nedýchají.

Nerve aXis - Pulse
Atmosféru v pokoji, očekáváním nahuštěnou na maximum, prořízly kovové zvuky špičkového dema anglické demoskupiny Nerve Axis. Písmena na obrazovce sdělující název demogrupy jedno po druhém explodovala a za zvuků svižného DrumnBase soundtracku se v obklopení texturových efektů začaly objevovat jména tvůrců. Kód Schlott, grafika Meson, audio má na svědomí Ganja a Jam&Spoon. Ubíhající oblačné nebe s poletujícími bublinami se za běhu přemorfovalo na ubíhající tunel, který najednou zkameněl a jako obrázek na kusu papíru odletěl do jiného tunelu plného blesků a mlžných mračen. Když se po několika efektech objevila scéna z mořského dna plného vraků, osvětlena jen rozptýleným světlem průzkumných ponorek, nadšené reakce publika se staly neocitovatelné. Demo nechalo dostatek času, aby se lidé pokochali pohledem do hloubek a přešlo do své druhé části. A ta je snad ještě lepší. Se změnou hudby na scénu přicestoval rotující patvar, ze všeho nejvíce připomínající měděnou hřídel. Za chvíli je z něj nádor, který bobtná a mění se. Když jsme se po chvíli dívali na vodní hladinu s motorovým člunem, rozvířenou ohromnými plastickými vlnami, šlo už jen slyšet obdivné „no toto“ a občas taky „bžjóva“. Vodu vystřídala mlha vytékající odněkud z rohů obrazovky a stékající doprostřed, kde vytvořila náznak nápisu PULSE. Následující žhavá kouřící koule přes půl obrazovky si u nás sice vysloužila pouze středně nadprůměrné hodnocení, zato však skleněný obličej prosvětlený zespoda dvěma světly dostal devět z deseti. Po nějakém divném efektu, připomínajícím dvě průsvitné pomerančové kůry, se demo dostalo do finále. Jak se říká, to nejlepší na konec. Pomyslná kamera se přenesla do zvláštního světa pahorků a rozvlněných jezer, létajících ptáků a zapadajícího slunce a létala velikou rychlostí nad krajinou, následovaná (jak romantické) hejnem poletujících kovových koulí.
Tak Pulse je opravdu demo jak má být. Není to jen hromada otáčejících se mapovaných objektů bez ladu a skladu nakupených do jednoho programu. Toto demo má design. Poprvé spatřilo světlo světa v Helsinkách na soutěži Assembly 97, které samozřejmě vyhrálo. Mohu potěšit i majitele spíše slabších konfigurací, demu stačí k životu 030, AGA a 3MB fastky. Dokonce se na to dá i při této konfiguraci koukat.

Haujobb - Aphrodisiae
Toto demo vyhrálo letošní demosoutěž Mekka-Symposium `98 v Německu. Haujobb není na scéně vyloženě nový, už má za sebou nějaké to vydařené dítko a každá jejich produkce má něco do sebe. Není tomu jinak ani u jejich zbrusu nového demáče hjb-aphf, čili HaujobbAphrodisiae. Dá se říct, že to je demařská klasika, nicméně pěkně provedená a s inovacemi. V úvodních titulcích jsou písmena na texturovaných krychličkách, tunely nejsou celistvé, ale různě prořezávané, navíc zjevně kreslené neobvyklou technikou, nebo jsou v nich aspoň hřeby připomínající vnitřek železné panny. Co mě ale chytilo, jsou nádherné obrázky, ve kterých JCS, grafik Haujobbu, nenásilně kombinuje krásné ženské tváře s různými technickými motivy. Nenechte si ujít ani pohled do mixéru, ve kterém se mixuje borůvkový a malinový puding. Tedy aspoň něco takového se mi vybaví při pohledu na hezky provedenou plazmu. Hudbu k celé věci složil Muffler a dala by se zařadit do některé ze spousty škatulek moderní taneční hudby (osobně bych to odhadl na trance). Pokud se vám budou zdát 3D scény trochu pomalé, věřte, že kodér (Darken) za to nemůže, a spusťte demo s parametrem „O“, v 3D částech se zmenší rozlišení. Poslední dobou jsem zaslechl nějaké zvěsti o spolupráci Haujobbu s další slavnou demoskupinou Scoopex, v současné době by jejich snažení mělo mít i plody. Dohromady se jmenují Haupex.

Powerline - Repugnance
At hledám jak hledám, zdá se, že Repugnance je první a zatím jediná věc, kterou o sobě dala skupina Powerline vědět. A jde vidět, že si dali na celém demu záležet. Do nálady vás hodí hned ze začátku titulky. Je to však jen past na diváky. Klášterní chorály brzy prolomí masivní elektronický nářez a hned potom, co nestačíte dočíst ani do poloviny depresivní text z úvodu této divoké části, se na vás sesype hromada nádherných a nezvykle pojatých plasma efektů. Nebudu vám dopodrobna popisovat jeden efekt po druhém protože jistě už máte přehled, jak takové demo může vypadat a tak bych vám jen kazil podívanou. Prozradím ale, že realtimově rozostřování Powerline doopravdy umí a že celé demo je, s výjimkou dvou škobrtnutí, perfektně synchronizované s výbornou hudbou. A ještě nakousnu něco. Powerline si na vás nachystala jeden parádní špek. Je to efekt, kterého si všimnete, teprve až skončí. Jak je to možné? V Repugnance je možné všechno. Toto demo si nenechte ujít.