Platónsky svet ideí :: Remember, remember, the velvet November

Na počátku kritického myšlení se speciálně vynímá myslitelské hnutí sofistů. Sofisté se vynořili v starém Řecku v období rozkvětu myšlení orientovaného ven, na přírodu. V období vzniku velkého množství škol a poměrně velké plurality myšlení. Jako první v řecké filozofii odvrátili myšlení od přírody a zaměřili jej na člověka. Poprvé učinili předmětem myšlení samo myšlení a začali s prozkoumáváním jeho metod, možností a hranic. Také etická měřítka podrobili racionální kritice a otevřeli tím možnost jejich nestrannému, vědeckému zkoumání.

Jako základní omyl sofistů vidí Platón větu Prótagorovu říkající, že člověk je mírou všech věcí, že nemůže existovat žádná všeobecná míra. Avšak stejně jako sofisté ani on nedůvěřuje běžnému vědění, které se člověku zahlcenému svojí každodenností jaksi bezproblémově dává. Se sofisty Platón dále souhlasí také v odmítání nevědomého lpění na mravech předků. Lpícímu člověku chybí, a v tom mu běžné praktické vědění nepomůže, jasné vědomí důvodů, proč je dané jednání správné nebo nesprávné. Se sofisty se Platón zásadně rozchází až v důsledcích. Sofisté vyvozují, ne nepodobně naší mrtěmoderně, že nejsou žádná všeobecně závazná měřítka pro myšlení a jednání. Pro Platóna však teprve tady začíná vlastní úloha filozofie – ukázat, že takové měřítko přece jen existuje a jak k němu dospět. Všechno ostatní je pouze příprava - propedeutika. Platón nám ukazuje, že demaskování falešních přesvědčení je jenom podmínkou poznání a ne poznání samo. V tomto bodě vlastně nahrazuje Sókratovo „Vím, že nic nevím“ čistým světem idejí, ve kterém lze tuto míru všech věcí nalézt. Podobenství o jeskyni, kterým jsem počal tuto sérii, ukazuje podle Platóna svět, v kterém žijeme. Naše vězení. To, co se nám smysly dává, je jenom stínem, odleskem světa idejí. Podle Platóna jsou právě tyto ideje skutečné. Jsou jakousi formou, věčně existujícím předobrazem viditelného světa. Jeho pravým zdrojem a skutečnou realitou, přístupnou pouze skrze myšlení. Proto zlehčovat napsané tím, že existuje jenom v Platónském světě idejí, je podvod nebo alespoň alibismus:). Jak ale vůbec svět stínů, smyslový svět vzniká? Platón vychází z toho, že musí nutně existovat něco, v čem se svět idejí zrcadlí.
Látka.

-----------------------------
Pikodejiny myslenia I.
Pikodejiny myslenia II.