login::
pass::
name::
id::
node:
Hombré
template:
4
parent:
| Synoptícium |
owner:
chory nos
viewed by:
created:
15.03.2006 - 10:55:50
updated:
15.03.2006 - 10:59:55
cwbe coordinatez
:
101
792011
1969674
2235440
ABSOLUT
K
YBERIA
permissions
you:
r,
system:
public
net:
yes
⠪
neurons
stats
|
by_visit
|
by_K
source
tiamat
K
|
my_K
|
given_K
last
commanders
polls
total descendants::
total children::3
show[
2
|
3
]
flat
Som sa dozvedel, že od kedy študujem tú filozofiu, sa menej smejem.
Zaujímavé je, že sa mi zdá, akoby som sa z hlavy kde som doteraz býval, presťahoval do očí. Stáva sa so mňa dravec.
title/content
title
content
user
0000010100792011019696740223544002235519
xado
15.03.2006 - 11:19:29
, level: 1,
UP
NEW
Milé studentky, milí studenti,
jistě jste již slyšeli, jak vzrušující život průměrný filozof vede. Vydělává spoustu peněz, nosí značkové obleky, na předním skle jeho Porsche se rozvalují atraktivní příslušníci opačného pohlaví, pije vodku s Martini (protřepat, nemíchat) a všemožnými prostředky bojuje proti hlouposti.
Lhali vám! Průměrný filozof nejezdí v Porsche, nýbrž v Jaguáru a pije zásadně dvanáctiletou skotskou.
http://www.phil.muni.cz/fil/divadlo/hry.php?p=brainman-vysvetleni
000001010079201101969674022354400223551902235591
maruska[Locked_OUT]
15.03.2006 - 11:35:41
, level: 2,
UP
NEW
Re: Milé studentky, milí studenti,
chachacha
0000010100792011019696740223544002235476
xado
15.03.2006 - 11:04:30
, level: 1,
UP
NEW
MP
Malý princ zažívá velký smutek, když na zemi uvidí růže, které jsou stejné jako jeho květina. Až postava lišky mu vyjeví tajemství lásky a přátelství a malý princ poznává, že co je důležité, není vidět. Že květiny jsou sice stejné navenek, ale přesto je každá jiná a jen jedna jediná je jeho.
000001010079201101969674022354400223547602412947
chory nos
29.05.2006 - 22:20:10
, level: 2,
UP
NEW
Re: MP
*
0000010100792011019696740223544002235469
xado
15.03.2006 - 11:03:36
, level: 1,
UP
NEW
A. Dratvová, Smutek vzdělanců, Praha 1940
„Za to, že chce tvořivý muž odloudit Bohu tajemství života a smrti, pyká daleko trpčeji než prostý muž, byť se prostý muž velmi mnoho napracoval pro uhájení života.“
Na počátku 40. let se v práci Smutek vzdělanců zamýšlela A. Dratvová nad tím, proč velcí myslitelé mají ve svých tvářích vepsánu nejen vážnost, ale často i smutek. Důvod pro to viděla – vedle uvědomování si relativnosti všeho lidského poznání – také v jejich filozofickém pesimismu spjatém s předpokladem chmurné budoucnosti lidstva