"To, že z populačního růstu skutečně nějaké ekologické dopady plynou, však popřít nelze. Adekvátní obavy, které z něho mnozí mají, je však nutné uchránit od tendence sklouznout k rasismu či k popírání klimatické hrozby. Jak? Z vědeckých studií přece poměrně jasně víme, že nejdůležitějším předpokladem pro snižování porodnosti je emancipace a vzdělávání žen. Největší překážkou posílení jejich postavení je extrémní chudoba, která dopadá neúměrně více právě na ženy.
Správným postupem při rozhodování, jestli jsou něčí obavy z přelidnění nepředstírané, je podívat se, jestli daný člověk zároveň brojí proti strukturální chudobě. Je proti tomu, aby chudé státy musely platit nesmyslně vysoké dluhy? Vystupuje proti daňovým rájům nebo korporacím, které vytěžují bohatství chudých států, proti britskému finančnímu sektoru, který pomáhá prát nakradené peníze? Nebo jen sedí se založenýma rukama, sleduje lidi zápasící s chudobou a upozorňuje na jejich vysokou plodivost?
Paradoxní je, že panika z přelidnění zanedlouho pomine a bohaté státy budou o imigranty zápolit. Tentokrát ovšem nikoli proto, aby je odpudili, nýbrž proto, aby je přitáhli. Nastane to, až tyto státy kvůli stárnoucí populaci budou mít nižší daňové odvody a nedostatek klíčových zaměstnanců. Do té doby ale budeme muset pokusům bohatých démonizovat chudé odolávat."

George Monbiot: Příběhy o přelidnění odvádějí pozornost od bohatých, kteří pohánějí klimatickou krizi