Návrhy na mesiac marec :: Remember, remember, the velvet November


node:	Návrhy na mesiac marec
template:	4
parent:	citatelsky klub
owner:	stenlis
viewed by:
created:	26.02.2008 - 20:29:12
updated:	26.02.2008 - 20:33:14

cwbe coordinatez:
101
63532
3724215
3738876

ABSOLUT
KYBERIA

permissions
you:	r,
system:	public
net:	yes

Návrhy na tému "Voľná téma"

Píšte sem do piatku, 29. 02. 2008

Z návrhov bude následne spravená anketa...

0000010100063532037242150373887603741887

michel houellebecq: rozšírenie bojového poľa

0000010100063532037242150373887603740810

tak napr.
naposledy som citala Kunderu, a myslim ze kto necital, tak by si precitat mohol,
lahke, ale nie plytke citanie.
Nesnesitelna lehkost byti http://sk.wikipedia.org/wiki/Nesnesiteln%C3%A1_lehkost_byt%C3%AD
alebo Smesne lasky

tu nejake uryvky, pre ukazku:
http://kyberia.sk/id/3735975
http://kyberia.sk/id/3736077

0000010100063532037242150373887603739525

Stanislaw Lem - Solaris

Psychológ Kris Kelvin prichádza na výskumnú stanicu na planéte Solaris vyšetriť podozrivé správanie sa členov vedeckého tímu, ktoré vyústilo do sebevraždy profesora Gibariana, Krisovho starého priateľa. Predmetom výskumu tímu je obrovský nepochopiteľný organizmus pokrývajúci celý povrch planéty ako pohyblivý oceán biologickej hmoty. Ako sa neskôr ukáže, je dosť otázne kto koho na planéte Solaris vlastne skúma. Pôsobením mimozemského organizmu totiž každého človeka, ktorý vstúpi do výskumnej stanice, navštívi hosť - osoba, ktorá je najsilnejšie vrytá v myšlienkach daného nešťastníka.

***

„Kde ses tady vzala?“ zeptal jsem se.
Zvedla mou ruku a začala si s ní pohazovat starým způsobem: odrážela bříška mých prstů a opět je chytala.
„Nevím,“ řekla, „je to něco špatného?“
I hlas byl týž, hluboký, i roztržitý tón řeči. Vždycky mluvila, jako by jí příliš nezáleželo na vyslovených slovech, jako by byla zaujata něčím jiným; působila proto někdy dojmem bezmyšlenkovitého nebo drzého stvoření, protože si všechno prohlížela s jakýmsi tlumeným údivem, který jí bylo vidět jen v očích.
„A… a neviděl tě nikdo?“
„Nevím. Přišla jsem docela normálně. Záleží tak na tom, Krisi?“
Ještě pořád si pohrávala s mou rukou, ale její obličej se toho už neúčastnil.
Zachmuřila se.
„Harey?…“
„Co je, miláčku?“
„Jak jsi věděla, kde jsem?“
To ji zarazilo. V úsměvu – měla tak tmavé rty, že když jedla višně, nebylo to na nich znát – ukázala konečky zubů.
„Nemám potuchy. To je legrační, že? Když jsem přišla, spal jsi, ale nevzbudila jsem tě. Nechtěla jsem tě vzbudit, protože jsi vztekloun. Vztekloun a protiva,“ pohodila energicky mou rukou v rytmu posledních slov.
„Byla jsi dole?“
„Byla. Ale utekla jsem odtamtud; je tam zima.“
Pustila mou ruku. Lehla si na bok, pohodila hlavou dozadu tak, aby se jí všechny vlasy sesunuly na jednu stranu, a pohlédla na mne s oním poloúsměvem, který mě vždycky přestával dráždit, až když jsem ji pomiloval.
„Ale přece… Harey… vždyť přece…“ blábolil jsem.
Sklonil jsem se nad ni a poodhrnul jsem krátký rukáv šatů. Kousek nad jizvou po očkování proti neštovicím, která byla podobna kvítečku, jsem objevil malou červenou stopu píchnutí. Ačkoliv jsem to očekával (protože jsem mimoděk neustále hledal v té nemožnosti kousek logiky), udělalo se mi nevolno. Dotkl jsem se prstem té ranky po injekci, o níž se mi pak dlouhá léta zdávalo. Probouzel jsem se z takových snů sténaje, v rozházených poduškách, vždycky ve stejné poloze, skrčen, s hlavou takřka u nohou, přesně tak, jak ležela ona, když jsem ji našel téměř už studenou; touto pozicí jsem se totiž ve snu pokoušel naznačit, že prosím její památku o odpuštění, anebo projevit, že jsem s ní v jejích posledních okamžicích, kdy už cítila působení injekce a musela se bát. Bála se přece i obyčejného poranění, nesnášela nikdy bolest ani pohled na krev – a najednou udělala tu strašnou věc a zanechala pouze pět slov na lístku, adresovaném mně.

000001010006353203724215037388760373952503741211

tak toto hej!

[ Hladam dvere do leta... ]

000001010006353203724215037388760373952503740038

Pocuj stenlis, ved v tomto tvojom opise je prakticky vsetko z tej knihy povedane.;]
Ziadne mysteriozne postupne odhalovanie sa tym padom v tej knihe nekona.
Ved o to tam ide, ako on najprv nevie co sa deje, potom nevie preco sa to deje.
A my najprv nevieme, kto je ona, a az postupne sa to dozvedame.

Takto je to povedana vsetko naraz a zmysel citat to sa jemne straca.;]

00000101000635320372421503738876037395250374003803741551

to čo som napísal je v prvých dvoch kapitolách (z cca dvanástich)

navyše som predpokladal, že to je známa zápletka - už na ňu boli natočené dva filmy

00000101000635320372421503738876037395250374003803741219

ale keby iba napisal, ze na vyskumnej stanici sa deju "zahadne veci", to by asi nikoho nenadchlo ;-)

[ Hladam dvere do leta... ]

0000010100063532037242150373887603739462

Autor: Robert Charles Wilson
Kniha: Spin

"Jedné noci, když dvanáctiletý Tyler Dupree se svými nejlepšími kamarády, dvojčaty Dianou a Jasonem, pozoroval oblohu, zhasly hvězdy a už se neobjevily. Ve stejném okamžiku zmizely z oběžné dráhy všechny družice a ráno se na nebi místo slunce objevila jen jakási nedokonalá náhražka.."

V tomto bode vam usekavam oficialne zhrnutie, ktore publikuje Brloh aj martinus.sk na svojich strankach, a predpokladam, ze je aj na knihe vzadu.
Vrazdila by som za to zhrnutie, lebo je v nom spoiler, vec, ktoru sa ma clovek dozvediet s velkym prekvapenim az dost hlboko v knihe.

Kniha vyhrala cenu Hugo v 2006.
Po precitani tamtoho zhrnutia vyssie sa kniha zda ako namet na obycajne priemerne scifi, na druhy a kazdy dalsi pohlad je jasne, ze ta kniha je extremne inovativna, ponuka myslienky podnecujuce k premyslaniu o zakladnych filozofickych otazkach [ako to uz scifi a najma katastroficke scifi zvykne] a aj o pravidlach medziludskych vztahov.
Prekvapila ma skoro s kazdym dalsim otocenim strany, ale ako vsetci vieme, knihy a ich citatelia su individua a na kazdeho to zaposobi inak. ;]
Zo scifi, ktore som v zivote citala, je toto v mojom najtophyper-uzkom vybere dobrych knih.
Ako tak premyslam, v tom najtophyper-uzkom vybere su vacsinou podobne veci, katastroficke scifi mojej mladosti od Merleho a inych, a v tomto zozname mi svieti sucasny Robert Charles Wilson. ;]

Este by som rada dodala, ak niekoho vydesila predstava 12 rocnych hlavnych hrdinov, ze kniha sa odohrava v priebehu cca tridsiatich rokov zivota hlavneho hrdinu. Co je spisovatelsky pomene narocne, autor to zvladol vyborne.

Velmi dobre sa viem stotoznit s tymto uryvkom z tejto recenzie:
Wilson's invention here is every bit as brilliant as those of his characters, and frankly, the less said about it the better for the reader. [...] He's got lots of surprises for science fiction readers, the kind of "wish I had thought of that" ideas that are the result of lots of research and lots of imagination. But every revelation -- and there are plenty of them, lasting right up until the final pages of the novel -- is something that's a big idea yet easy to comprehend. Wilson has the sense of wonder down so well that while reading 'Spin', which seems entirely contemporary in every sense, you will feel as if you're back in the heyday of the first great science fiction novels. The comparisons become obvious once you read the novel, and I won’t spoil your enjoyment as a reader by pointing them out. But 'Spin' engenders these comparisons because it feels every bit as real, as new and as exciting as the classics did in their day. As you read 'Spin', it's impossible not to think that it's a classic as well.

Nieco o autorovi na wiki

Po cesky Spin maju v Brlohu, aj na martinus.sk, aj v Panta Rhei som ju videla.

Bez scifi nieto pokroku. ;]]

0000010100063532037242150373887603739187

ehm... "volna tema" a zaroven su na nu navrhy? ved potom uz nebude volna..ci co, ci ako, ci coto?

000001010006353203724215037388760373918703739193

svetielko... mozes dat akykolvek navrh na knihu, navrh je zanrovo neobmedzeny....:)

there is no man for me in this world...
*...Light up, light up As if you have a choice...*

00000101000635320372421503738876037391870373919303739251

Aha, a potom akoze neskor uz to bude dokonca aj zanrovo obmedzene?

0000010100063532037242150373887603739187037391930373925103739286

svojetielko, odpoviem
tematicke obmedzenie v budúcnosti je myslené ako nástroj na rozširovanie si obzorov. Schválne píšem tématické a nie žánrové, rozdiel je snáď jasný. Ide o to, aby sa tu netočili len súčasné fantasy s murakamim, ale aby sme sa dostali aj k niečomu, čo by nás inak obišlo.

0000010100063532037242150373887603739187037391930373925103739266

svetielko, to neviem.
ale myslim, ze takto je to velmi dobre spravene.
napis knihu, ak o nejakej vies, ktoru by si chcela,aby si i dalsi ludia precitali. cez vikend sa bude hlasovat z navrhov
a kniha, co bude mat najviac hlasov bude ta kniha mesiaca marec
to znamena. ze kto bude mat zaujem si knizku precita a vyjadri sa k nej.
myslim, ze takto tento klub bude fungovat ;)

there is no man for me in this world...
*...Light up, light up As if you have a choice...*

000001010006353203724215037388760373918703739193037392510373926603739385

Ja by som aj napisala, co chcem aby si dalsi ludia precitali, ale dobre viem, ze bud to nie je nenarocna vec, alebo to nie je dostupne v materinskom jazyku, alebo to nie je dostupne v knihkupectvach a knizniciach, alebo je to vec co by skratka aj tak nikto necital.;]]
Takze sa zdrzim. ;]

00000101000635320372421503738876037391870373919303739251037392660373938503744862

ak mas pocit, ze by sa tvoje navrhy neujali, tak ich nemusis pisat ;) staci, ked sa potom rozhodnes, ci sa chces zapojt ku knihe, ktora sa vybrala..

co sa tyka narocnosti, tak ja som tiez zato, aby tu boli lahsie knihy.. cele by to bolo o dost uvolnenejsie a tym padom aj lepsie.. fakt nie kazdy ma cas na rozoberanie nejakej zlozitej filozofie, popri svojich dalsich zivotnych filozofiach.. lahsia kniha nemusi nutne znamenat "hlupejsia", takze sa netreba pretekat v postoch, kto co lepsie pochopil, pripadne zlozitejsie precital..

00000101000635320372421503738876037391870373919303739251037392660373938503739394

nazor, ze by sa tu mali davat nenarocne knihy prezentoval len jeden clovek
ja napriklad nesuhlasim :)

0000010100063532037242150373887603729794

Juli Zeh : Hráčský instinkt

Na prestižním bonnském gymnáziu se spřátelí inteligentní a chladná patnáctiletá studentka Ada se svým "mefistofelským" spolužákem Alevem. Svými vrstevníky pohrdají a přehlížejí je stejně jako profesory s výjimkou učitele němčiny a tělocviku polského původu Smutka a dějepisáře přezdívaného Höfi. Jedině oni dva představují pro "pravnuky nihilistů" Adu a Aleva intelektuální protivníky. Jenže sebevražedným skokem Höfiho na školní dvůr ztrácejí Ada s Alevem poslední zábrany a jediné, co jim ještě zbývá, je hra. Hra, jejíž pravidla určují ti, kteří odmítají všechna pravidla. Hra, v níž Ada na Alevův podnět svede svého učitele. Hra, která nemůže skončit dobře. Hra, v níž jsou dobro a zlo zaměnitelné. Hráčský instinkt je velký román o nepřítomnosti morálky, a přesto nebo právě proto jde o román o základních hodnotách lidského života. Jenže kdo rozhoduje, co je dobré a co zlé? A odkud víme, kde se tyto pojmy berou? Platí pro ně dnes stejná hlediska a kritéria jako před sto lety? Jako před deseti lety? Podle Nietzscheho si je nihilista vědom nesmyslnosti své existence, a přesto nebo právě proto se učí milovat život a svůj osud. Jenže Ada a Alev se rozhodně nesnaží svůj osud milovat. Protože se domnívají, že jejich existence není řízena vnějšími pravidly, že je nahodilá, mají pocit, že si je mohou určovat sami.

Ukážka textu z knihy:Co když se pravnuci nihilistů už dávno vystěhovali z prachem pokrytého krámu s devocionáliemi, který nazýváme světonázorem? Co když opustili zpola vyprázdněné skladiště hodnot a významů, užitečnosti a potřebnosti, opravdovosti a správnosti a vracejí se zdivočelí do džungle, do míst, kde je už nevidíme, natož abychom se k nim dokázali přiblížit? Co když pro ně bible, ústava a trestní právo byly pouhým návodem a souborem pravidel pro společenskou hru? Co když chápou politiku, lásku a ekonomii jako sportovní závod? Co když je pro ně ‚dobro' maximalizovaná efektivnost při minimalizovaném riziku ztráty, ‚zlo' naopak jen méně ideální výsledek? Co když jejich důvody nechápeme, protože už žádné nemají?
Kde bychom pak brali právo soudit, odsuzovat a především - koho? Toho, kdo hru prohrál, nebo toho, kdo v ní zvítězil? Soudce by se musel stát rozhodčím. Každým pokusem o aplikaci práva a snahou převést ho ve spravedlnost by se dopouštěl posledního smrtelného hříchu, který zbyl - pokrytectví.

000001010006353203724215037388760372979403753015

paci sa mi to.
kludne si ju aj kupim ak nie je internetova verzia

000001010006353203724215037388760372979403739149

Tak ako na nieco taketo by som naozaj chut nemala...

000001010006353203724215037388760372979403735406

ano

000001010006353203724215037388760372979403730051

prikláňam sa k tejto volbe .)

EDIT: aká je dostupnosť?

Theres something cold and blank behind her smile.. (coma)

00000101000635320372421503738876037297940373005103730474

videl som v auparku v panta rhei

ja si ju precitam urcite

0000010100063532037242150373887603729794037300510373047403739158

Myslim, ze dost sne sa priklanali k niecomu lahkemu a dostupnemu v kyber kniznici.
Toto je naozaj literatura tazka, hrubo znejuca a naozaj popri tazkej praci by som nemala chut taku knihu zobrat do ruky a nieto si ju este kupovat v najdrahsom knihkupectve.

0000010100063532037242150373887603726383

Nieco od Gaimana? Lahko sa cita, je putavy podnecuje fantaziu. Napriklad Nikdykde:
http://kyberia.sk/id/1278183

Nikdykde je kniha Neila Gaimana. Urban fantasy z prostředí městského podzemí, území na které se lze dostat jenom překročením „prahu“ míst na nichž se civilizovaní lidé obvykle pohybují. V románu má toto překročení za následek zároveň to, že dotyčný, který je součástí tohoto podzemního světa, přestane být viditelný (až na výjimky) ve světě našem. Příběh spojuje klasické prvky urban fantazy a mýtu, postav ze staré literatury, kterým z části ponechává jejich původní charakter, z části jej mění. Zároveň se zde dostanete do starších dob, a rozhodně si román vychutná ten, kdo navštívil Londýn a trochu se orientuje. Gaiman je mistr v popisu atmosféry, a Nikdy patří rozhodně k těm nejlepším z jeho pera.

Hladam dvere do leta...

000001010006353203724215037388760372638303757928