Dávná náboženství, to byly kulty životní energie, síly a moci a na to nesmíme nikdy zapomenout. Pouze Hebrejci byli morální, a to ještě ne ve všem. U starých pohanů byla morálka pouze jistým druhem společenských způsobů, přiměřeným chováním. Ještě před dobou Kristovou se však veškeré náboženství i myšlení zřejmě přestalo soustředit na uctívání a zkoumání životní energie, síly a moci, a začalo se zabývat zkoumáním smrti, odměnami a tresty, které smrt přináší, a morálkou. Náboženství už nebylo náboženstvím života tady a teď, ale stalo se náboženstvím odloženého osudu, smrti a odměn až potom — „pokud ovšem budeš dobrý".