Nazdar,

nevedel by mi niekto poradit cenovo dostupny mikrofon ktory by mal byt vyuzity v DIY projekte na nahravanie a rozpoznavanie vtacich spevov ?

Zatial za najlepsieho kandidata povazujem AOM-5024 ale niektori ludia zmienuju aj EM 272.

Daju sa take hracky napojit priamo na analog PIN nejakeho microcontrollera (napr. DaisySeed) alebo musia byt este nejak zosilnene ?

caute, chcel by som si trochu vylepsit akustiku v izbe kedze tam je strasny reverb a chcel som sa opytat ci mate recommendations na stores kde predavaju taketo materialy. je to moja obyvacka/homeoffice/bedroom studio a na zaklade par convos s kamosmi viem ze budem potrebovat par bass trapov do rohov a cca 10 m2 steny planujem pokryt takymi penovymi dlazdicami, no netusim ake brandy resp profily vyberat. viem ze to je asi tazko takto na dialku bez empirickej skusenosti no ajtak budem vdacny za akekolvek pointers:)

http://arxiv.org/abs/1312.4006

nema. je to taka psychoakusticka iluzia. ten ton aj ked stale klesa, tak stale zaroven ostava +- tam kde je. princip je asi taky, ze ked si vezmes takuto vec do ruk, a tocis si ju pred sebou, tak tiez mas pocit ze sa tie ryhy tam posuvaju do lave (resp do prava, podla toho ako krutis), no v skutocnosti ostavaju tam kde su aj keby si si to tocila v rukach do nekonecna.
alebo http://en.wikipedia.org/wiki/Shepard_tone

http://www.youtube.com/watch?v=FvLuP4Kya8U&feature=related

sice tu neoslavujeme ziadne vyrocia, ale ked uz bol tento mesiac ten speci den - Dynamic Range Day - tu je kratke video o moznej buducnosti komercnych nahravok:



A este by mazaujimalo, ktory typ posluchaca ste:

http://acousticalsociety.org/

http://www.ted.com/talks/lang/eng/woody_norris_invents_amazing_things.html

Woody Norris shows off two of his inventions that treat sound in new ways, and talks about his untraditional approach to inventing and education. As he puts it: "Almost nothing has been invented yet." So -- what's next?

predchadzajuci post ma prinutil k nasledujucim otazkam:
1.teoreticky - ak tento sub zavesim na zahrade na strom a zmeriam frekvencnu char. v tolerancii 6dB(= plusminus 3dB = 2xhlasnejsie) mala by sa pohybovat medzi 40Hz-140Hz ?
2.ak ju ale umiestnim vo velkej hale,mala by sa zmenit:
"...zásadní vliv na kvalitu reprodukce má poslechové místo a umístění reproduktorů. Čím větší objem místnosti a čím lépe zatlumena, tím nižší bude kritický kmitočet a naopak.
Například velká místnost o objemu 144 m3 - 6x8x3 m - velmi dobře zatlumená má kritický kmitočet asi 120 Hz. (Stejná místnost minimalisticky zařízená má tento kmitočet téměř 170 Hz.) To znamená, že reprodukce basů pod úrovní 120 Hz (170 Hz) je i při kvalitních reprosoustavách problematická...."
Ak ma nahravka kvalitnu basgitaru,mozem taktiez realne ocakavat tych 40Hz?
3.v pripade malej miestnosti(5x5x2.5m),neutlmenej - dalsia deformacia.Asi ako sa zmeni rozsah ktory budem pocut?
4. v pripade ze by som z tej bedne pocul 80Hz-140Hz v tolerancii 6dB,vyriesila by cely problem dolnopriepustna vyhybka so strmostou 24,resp 48dB/oct?
5.ako by to potom hralo? predpokladam ze velmi zle
6.pomohlo by umiestnit subwoofer do rohu najdlhsej steny a otocit pod uhlom 45 stupnov smerom k opacnemu rohu? bassov "pribudne" niekolkonasobne,avsak co to urobi s kvalitou reprodukcie? podla mna sa znova zhorsi,lebo pribudne aj stojate vlnenie...
7. preto,ma v hi-fi & hi-ende opodstatnenie vela bedni,resp. subwoofer?

vdaka za vysvetlenie

http://elektroakustika.cz/zakladni.html

ScienceDaily (Feb. 6, 2010)

The water content of leaves, their thickness, their density and other properties can now be determined without even having to touch them. A team of researchers from the CSIC Institute of Acoustics and the Agri-Food Research and Technology Centre (CITA) of Aragón has just presented an innovative technique that enables plant leaves to be studied using ultrasound in a quick, simple and non-invasive fashion.

Tomas E. Gómez, one of the authors of the study and researcher at the CSIC Institute of Acoustics, where a technique has been developed to analyse these parts of plants without touching them, explains that "The method involves establishing a silent dialogue with plant leaves, questioning them and listening to what they say."

The research, recently published in the journal, Applied Physics Letters, demonstrates that some properties of leaves such as thickness, density or compressibility can be determined with this method.

"The voice of the leaves itself is what gives us information about their status and their properties, all in an innocuous and silent way since communication is established by ultrasound, with above-audible frequencies," the scientist indicates.

The technique involves radiating the leaves with broadband ultrasonic pulses (between 0.2 and 2 megahertz), which are emitted through the air from portable devices. In doing so, the leaves start to vibrate and an ultrasonic sensor very similar to the transmitter detects the waves. The signal is then digitalised and the researchers analyse the resonance range, which enables the characteristics of the leaves to be assessed.

The entire process is done in a way that is non-intrusive to the plant. Until now, coupling fluids have been used between the ultrasound transmitter and the material being studied, as is in the case in medicine, for example, when gels or oils are applied to perform an ultrasound.

Listening to leaf moisture

Eustaquio Gil-Pelegrín, co-author of the study and researcher at the Forestry Resources Unit of the Agri-Food Research and Technology Centre (CITA) in Aragón, which has also taken part in the research, explains that "With this method we can also directly estimate, without contact or interference, the water potential of leaves very accurately."

Information about water content enables us to analyse the loss of turgor in the leaves and the internal morphology of their cell layers, which in turn makes it possible to assess the level of development and to see how they are influenced by environmental factors. Research on the status and water potential of plants helps to diagnose the situation of agricultural and natural systems.

Gil-Pelegrin emphasises the effectiveness of the technique, "even to detect critical moments for plants, such as stomatal closure." Gas and liquid exchange takes places through these pores on the surface of the leaf, and [stomata] opening is determined by factors such as light, CO2 concentration and water availability. For example, when there is a drought the stomata close.

Scientists have successfully applied the ultrasound method to the study of perennial leaves (Prunus laurocerasus and Ligustrum lucidum) and deciduous leaves (Populus x euroamericana and Platanus x hispanica).

The team also took cuttings of some leaves to ascertain water loss over time, and they observed variations in leaf resonance and even water mass loss as little as 1%. The details of this line of research will soon be published in the Journal of Experimental Botany.


zdroj:http://www.sciencedaily.com/releases/2010/02/100203111628.htm

ScienceDaily (Feb. 24, 2010)

Physicists have taken major step forward in the development of practical phonon lasers, which emit sound in much the same way that optical lasers emit light. The development should lead to new, high-resolution imaging devices and medical applications. Just as optical lasers have been incorporated into countless, ubiquitous devices, a phonon laser is likely to be critical to a host of as yet unimaginable applications.
Two separate research groups, one located in the US and the other in the UK, are reporting dramatic advances in the development of phonon lasers in the current issue of Physical Review Letters. The papers are highlighted with a Viewpoint by Jacob Khurgin of Johns Hopkins University in the February 22 issue of Physics.

Light and sound are similar in various ways: they both can be thought of in terms of waves, and they both come in quantum mechanical units (photons in the case of light, and phonons in the case of sound). In addition, both light and sound can be produced as random collections of quanta (consider the light emitted by a light bulb) or orderly waves that travel in coordinated fashion (as is the case for laser light). Many physicists believed that the parallels imply that lasers should be as feasible with sound as they are with light. While low frequency sound in the range that humans can hear (up to 20 kilohertz) is easy to produce in either a random or orderly fashion, things get more difficult at the terahertz (trillions of hertz) frequencies that are the regime of potential phonon laser applications. The problem stems from the fact that sound travels much slower than light, which in turn means that the wavelength of sound is much shorter than light at a given frequency. Instead of resulting in orderly, coherent phonon lasers, miniscule structures that can produce terahertz sound tend to emit phonons randomly.

Researchers at Caltech have overcome the problem by assembling a pair of microscopic cavities that only permit specific frequencies of phonons to be emitted. They can also tune the system to emit phonons of different frequencies by changing the relative separation of the microcavities.

The group from the UK's University of Nottingham took a different approach. They built their device out of electrons moving through a series of structures known as quantum wells. As an electron hops from one quantum well to the next, it produces a phonon. So far, the Nottingham group has not demonstrated a true phonon lasing, but their system amplifies high-frequency sound in a way that suggests it could be it a key component in future phonon laser designs.

Regardless of the approach, the recent developments are landmark breakthroughs on the route to practical phonon lasers. Phonon lasers would have to go a long way to match the utility of their optical cousins, but the many applications that physicists have in mind already, including medical imaging, high precision measurement devices, and high-energy focused sound, suggest that sound-based lasers may have a future nearly as bright as light lasers.






zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2010/02/100222094759.htm

Uz dlho nebolo cim prispiet. Ale nevadi. Mozme si dat nejake historky ako na opekacke .)

Vedeli ste, ze pani designeri elektronicki sa pokusali vytvorit kopie slavneho mikrofonu neumann u47... a aj ked okopirovali topologiu, stale sa im nepodarilo dosiahnut takej sonickej kvality aku ocakavali. Az jedneho dna im napadlo: co ked je to v mriezke? A bolo to tak, ten kovovy kryt, ta nenapadna mriezka, celkom napadne na vrchole mikrofonu bola tym zazrakom. Koli nej u47-ky zneju tak pekne (jemne skreslenie, velmi muzikalne... samozrejme zalezi od vkusu .)

http://www.newscientist.com/article/dn17319-physicists-create-black-hole-for-sound.html

The Ocean Acoustics library contains acoustic modeling software and data. It is supported by the U.S. Office of Naval Research (Ocean Acoustics Program) as a means of publishing software of general use to the international ocean acoustics community.
http://oalib.hlsresearch.com/

Acoustic Monitoring Program: Underwater Acoustics Tutorial
http://pmel.noaa.gov/vents/acoustics/tutorial/tutorial.html

The effect was achieved through use of the Mac based program MetaSynth.[1] This program allows the user to insert a digital image as the spectrogram. MetaSynth will then convert the spectrogram to digital sound and "play" the picture. According to an article on the website Wired News, photographs run through the program tend to produce a "discordant, metallic screeching".


http://en.wikipedia.org/wiki/Windowlicker

http://ag-works.net/default.asp?page=plugins.sg1 a tu je plugin, cez ktory si ten spektrogram mozes pozret (ci tam naozaj je .)

a ja si aj pozriem

má tu niekto nejaký zaujmavé pics zo sonogramu?

je možné, že aphex twin zložil song, v ktorom sa zobrazi v sonograme cela jeho typicka roztiahnutá tvar zpredu?

dávnejšie po nete koloval taký obrázok a už ho neviem nájsť..ak by niekto mal, tak poprosím pastnuť...

fuha, tak pan tam toho pekny kopec. experimentalna psychologia. tu sa asi par dni povrtam :)

http://www.lifesci.sussex.ac.uk/home/Chris_Darwin/Perception/

dole trosicku bordelik a na pouzitie delete vraj nemam pravo. nevadi, snad mi to odpustite. dole pod tou adresou su dalsie submisny (mala byt jedna - ale akosi ma volajake nove ficurky prekvapili)

ale naspak k prenosu zvuku do stredneho ucha a tuto konkretne do mozgu...

The following steps describe how the inner ear translates vibrations into electrical impulses:

* Vibrations from the ossicles are passed through the 'oval window' (the entrance to the inner ear) and produce pressure waves in the fluid in the cochlea.

* The pressure waves stimulate the sensory hairs (technically known as stereocilia) attached to the auditory hair cells in the organ of Corti. Stereocilia can be thought of as keys on a piano, each one playing a slightly different 'note'.

* When one of the stereocilia is 'played', a chemical transaction takes place: potassium ions (K+) and calcium ions (Ca2+) move into the attached auditory hair cell.

* The movement of ions generates an electrical current.

* This electrical current activates the release of a chemical called a neurotransmitter across the gap (known as a synapse) between the hair cell and the adjacent auditory nerve cell.

* The auditory nerve cell responds to the neurotransmitter released by the hair cell and sets up an electrical impulse which is transmitted along its nerve fibre to the brain, and we perceive sound.

http://www.science.org.au/nova/029/029key.htm

http://www.lifesci.sussex.ac.uk/home/Chris_Darwin/Perception/Lecture_Notes/Hearing2/hearing2.html

vsimli ste si niekedy, ze akusticke vlastnosti priestoru a aparatu (a mozno sluchoveho zariadenia... to asi najskor) sa menia v zavislosti od pocasia?

napriklad, ked vonku prsi a je uz par dni nizky tlak... veci zneju odlisne, napr. pre niekoho mdlo, nejasne a nevyrazne... a podobne.

mam teda na mysli taketo subjetivne veci, ale vsak ved zvuk vznika v hlave, mimo hlavy je to "len vlnenie"... ci? :)

ETF5 or RPlusD nahodou niekto?

http://hockicko.utc.sk/semestralky/prace/p31/

nie prave o akustike, ale zvuk je nas a robi nam dobre v akejkolvek forme .0
http://www.audiotheater.com/

http://www.kemt.fei.tuke.sk/Predmety/KEMT320_EA/_web/Online_Course_on_Acoustics/index_acoustics.html

http://www.fpv.umb.sk/kat/kf/intprirexp/TG/Zvuk/Zvuk_vzdial/Zvuk_vzdial.htm

http://www.soundscape-fm.net/index.html
a collaborative sound work which takes place during the Garage Festival in Stralsund... it takes the form of an FM radio broadcast, combined with a user-uploadable database filled with field recordings taken from all over the world.... soem interesting soudns there

Toto je link na prácu Holy, Guo: Ultrasonic Songs of Male Mice

Merali frekvenčné spektrum tichej myšej komunikácie mikrofónom s plochou charakteristikou v pásme 30-110 kHz a zistili, že samčekovia radi spievajú samičkám. Urobili pitch-shifting do nášho počuteľného pásma a znie to ako vtáčí spev. Takže po vtákoch a veľrybách objavili ďalších spevákov, ktorých piesne majú nejakú logickú štruktúru. A keďže myši sa ľahšie pozorujú ako veľryby, môžu sa teši? na ďalšie laboratórne tryzny.



Tu je zvuková ukážka: WAV 1.4 MB

zdravim Pani (& Damy),

hladam akekolvek pramene rozoberajuce:

1) skryte markovovske modely a ich vyuzitie v synteze (idealne rec~i, ide mi najma o principy pri tvoreni topologie HMM)

2) wavelety pre spracovanie (analyzu _A_ rekonstrukciu) zvukovych signalov

3) umele gramatiky

ak mi viete nieco posunut najma z temy 1, budem vdacny

Není decibel jako decibel
Vydáno 29. 06. 2004

dB, dBu, dBV, dBm, dB(spl), toto všechno jsou jednotky používané hudebníky a zvukaři, někdy, bohužel, aniž by věděli co přesně vyjadřují. I nehudebník, když se v novinách dočte, že hluk před restaurací po 22 hodině překročil 60 dB, nebude asi pátrat po definici decibelu, jen si představí velký kravál. Uvidíte, že výpočet těchto hodnot není příliš složitý a možná je i zajímavý. Zmínku o jednotce decibel najdete stoprocentně v každém čísle Muzikusu, hlavně v souvislosti s citlivostí vstupů a výstupů zvukových karet a různých studiových mašinek.


Soustava SI
Podle mezinárodní soustavy jednotek SI (Systeme International d'Unités) patří decibel do skupiny jednotek vedlejších doplňkových. Jenom pro hrubý přehled si řekněme, že:
Základní veličiny soustavy SI a jejich jednotky jsou např. délka (metr), hmotnost (kilogram), čas (sekunda).
Odvozené jednotky jsou třeba kmitočet (hertz) s rozměrem jednotky [s-1], nebo síla (newton) s rozměrem [m.kg.s-2]. Jsou to kombinace základních jednotek.
Další skupinou jednotek jsou jednotky vedlejší, to jsou třeba minuta pro čas, světelný rok pro délku, tuna pro hmotnost. Mezi vedlejší jednotky patří také decibel, u jehož popisu v normě nalezneme termín poměrová jednotka logaritmická. Nenajdeme zde ale žádný rozměr, jako je tomu u jiných vedlejších nebo odvozených jednotek. Decibel je jednotka bezrozměrná.
Trocha "matematiky" nikoho nezabije
Nebudu zde uvádět definici logaritmu, musel bych ji najít někde v učebnici matematiky. Zcela nám postačí, zapamatujeme-li si, že se jedná o matematickou funkci a že existuje logaritmus přirozený a (pro nás důležitý) logaritmus dekadický. Pro odhad funkce postačí znát počet míst základu logaritmu.

log 0,01 = -2
log 0,1 = -1
log 1 = 0
log 10 = 1
log 100 = 2
log 1000 = 3, atd... Lze tak jednoduše odhadnout, že logaritmus čísla 53 bude mezi číslem 1 a 2, logaritmus 5425 bude mezi číslem 3 a 4. Přesné číslo odhalí kalkulačka (proto "matematika" v uvozovkách). Logaritmus čísla 0 není definován.

Vlastnosti logaritmických počtů
A nyní už se dostáváme k tomu, proč a u kterých veličin používat logaritmické počty. Začneme u akustických veličin. Lidské ucho je schopno v přírodě vnímat obrovský rozsah akustických tlaků od nejtišších asi 2.10-5 Pa (0,000 02 pascalu) až po asi 40 Pa (bezbolestně) a s nepříjemným pocitem bolesti v uších až do 200 Pa (i více)! Tento velký rozsah tlaků by byl pro vyjádření v lineární škále velmi nepřehledný, vždy? jde o číselný rozsah sedmi řádů. Zavedeme-li však pro tuto škálu logaritmickou funkci, lze pak vyjádřit poměr akustického výkonu daleko přijatelnějším číslem.
Jednoduše zlogaritmujeme poměr dvou hodnot - aktuálního akustického výkonu P a referenčního akustického výkonu P0 (dle normy 10-12 W). Výsledek násobíme deseti, abychom mohli použít decibely namísto méně praktických belů. A máme na světě vzorec pro hladinu akustického výkonu LP:




v němž je p aktuální akustický tlak v pascalech a p0 = 2.10-5 Pa je normalizovaný referenční akustický tlak, který odpovídá prahové citlivosti sluchu na kmitočtu 1 kHz. Výsledek je samozřejmě v decibelech.
Podobný vzorec bude platit i pro hladinu intenzity zvuku, kde se bude porovnávat intenzita I ve W/m2 (watt na metr čtvereční).
Zajímavější je pro nás vzorec pro vyjádření hladiny akustického tlaku Lp



je opět v dB. Ke značce dB se v tomto případě někdy připojuje do závorky anglická zkratka pro hladinu akustického tlaku SPL (sound pressure level).
Nyní je jasné, proč se decibel uvádí jako poměrová logaritmická jednotka - vyjadřuje logaritmovaný poměr dvou čísel - aktuální hodnoty a zvolené prahové referenční hodnoty. Prahová hodnota je zvolena empiricky (na základě zkušeností), nedá se nijak odvodit a je nutné si ji zjistit z normy. V akustice je to zpravidla nejmenší hodnota, která se dá ještě vnímat lidskými smysly nebo kde už naše vnímání končí.
Zajímavostí logaritmických počtů je skutečnost, že každé zdvojnásobení např. akustického tlaku se projeví jako přírůstek 6 dB (u výkonu nebo intenzity to bude polovina, 3 dB). U trojnásobku tlaku vznikne přírůstek hladiny 10 dB, u desetinásobku tlaku bude přírůstek 20 dB (u výkonu a intenzity to bude opět polovina).



Příklad: při zvýšení akustického tlaku na čtyřnásobek (tj. na 2 x 2) se zvýší hladina o 6 + 6 = 12 dB. Při zmenšení intenzity zvuku na 1/100 klesne hladina intenzity o (1/10)x(1/10) tj. o -10 -10 = -20 dB.
Na tomto místě je třeba uvést, že decibel není jednotkou hlasitosti, jak se všeobecně uvažuje, ale je jednotkou její hladiny. Jednotkou hlasitosti je fon (Ph), který je s decibelem shodný na kmitočtu 1 kHz. Na ostatních kmitočtech již bere v úvahu různou citlivost lidského sluchu, a lépe tak odpovídá subjektivnímu dojmu při změnách hlasitostí.
Decibel jako jednotka elektrických veličin
Podobně jako u akustických veličin, také u elektrického napětí a výkonu se často používá jednotka decibel. Např. u citlivosti vstupů a výstupů mixážních pultů nebo efektových procesorů je možné se setkat s údajem +4 dBu, případně -10 dBV (ale i např. +21 dBu, +16 dBu). Jsou to normalizované či doporučené hodnoty jmenovitého napětí u profesionálních - symetrických (dBu) resp. poloprofesionálních - nesymetrických (dBV) zařízení.



Podobný vzorec platí pro výpočet elektrického výkonu, resp. jeho hladiny, ale logaritmus je zde nutno násobit pouze deseti jako u jiných výkonových veličin (viz třeba hladina akustického výkonu). Vztažná hodnota je 1 mW a značka jednotky je dB(m), nebo dBm.
V muzikantské praxi většinou nepotřebujeme znát přesné hodnoty vstupních napětí nebo akustických výkonů, zpravidla nám postačí odhad hodnot podle výše uvedené tabulky. Je nutné si jen pamatovat několik vztažných prahových hodnot. Pro přehled je uvedu ještě v tabulce:



Pak lze jednoduše odhadovat výsledné hodnoty napětí z předchozích tabulek i bez znalosti vzorců.
-+6 dBu bude dvojnásobek 0,775 V = 1,55 V.
-+4 dBu odhadneme výsledek mezi 0,775 V
až 1,55 V
--10 dBV bude třetina z 1 V = 0,33 V
--20 dBV bude desetina z 1 V = 0,1 V
-+40 dBm (10+10)+(10+10) = 100 x 100
= 10 000 mW = 10 W

Kompletní článek najdete na stránkách časopisu Muzikus
v čísle 4/2004, nebo na jeho internetových stránkách: Není decibel jako decibel




http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Neni-decibel-jako-decibel~20~cerven~2004/

http://www.saecollege.de/reference_material/

v maloktorom tracku je nieco pod 40Hz