Odchází. Ne že by chtěla odejít, ne že bych ji chtěl
poslat pryč, ale odchází.
Myslel jsem si, že pouze její rudé rty, bílé
zuby a tenké obočí jsou hezké, ale její šíje jako
obláček, její pas jako vrbový proutek její podpatky
jako perličky, ty jsou ještě mnohem krásnější.

Její kroky ji ode mne stále vzdalují, už ji nevidím
a ještě ji vidím...
Čím jde člověk dál, tím je jeho srdce blíž, čí
je jeho srdce blíž, tím jde dál.
Myslel jsem si, že ji vidím v dálce mávat kapesníčkem,
ale to jen cár mraku menší než racek
letí oblohou.