Není samoty pro toho, kdo umírá (7). Když housenka vytvoří kuklu, umírá. Když rostlina vyžene do semene, umírá. Kdokoli prochází proměnou, poznává smutek a úzkost. (57). Lidstvo je jedno veliké tělo, a když se dívám z výšin svého města, nevím, co to je smrt, nebo? tu a tam opadá listí, tu a tam se zrodí pupence, ale pevný kmen trvá skrze to všechno dál. (67). Každé dílo je putováním k Bohu a dokončeno může být až smrtí. (70)