Dnes (30. 5. 2004 18:00) se mi stala taková divná věc, která mě trochu překvapila:

Šel jsem se koupat, napustil jsem vanu a vlezil do ní. Máme v koupelně okno na západ a hned pod ním vanu tak, že člověk má hlavu naproti oknu a vidí z něj ven na oblohu a nohy má pod oknem - takže mi svítilo slunko do očí. A to pěkně intenzivně, i se zavřenýma očima a rukou před obličejem jsem cítil světlo. Tak jsem se ve vaně otočil, abych měl hlavu pod oknem a nohy na druhě straně, na ty a? mi klidně svítí. Bylo to fajn, na protější stěně z bledě modrých kachliček tancovaly paprsky odrážející se od vody ve vaně a to tím intenzivněji a nepředvídatelněji, čím víc jsem hladinu rozhoupával.

A stalo se toto: asi tak deset (možná míň) centimetrů před obličejem jsem jel prstem jakoby po těch vlnkách na stěně naproti mě. Konkrétně to byl ukazováček pravé ruky a jeho poslední článek - díval jsem se na něj zboku. A zjistil jsem, že SKRZ TEN PRST vidím tmavé čáry na protější stěně mezi světlýma kachličkama. Klasika, hned mě napadlo, že je to takový ten trik kdy "skrz" něco je vidět když to máte blízko u jednoho oka, ale druhým okem je na danou věc vidět a tak to vypadá jakoby člověk viděl přes svou ruku třeba. Jenže já jsem měl druhé (levé) oko zavřené a dokonce jsem na něm měl ruku. Tak další co mě napadlo, že je to nějaký náhodný stít zezadu atd, jenže já přes ten prst viděl i ostatní čáry mezi těma kachličkama. A abych si byl úplně jistý, že to není nějaká náhoda, tak jsem zvedl nohu a skrz ten prst jsem jí taky viděl! Sice jenom jako tmavý rozmazaný obrys, ale pohyboval a otáčel se přesně tak jako moje noha, tady už není možné že by to byl nějaký zbloudilý stín.
Taky jsem zjistil, že můžu zaostřovat tak, abych viděl buď skrz prst, nebo jeho povrch. Když jsem zkoušel různé úhly, tak jsem zjistil, že to jde jen když je prst ve stínu - když na něj svítilo slunko přes okno za mnou, tak jsem viděl jen prst. Šlo to i když jsem se na prst díval zepředu či zezadu (na bříško prsnu nebo na nehet), ale spíš hůř než líp a bylo težší zaostřit na vidění skrz, ale šlo to taky. Ono to ostření kůže/skrz prst nebylo tak úplně automatické, protože oko samo mi furt chtělo ostřit na ten prst a člověk musel naschvál zaměřit "skrz".. trochu podobně jako když se dívá na takové ty stereogramy nebo jak se tomu říká. A povedlo se mi to opakovaně z různých úhlů, i s jiným prstem i po krátké přestávce atd.
Ještě aby bylo všechno, tak mám na to oko 2,5 dioptrie do dálky.

Samozřejmě jsem byl úplně střízlivej, žádný drogy ani alkohol jsem neměl už několik týdnů.

Takže jak to? Odražené světlo od těch kachliček bylo tak intenzivní, že mi "prosvětlovalo prst"? Vždy? je v něm kost. Ty tmavé čáry mezi kachličkama jsem viděl velmi přesně. Nohu sice trochu rozmazaněji, ale taky vpodstatě dobře. A jakto, že to šlo líp když jsem se na prst díval zboku (2cm tlouška) než když jsem na prst díval zepředu (1cm tlouška) - že by kvůli nehtu? Ten prst byl v přímé linii mezi okem a tím co jsem pozoroval a druhé oko bylo zavřené, takže nějaké "vidění bokem" to zřejmě nebylo.

Zhrnuto do jedné věty: Za denního světla jsem se sluncem v zádech jedním okem viděl skrz prst tmavé věci na světlém pozadí.

Takže mi asi nedochází nějaká základní optická věc z fyziky a já bych poprosil o její vysvětlení.
A nebo je to normální a všichni máme při dobrém podsvětléní průhledné prsty a jen já lama to nikdy nezažil? :)