Wittgenstein se narodil roku 1889 ve Vídni. Veřejnou školu navštěvoval až v posledních třech letech před maturitou. Technické nadání a hudebně-literární zájmy se projevovaly již záhy. Nejdříve studoval na inženýra v Berlíně, později v Manchesteru. Postupně se začal zajímat o otázky základů matematiky, navázal písemné a osobní styky s Fregem a koncem roku 1911 odešel do Cambridge, kde studoval pod Russellovým vedením logiku a filosofii. Již brzy si získal Russellův respekt a v nejkratší době povýšil z pozice žáka na přítele a partnera v konverzaci. Ve směrodatných kruzích v Cambridgi platil za jednoho z nejvýznamnějších mladých myslitelů. Spřátelil se s Moorem a Keynesem.
Od roku 1913 vznikaly (toho času v Norsku) předběžné práce k filosofickému dílu, které mělo zprvu pojednávat o logických otázkách ve smyslu Fregově a Russellově. V roce 1918, ještě než upadl do italského válečného zajetí, Wittgenstein dílo dokončil pod názvem Tractatus Logico-Philosophicus. Když se v roce 1919 vrátil do Vídně, změnil Wittgenstein svůj život. Rozdal své jmění, navštěvoval učitelský ústav a stal se učitelem na obecné škole v Dolních Rakousích. Wittgenstein se po několika letech vzdal svého učitelského povolání. Zpočátku pracoval jako architekt a postavil pro jednu ze svých sester velký obytný dům.

V roce 1939 byl jako Moorův nástupce povolán do Cambridge. Během druhé světové války vykonával různé opmocné služby. Potom učil ještě do roku 1947, kdy se však vzdal své katedry. Až do roku 1949 pracoval hlavně v Irsku na svých pozdějších rukopisech k filosofii psychologie. Potom odjel na několik měsíců do Ameriky, kde se projevily první příznaky jeho rakoviny, na kterou v roce 1951 zemřel. Několik měsíců přd svou smrtí začal po delším přerušení novou pracovní fázi, v níž vznikly práce Bemerkungen über die Farben a Über Gewissheit.