Tipujem, že toto sa tu už riešilo. Našiel sa k tomu nejaký konsenzus? Pripadne anketka by mohla byť zaujímava:

"Boli by ste ochotní sa nechať dobrovoľne nakaziť v záujme vytvorenia skupinovej imunity?"

https://pardubice.rozhlas.cz/jak-zpomalit-sireni-koronaviru-populace-se-musi-promorit-rika-imunolozka-8166454#player=on
Měli bychom tedy skutečně tuto nemoc tzv. chytit všichni v mírnější formě, abychom získali protilátky? Jak to ale udělat, abychom se promořili, ale na druhou stranu neublížili ohroženým skupinám lidí?

„Virus do naší populace musíme vpustit, což se děje. Ale tím, že se chráníme, rozvrstvujeme šíření nemoci do delšího časového období, což je správné. Na druhou stranu striktní izolace by nebyla správná, znamenala by oddálení problému, ne jeho vyřešení,“ myslí si imunoložka Bílková.

Jestliže budeme vnímat koronavirus jako jeden z dalších respiračních virů, stane se postupně nedílnou součástí našeho života. Musíme počítat s jeho existencí. Většina z nás se tak stane vůči koronaviru imunní. Čím více takových lidí bude, tím více budou chráněni i oslabení jedinci, kteří by jinak nemoci podlehli.

Jedinou ochranou, dokud není vakcína, je co nejmírnější prodělání choroby.
Je to podobné jako s proočkovaností společnosti. Když se teď v poslední době proočkovanost populace snížila pod devadesát procent, začaly se objevovat epidemie. Vzpomeňme například vloni na spalničky.

„Profesor Pirk má pravdu. Společnost se musí virem promořit. A má pravdu i profesor Prymula. Teď jde o to najít kompromis. K promoření musí dojít, ale tak, aby nedošlo k velkým ztrátám na životech. Jedinou ochranou v tuto dobu, kdy není vakcína, je prodělání choroby, pokud možno v co nejmírnějším projevu. Když se chráníme rouškami, tak snižujeme množství viru, který se pohybuje ve vzduchu. Snižujeme rizikovou dávku, což je dobře. Promořujeme se tedy pomalu, nedochází k masivní kolonizaci sliznice koronavirem. Když bude těch částic méně, imunitní systém získá dostatek času, aby vir rozpoznal a začal s ním bojovat,“ vysvětluje Zuzana Bílková.


hlúposti mažem