Naq jednom staveništi na Středním západě,každý den,když píšťala oznámila polední přestávku,se všichni dělníci společne posadili,aby se najedli.A když Sam otevřel svou krabici s jídlem,začal jako vždy nadávat:
"Do prdele!" křičel, "zas chleba s burákovou pomazánkou a s marmeládou.Nemůžu vystát ani burákovou pomazánku ani marmeládu"
Sam na své pořád stejné obložené chleby nadával každý den.Plynuly týdny a ostatním dělníkům už to šlo na nervy.Nakonec mu jeden parťák řekl: "Pro kristovy rány,Same,když tak nerad burákovou pomazánku a marmeládu,tak proč neřekneš své staré,aby ti dávala s sebou něco jiného?"
"Jaké staré?" odpovědel Sam. "Já jsem svobodný.Chleby si mažu sám."