Koronavirus je menej nebezpecny nez chripka.
Jiri Benes, prednosta kliniky infekcnych ochoreni Bulovka.
https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/102783/vetsi-mnozstvi-pozitivnich-testu-u-zdrave-populace-neni-nic-spatneho-rika-profesor-jiri-benes.html?fbclid=IwAR3GdGZw6h0HZE4Q6j-lS3kngBUZUJYmiVEcxBvmjXkS7VpstRRJKhmoz6k

Ukazka

Proč jsou přírůstky covid-pozitivních lidí vyšší?

Pokud velmi intenzívně testujeme, je logické, že nacházíme více pozitivních případů. Prokázaná přítomnost viru v organismu člověka však ještě neznamená, že jde o nemoc. Virus v okamžiku testování už může být neaktivní, neškodný nebo se s ním člověk jen setkal a k onemocnění nedošlo. Jde tedy o bezpříznakovou infekci. Proto tvrdím, že množství pozitivních testů u populace, jež je normálně zdravá, neznamená nic špatného. Kdyby se tímto způsobem testovala jiná virová infekce, například chřipka, tak by pozitivních byly ne stovky, ale tisíce denně.

Šlo by o normální stav?

Samozřejmě. V listopadu mívá každý rok mnoho lidí příznaky akutní respirační infekce a nikoho to nevyvádí z míry. Takže vysoké počty pozitivně testovaných, ale v zásadě zdravých osob nejsou žádnou alarmující informací.

V koronavirovém manuálu uvádíte, že covid není tak agresívní, jako byl ve středověku například mor. Jak se ale dívat na to, že německé studie ukazují, že i u lehkých průběhů bylo zaznamenané poškození srdce, nebo to, že virus prochází placentou?

Vidím to velmi skepticky. Infikovaných lidí jsou ve světě desítky miliónů. Kdyby virus běžně vyvolával takové komplikace, jaké popisujete, muselo by se to projevit už na začátku epidemie. Koronavirové infekce se v naprosté většině odehrávají na úrovni sliznice dýchacích cest. Stejně jako mnohé jiné respirační viry mají velmi jednoduchou strategii. Virus potřebuje napadnout nějaké vnímavé buňky, pomnožit se v nich a pak infikovaného hostitele zase opustit a napadnout dalšího. Viry, které se chovají tímto způsobem, nejsou vybaveny k tomu, aby pronikaly do krevního řečiště. Není to pro ně výhodné, protože po průniku do krve zůstanou v lidském organismu uvězněny a už se nemohou šířit dál. Čili nejen pro člověka, ale i pro koronaviry je průnik do krve, do hlubokých tkání nebo do placenty nešťastnou náhodou, rozhodně to pro ně není programový cíl.

Jak podle vás s rouškami správně zacházet?

Je nutné udržovat je v čistotě, nevytáhnout roušku odněkud z kapsy po desaterém použití. Dále je dobré nepoužívat je dlouho. Jestli někdo nosí jednu roušku osm hodin v kuse, vystavuje se riziku, protože do ní vdechuje své vlastní bakterie, jež se pak v dýchacích cestách hromadí a mohou způsobit onemocnění. Je ještě potřeba dodat, že trochu jiná pravidla platí pro seniory a také pro lidi s postižením plic a srdce, s oslabenou imunitou, cukrovkou či nadváhou. Ti jsou samozřejmě více ohroženi, a musí se proto více chránit. Jestliže se tito zvýšeně vnímaví jedinci pak z nějakého důvodu musejí pohybovat v rizikovém prostředí, třeba při cestování veřejnou dopravou nebo při návštěvě nemocnice, měli by spíše než roušku používat respirátor, který poskytne kvalitnější ochranu.

Jak se člověk může nakazit například v tramvaji?

Pokud člověk normálně jede tramvají, má zavřenou pusu, nekýchá, nesmrká a nekřičí, nemá moc možností, jak virus šířit. I kdyby právě prodělával bezpříznakovou infekci, množství viru, jež kolem sebe rozšíří, je zanedbatelné. Proto si myslím, že plošné nošení roušek například v tramvaji není za současné epidemiologické situace na místě. Lidé by si ale roušku nasadit měli, pokud se sami necítí dobře nebo když přistoupí někdo smrkající či kašlající. Kvůli riziku přenosu kontaktem, například z kontaminovaného madla nebo tlačítka, je důležité si nesahat při pobytu na veřejnosti do obličeje a také nejíst dřív, než si po návratu domů umyjeme ruce. Těmto reflexům a návykům je třeba se naučit.

Koronavirus se často přirovnává k chřipce. Na přelomu let 1995 a 1996 bylo v Česku během chřipkové epidemie nakaženo zhruba 11 procent obyvatel a více než 12 tisíc obětí. Je adekvátní chřipku s koronavirem srov­návat?

Podle našich dosavadních epidemiologických údajů se koronavirus chová v podstatě stejně jako chřipka, dokonce možná mírněji. Pohled na celorepublikový graf počtu úmrtí obvykle ukazuje nárůst počtu úmrtí v době chřipkové epidemie. Na křivce, která je jinak plochá, v tomto období vyčnívá zub, sice ne moc velký, ale patrný. Když se ale podíváme na vývoj počtu úmrtí v průběhu roku 2020, žádný zub nevidíme.

aká jsou ještě další srovnání?

Sledujeme-li křivky celkového počtu úmrtí v České republice za několik posledních let a porovnáme je s křivkou počtu úmrtí v letošním roce, nevidíme žádný rozdíl. V průběhu koronavirové epidemie u nás tedy k žádnému zvýšení celkové smrtnosti v populaci nedošlo.

Koronavirus je tedy z tohoto pohledu méně nebezpečný než chřipka?

Ano, ale musím k tomu připojit jedno důležité upřesnění. Mluvíme zde pouze o datech v České republice, kde se epidemiologická situace vyvíjela příznivě. Koronavirus má potenciál chovat se daleko hůř. V podmínkách, jež panovaly v Číně, v severní Itálii nebo v New Yorku, probíhala koronavirová epidemie naopak daleko hůř než chřipka. To, jak bude šíření viru v populaci probíhat, záleží na nás, ne na viru. Záleží na tom, co my tomu viru dovolíme. A to platí jak v měřítku celého státu, tak i jednotlivých lidí. Každý z nás svým chováním spoluurčuje, jestli bude epidemie hrozivá, nebo ne.