Vědec: Jako by se v místnosti rozsvítilo. Když jsme přečetli DNA pšenice, můžeme pomoct i alergikům
Mezinárodnímu týmu vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, se podařilo rozluštit celý dědičný kód jedné z nejrozšířenějších zemědělských plodin světa, pšenice seté. Na výzkumu trvajícím 13 let se podílelo 200 vědců z 20 zemí světa. Objev sehraje velkou roli při šlechtění odolnějších odrůd, řekli novinářům odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Vědci výzkum označují za průlomový skok, výsledek výzkumu byl nyní publikován v prestižním vědeckém časopise Science. Podrobnosti sdělil Aktuálně.cz Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Jak dlouho bude trvat, než se začnou výsledky uvádět do praxe? Než začne vznikat třeba geneticky modifikovaná pšenice?
Genetické modifikace Evropa opět pohřbila. Přestože jednoznačná budoucnost moderních technik šlechtění je genová editace pomocí metody CRISPR-Cas, Evropský soudní dvůr nedávno řekl, že se musí řídit přísnými regulacemi. Zatímco v USA dostala metoda zelenou, Evropě bohužel ujíždí vlak. Genové editace jsou přitom naprosto cíleným, přesným zásahem. Na rozdíl od mutantů získaných klasickým technikami, tedy radioaktivním zářením nebo chemomutageny. Takže geneticky modifikovaná pšenice je asi v nejbližší době iluze.

O genetické modifikaci mluvíte pozitivně, nemá však v sobě skrytá úskalí? Když řeknete laikovi o genetické modifikaci, představí si mutanty, zhrozí se…
Není tam žádné riziko, zejména u moderních metod genové editace. To, co se vyčítalo klasickým technikám genetických modifikací, bylo, že v dědičné informaci zůstaly vnesené části sekvencí, které tam dřív nebyly. Mohly tam být části, které umožnily třeba rezistenci vůči antibiotikům. Techniky genomových editací skončí jako "čistý výsledek" a neexistuje technika, kterou byste dokázala, že došlo k jiné změně než té, kterou jste zamýšlela.

Dá se říct, že se takto modifikované organismy neliší od spontánních mutací, k nimž dochází normálně v našem těle. Navíc, mutanty běžně používáte, klasickým příkladem jsou naše ječmeny, které získáte ozářením zubařským rentgenem. Máme spoustu odrůd pšenice, které obsahují cizorodou dědičnou informaci, která se tam dostala z žita, nikomu to nevadí, chleba jíme denně.

Popsali jste také genom ječmene, prý popisujete i žito. Kdy bude hotovo?
Kromě sekvenování chromozomů a izolace, což už jsme použili, máme velmi moderní metodou, které se říká optické mapování. To nám pomáhá sestavovat krátké úseky DNA do velkých a dlouhých úseků. Žito je v podstatě osekvenované a koncem roku nebo příští rok určitě bude publikovaná sekvence genomu žita. Takže trojice základních obilovin bude přečtená. Mám z toho radost, je to pro všechny krásné období.