https://www.idnes.cz/technet/veda/koronavirus-2019-ncov-chripka-epidemie.A200128_152310_veda_pka

Přestože je v ČR každoročně hlášeno několik desítek až několik stovek úmrtí v důsledku chřipky, na základě statistického modelování víme, že skutečný dopad chřipky je ještě větší. V souvislosti s chřipkou v České republice umírá průměrně 1 500 lidí za rok.

„Když chcete zamezit šíření epidemie, můžete obecně dělat tři věci,“ vysvětluje Kynčl. „Likvidovat zdroj, přerušit nákazu nebo posilovat obranyschopnost ostatních.“ Likvidace zdroje připadá v úvahu u zvířat, kde lze nařídit nucenou porážku. U lidí zbývá izolace a posilování obranyschopnosti.

U viru SARS v roce 2003 byla izolace účinná. Tehdejší virus, který se současným koronavirem sdílí velké množství charakteristik, měl ale z pohledu prevence velkou výhodu: jedinec byl nakažlivý až poté, co se u něj projevily symptomy.

Právě izolace na úrovni jednotlivce je však v případě nového koronaviru obtížná, protože nakažený může infekci roznést dále ještě v době, kdy u něj žádné neobvyklé příznaky nejsou. Britští vědci proto v zatím nepublikované studii varují, že tento virus může už za týden zasáhnout více než čtvrt milionu lidí jen v samotném Wu-chanu. Domnívají se zároveň, že opatření směřující k omezení šíření mohou pomoci nákazu zpomalit, ale nikoli zastavit. Vědci také odhadují, že současná čísla počtu nakažených pokrývají jen asi pět procent všech případů.

Zatím existuje naděje, že se nový koronavirus podaří podchytit a do světa se nerozšíří. Někteří epidemiologové ale varují, že současná data napovídají tomu, že se virus může časem rozšířit do celého světa.

„Ten patogen se dostal do lidské populace teprve nedávno,“ připomíná Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění SZÚ. „Nikdy nevíme u vstupujícího patogenu, jak se bude vyvíjet a jak se bude chovat. Pokud se najde nový hostitel, může v průběhu času virus s tímto hostitelem uzavřít jakési příměří.“

Virus totiž – podobně jako třeba parazit – nemůže svého hostitele rychle zabít, tím by omezil své vlastní možnosti šíření. „Pro virus není strategicky výhodné si svého hostitele rychle zabít, tím by omezil své vlastní možnosti šíření,“ vysvětluje Jiřincová. „ Takže spíše se virus evolučně snaží vytvořit z nás lidí takovou konzervu, aby se dobře šířil a abychom mu moc neumírali. Zatím ale nevíme, jak bude probíhat ta raná fáze, kdy se ustanovují ta pravidla mezi těmi organismy.“

Také podle Jiřincové je tedy důležité pracovat na tom, abychom šíření nového patogenu zamezovali: „Jinak by se z toho případně mohlo vyvinout i něco, co by pro nás bylo nebezpečnější než chřipka.“ Zatím tomu tak není, a chřipka je – zvláště v nadcházejících týdnech – mnohem palčivější problém. Jen ji už každý zná, a tak se kvůli ní neruší cesty do zahraničí ani nevykupují roušky nebo respirátory.