zaujimavy pristup, i diskusia pod. okrajovo sa tym zaobera aj thomas mann vo vyklade schopenhauera, ktorym sa prave preluskavam-) jak pravil: Život je obchod, jehož výnosnost zdaleka nekryje náklady.
Je to zlo, utrpení a smrt, jež kvalifikují a povyšují filosofický údiv: nejen to, že tu svět je, ale ještě daleko více to, že je tak svízelný, tvoří punktum pruriens metafysiky, problém, jenž zneklidňuje lidstvo tak, že se nedá utišit ani skepticismem, ani kriticismem.
Také příroda, jejíž vlastní podstatou je vůle k životu, pudí vše svou silou, člověka jako zvíře, k rozmnožování. Potom dosáhla s individuem svého účelu a jest k jeho zániku zcela lhostejná, protože jí jako vůli k životu záleží jenom na zachování rodu a individuum jí neznamená nic.
Genitalie jsou více než kterýkoliv jiný vnější tělesný úd podrobeny jenom vůli, a v ničem poznání; ano, vůle se zde projevuje téměř jako nezávislá na poznání, jako v oněch částech, které na pouhé popudy slouží vegetatívnímu životu, reprodukci, v nichž působí vůle slepě, jako v nevědomé přirodě. Neboť plození jest jenom reprodukce, přecházející na jiné individuum, ovšem reprodukce druhého stupně, jako jest smrt jenom umocněná exkrece. Pro toto všechno jsou genitálie vlastní ohnisko vůle, a tudíž protikladní pól mozku, jenž representuje poznání, to jest oné druhé stránky světa, světa jako představy. Jsou principem udržujícím život, zajišťujícím času nekonečné trvání; a v této vlastnosti byly uctívány Řeky ve phallu, u Hindů v lingamu, což tedy jsou symboly souhlasu s vůlí. Poznání proti tomu poskytuje možnost zrušit chtění, vykoupit se svobodou, překonat a zničit svět.