cwbe coordinatez:
101
1059878
2
1855434

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::0
total children::5
9 ❤️


show[ 2 | 3] flat


vykĺbená zaj...0
chess0
Steppen Wolf0
andysun0
aarin0
BlackWish0
piece_of_IT0
hardcore can...0
nin0
chory nos0
.:stigma:.0
vesnabesna1
sokrates1
NiO2




Na počátku kritického myšlení se speciálně vynímá myslitelské hnutí sofistů. Sofisté se vynořili v starém Řecku v období rozkvětu myšlení orientovaného ven, na přírodu. V období vzniku velkého množství škol a poměrně velké plurality myšlení. Jako první v řecké filozofii odvrátili myšlení od přírody a zaměřili jej na člověka. Poprvé učinili předmětem myšlení samo myšlení a začali s prozkoumáváním jeho metod, možností a hranic. Také etická měřítka podrobili racionální kritice a otevřeli tím možnost jejich nestrannému, vědeckému zkoumání.

Jako základní omyl sofistů vidí Platón větu Prótagorovu říkající, že člověk je mírou všech věcí, že nemůže existovat žádná všeobecná míra. Avšak stejně jako sofisté ani on nedůvěřuje běžnému vědění, které se člověku zahlcenému svojí každodenností jaksi bezproblémově dává. Se sofisty Platón dále souhlasí také v odmítání nevědomého lpění na mravech předků. Lpícímu člověku chybí, a v tom mu běžné praktické vědění nepomůže, jasné vědomí důvodů, proč je dané jednání správné nebo nesprávné. Se sofisty se Platón zásadně rozchází až v důsledcích. Sofisté vyvozují, ne nepodobně naší mrtěmoderně, že nejsou žádná všeobecně závazná měřítka pro myšlení a jednání. Pro Platóna však teprve tady začíná vlastní úloha filozofie – ukázat, že takové měřítko přece jen existuje a jak k němu dospět. Všechno ostatní je pouze příprava - propedeutika. Platón nám ukazuje, že demaskování falešních přesvědčení je jenom podmínkou poznání a ne poznání samo. V tomto bodě vlastně nahrazuje Sókratovo „Vím, že nic nevím“ čistým světem idejí, ve kterém lze tuto míru všech věcí nalézt. Podobenství o jeskyni, kterým jsem počal tuto sérii, ukazuje podle Platóna svět, v kterém žijeme. Naše vězení. To, co se nám smysly dává, je jenom stínem, odleskem světa idejí. Podle Platóna jsou právě tyto ideje skutečné. Jsou jakousi formou, věčně existujícím předobrazem viditelného světa. Jeho pravým zdrojem a skutečnou realitou, přístupnou pouze skrze myšlení. Proto zlehčovat napsané tím, že existuje jenom v Platónském světě idejí, je podvod nebo alespoň alibismus:). Jak ale vůbec svět stínů, smyslový svět vzniká? Platón vychází z toho, že musí nutně existovat něco, v čem se svět idejí zrcadlí.
Látka.


-----------------------------
Pikodejiny myslenia I.
Pikodejiny myslenia II.




  • 0000010101059878000000020185543402101213
    ode 18.01.2006 - 00:48:14 (modif: ) level: 1 UP New Content changed
    že by jemnohmotná rovina? (=kolektívne nevedomie, rovina morfologických polí) :O)
    more children: (1)
  • 0000010101059878000000020185543401919308
    khale 08.09.2005 - 10:27:49 (modif: ) level: 1 UP New Content changed
    Pindaros: O dusa moja neprahni po veciach nadpozemskych , ale uzivaj si strasti kazdodenne. all
  • 0000010101059878000000020185543401857895
    kajo 16.08.2005 - 17:06:55 (modif: ) level: 1 UP New Content changed
    moj nazor, jemne poznaceny kybernetickym vzdelanim a tym padom vysostne pohansky je takyto: vsetky zive organizmy su agentmi vo svojom prostredi (rozumej samostatne vykonne jednotky). S prostredim komunikuju pomocou "cidiel" (hovorime o zmysloch). Svoje posobenie v tomto prostredi sa snazia zefektivnit tym, ze si vytvaraju model prostredia a na tomto modeli vykonavaju simulacie - predvidanie dosledkov svojich cinov. Tieto modely su nutne hrubym zjednodusenim realneho prostredia. A tato nepresnost modelov je zdrojom v podstate vsetkeho mysteria, ktore ludstvo pozna. Nase vnutorne model su tou platonovskou jaskynou. Svet cistych idei, je mnozina pravidiel vyabstrahovanych agentmi (predstavuju agentovu skusenost) o tomto prostredi a ako take sa daju povazovat za velmi priblizne( ale vhladom na to, ze nic ine k dispozicii nemame tak aj za velmi cenne). Vaha kazdeho pravidla zavisi od pomeru poctu pripadov, v ktorych sa pravidlo osvedcilo k poctu pripadov, v ktorych sa neosvedcilo.
    more children: (1)
  • 0000010101059878000000020185543401855491
    xado 15.08.2005 - 23:51:22 (modif: ) level: 1 UP New Content changed
    Člověk, i když poznává, že zlé věci jsou zlé, přece je koná. Jsa přemáhán od dobra.
    *
    Člověk koná věci útrapné, i když poznává, že jsou útrapné proto, že je přemáhán od libých věcí, jež zřejmě nebyly hodny, aby vítězily (viz. vzájemné převyšování a nedosahování).
    *
    Veškerá zdatnost je vědění. Vědění - o čem? Rozumí se, že o dobru.
    more children: (1)