Instinktivní postup křesťanství proti všem pohanským důkazům byl a je dodneška založen na těchto zásadách: potlačit, zničit a popřít. Tato nepoctivost už od samého počátku narušuje křesťanské myšlení. Ještě podivnější je to, že stejným způsobem narušila i vědecké myšlení etnologů. Je totiž zvláštní, že na Řeky a Římany přibližně po roce 600 před Kristem nepohlížíme jako na skutečné pohany, jak to činíme například u Hindů, Peršanů, Babyloňanů či Egypťanů, nebo dokonce i u Kréťanů. Řeky a Římany přijímáme jako průkopníky naší intelektuální a politické kultury, Židy jako otce naší kultury mravní a náboženské. Jsou tedy „jako my" a všichni ostatní nejsou nic — téměř se podobají idiotům. Jediné, co můžeme přisoudit všemu „barbarskému" přesahujícímu řecké meze — tedy Minojcům, Etruskům, Egypťanům, Chaldejcům, Peršanům a Hindům, je, vyjádřeno slavným výrazem jednoho slavného německého profesora, Urdummheit. Urdummheit, neboli prahloupost, je stav veškerého lidstva před naším drahým velikým Homérem. Je to stav všech ras, úplně všech ras, kromě Řeků, Židů, Římanů — a pochopitelné také nás!