Tys vládce můj i snažení, lék , bolest - pamatuj -
otevřene to hlásám, mé slunce, Bože můj!
Tebou jsem dospěl k pravde , ó Bože spravedlivý,
velebím laskavost tvou, mé slunce, Bože můj!
Umírám láskou k tobě, ty krále světů dvou,
velebím tvoji milost, mé slunce, Bože můj!
Před tebou v osamění zemřít jsem ochoten,
jeden tvůj pohled získat, mé slunce, Bože můj!
Kdy najde okřídlený Gabriel trpělivost,
aby mi znamení dal, mé slunce, Bože můj?
Kde Hátem Taj je nyní, aby zlíbal tvé třmeny,
nastal čas odměny tvé, mé slunce, Bože můj!
Víle ze zámku poruč, aby ráj opustila,
ty dospěješ pak k trůnu, mé slunce, Bože můj!
Má Kábo, víro moje, mé peklo i můj ráji,
druhu života mého, mé slunce, Bože můj!
Kvílivý nářek sténá od bran Říma až po Balch,
kde chybný začátek je, mé slunce, Bože můj.

(Ghazal; Džaláleddín Balchí Rúmí)