Slovo mem bylo poprvé použito v Sobeckém genu Richarda Dawkinse. V této přelomové knize zadefinoval "teorii sobeckého genu" založenou na hypotéze že evoluce ve skutečnosti nepostupuje v prospěch jedince nebo celého druhu, nýbrž v prospěch "genu". Termín "sobecký" znamená že jejich jediným zájmem je jejich replikace . O genu se v tomto kontextu uvažuje jako o replikátoru - "replikátor je cokoli, co je kopírováno" (strana 27). Replikátory si pro své šíření a ochranu vytvářejí vehikly (Hull je nazývá interaktory) , v případě genu je jeho vehiklem živý organizmus. Dawkins ve svém díle předpovídal i existenci jiných plnoprávných replikátorú zodpovědných za kulturní přenos a tyto replikátory nazval mem ( z řeckého slova mimem ).



Pro celou memetickou teorii formulovanou Blackmoreovou je zásadní tzv. Campbellovo pravidlo - "analogií pro kulturní změnu není biologická evoluce jako taková , ale spíše obecný model evolučního vývoje , v jehož rámci lze biologickou evoluci vnímat jako zvláštní případ". Campbellovo pravidlo vychází z universálního darwinismu - "darwinova geniální myšlenka o variabilitě, selekci a uchovávání vybraného je platná nejen pro živé organizmy ale rozšírena na všechny systémy kde existuje dědičnost, variabilita a selekce". Evoluční proces popsal Dennett jako "algoritmus, který, probíhá-li správně, musí vést k nějakému výsledku". Projevy evoluce mohou být nesmírně složité, nemúžeme pčedpovědět kam se bude ubírat - evoluce se koná jen jednou. Je to chaotický systém.