Abychom si uvědomili pohanský způsob myšlení, musíme se zbavit našeho způsobu pokračovat pořád dál, dál a dál — od začátku až do konce — a umožnit své mysli, aby se mohla pohybovat v kruzích nebo aby mohla přeletovat sem a tam nad celým trsem obrazu. Naše představa času jako nepřetržitě přímé linie krutě zmrzačila naše vědomí. Pohanské pojetí času, jenž se pohybuje v kruzích, je mnohem svobodnější — umožňuje pohyb nahoru a dolů a připouští v jakémkoliv okamžiku naprostou změnu stavu mysli. Jakmile dokončíme jeden okruh, můžeme klesnout nebo vystoupit na další úroveň a okamžitě se ocitnout v novém světě. S naším způsobem vnímání času jako kontinua se musíme celí vyčerpaní vláčet přes další horský hřeben.