Stručně:
1. Před přijetím včerejší sady opatření mi vycházela špičková zátěž JIP v prvních týdnech listopadu, ve formě pravděpodobnostního rozložení
- nejoptimističtějších 20% cca 1100 lidí a méně, ve špičce
- median scénář je cca 2500 lidí
- nejhorších 20% kvantil je těsně pod 4000 lidí
Ono je katastrofa i ten prostřední scénář, a je zjevné že 4000 volných JIP naše zdravotnictví nemá.
2. Co se dá říci k těm opatřením... Mě přijde, že příběh Česka je teď hodně smutmý. Protože by nejspíš stačila ta předchozí sada opatření + změna mindsetu + adaptace firem, tedy víc dobrovolných změn chování, víc homeoffice. To v dostatečné míře nenastalo, takže bylo nutné "něco" udělat. Problém je, že aby to, co se přijalo, bylo skutečně dobře účinné, vyžaduje ... změnu mindsetu, adaptace firem, víc dobrovolných změn chování, víc homeoffice.
Nevím jestli zavřít obchody a služby tuhle signalizační roli splní. Přijde mi, že to dodává slovům "zůstaňte prosím doma" a "pošlete prosím lidi na homeoffice" váhu asi jako když někdo naléhavost svého sdělení podpoří tím, že při řeči rozbíjí talíře, t.j. trochu ano.
Mě osobně by přišlo účinější prostě přímo tlačit na homeoffice, například nařízením všem firmám nechat třetinu lidí doma jako povinnost, s doporučením, aby doma zůstali hlavně rizikové skupiny.
Můj spekulativní odhad problému je, že vláda příliš poslouchá hlas různých "zástupců průmyslu" a podniků typu pásová výroba.
Co se veřejnosti týče... Martin Buchtík na SZ odhadl, že veřejností by pohnula nějaká emocionální událost, třeba kolaps nemocnice, spíš než Prymulův projev. A stejně pak nějaká adaptace trvá třeba týden. Problém je, že z hlediska dynamiky epidemie adaptace v okamžiku kolpasu nemocnice znamená dalších několik týdnů kolapsu, takže doufám, že bude stačit něco jiného.
Podotýkám, že základní problém vlády v komunikaci s veřejností není to, co se dělá teď, ale to, co se dělo v létě a v září. Tři měsíce dezinformací, chlácholení a "s koronavirem musíte žít" je složité otočit za tři týdny.
3. Do nějaké míry v Česku selhává bohužel nejen vláda, ale i občanská společnost. Pokud vláda komunikaci vážnosti situace a budování konsensu nezvládla, neznamená to, že by se o totéž neměli snažit jiní. Dobrá v tom byla výzva vědců, ale je to málo!
Vidíte někde prohlášení od každé významné univerzity? Řadu celebrit které natáčí videa na téma "zůstaňte doma"? Billboardovou kampaň kterou samo-zorganizovaly reklamní agentury? Divadla, které sdílí zprávu "my nemůžeme hrát. zůstaňte prosím doma i vy, ať se dřív vrátíme"?
V UK na jaře proběhla ohromná vlna vyjadřování podpory lékařům, sestrám, "klíčovým pracovníkům". Odhaduju v každém čtvtém domě jste v okně mohli potkat výkres nebo plakát s duhou, poděkováním, a často i výzvou "zůstaňte doma". V Česku teď takového nenajdete nic, naopak pod příspěvky zdravotníků popisujících situaci na JIPkách najdete často neskutečnou sbírku komentů typu "kolik vám zaplatili" nebo "nenechám se strašit, ti lidé umírají s COVIDem".
4. Pořád platí, že není dané jak to dopadne. Nejlepší možné výsledky jsou pořád ještě pod 5 tisíc mrtvých a -5% HDP. Naopak špatné možnosti jsou nad 10 tisíc mrtvých a -10% HDP. Všimněte si korelace.
K nesmyslům a omylům
Nej nesmyslem včerejšího dne jsou analýzy dat hygien "kde se v Česku nejčastěji nakazíte" bez pochopení biasů těchto dat. Například: vyvozovat z toho cokoli o školách je prostě mimo ... školy byly buď zavřené, nebo zavřené přes prázdniny, nebo se podle metodického pokynu převážně netestovaly a netrasovaly děti.