cwbe coordinatez:
101
63533
2261529
3833252

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
commanders
polls

total descendants::
total children::0
show[ 2 | 3] flat


Vody české společenské vědy byly v posledních třech letech rozčeřeny sborníky týkajícími se existence a postavení českých Romů a politik jejich integrace (Jakoubek, Poduška 2003; Hirt, Jakoubek 2004). Dvěma vůdčími postavami této nové vlny a častými editory těchto publikací jsou Tomáš Hirt a Marek Jakoubek, jenž navíc vydal na toto téma samostatnou monografii (Jakoubek 2004). Posledními editorskými počiny obou autorů jsou sborníky Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Antropologická perspektiva (Aleš Čeněk, Plzeň 2005) a Romové v osidlech sociálního vyloučení (Aleš Čeněk, Plzeň 2006). Na předcházející publikace Jakoubka a Hirta jsem reagoval na stránkách Politologického časopisu (Barša 2005a), v němž byla také otištěna Jakoubkova odpověď (Jakoubek 2005). Ve dvou posledních sbornících najdeme obsáhlé statě obou autorů, v nichž již odpovídají na kritiky, včetně té pocházející z mého pera (Hirt 2005, Jakoubek 2006).

Důvodem mého rozhodnutí pokračovat v započaté diskusi je, že se do ní kondenzují klíčová dilemata, která přesahují její předmět směrem k nejobecnějším otázkám povahy společensko-vědního poznání a jeho vztahu k politickému jednání. V této diskusi jde nejen o to, jakou povahu má společenská realita – zda je daná podobně jako realita přírodní, anebo konstruovaná (představami, diskurzy, řečovými akty) – a jaké metody jsou jí adekvátní – rozumějící, nebo vysvětlující, holistické (či systémové), nebo individualistické (či interakcionistické). Jde v ní také o to, jaký status máme připsat společensko-vědním výrokům – zda je máme chápat jako odrazy reality (tj. korespondenčně), nebo jako produkty teorií (tj. konstruktivisticky) – a jaký vztah má společensko-vědní výzkum k politické praxi – zda se jí má vyhýbat, anebo do ní intervenovat. Rozhodnutí pro intervenci předpokládá, že si věda troufne vypovídat nejen o tom, co je, ale také o tom, co má být a jak k tomu dospět – tedy o žádoucích cílech a náležitých prostředcích proměny. Vezme-li na sebe věda tuto praktickou funkci, jaké postavení pak má její diskurz vůči politickým diskurzům laiků – je jejich spoluhráčem a konkurentem, nebo sudím, jehož verdiktům se musejí podřídit? Nejen ožehavé téma politiky (romské) identity, ale také univerzální dosah těchto otázek mě přiměl, abych se s jistým odstupem a s novými texty Hirta a Jakoubka po ruce vrátil k diskuzi s nimi.

fulltext (doc)