Zaujatosť monogamiou je aj vo vedeckých kruhoch tak silná, že inú možnosť ani nepripúšťajú...
https://xman.idnes.cz/monogamie-neni-ideal-0lz-/xman-styl.aspx?c=A170423_100658_xman-styl_fro

Imperativ monogamních vztahů modeluje západní společnost po staletí a každého jejího nového člena od útlých dětských let. Historicky to není překvapivé ani nahodilé, patriarchální společnosti ekonomicky potřebovaly, aby se majetek dědil z otců na syny po čisté krevní linii.

Můžeme tedy monogamii, jsme-li k ní společenskými zvyklostmi tak houževnatě programováni, vůbec zkoumat objektivně? Terri Conleyová z Michiganské univerzity si položila právě tuto otázku. A po celkem třech studiích odpověděla, že ne. Strčila tím klacek do soukolí vědeckých prací, které po dlouhá desetiletí nadřazenost monogamie nad jinými formami soužití na západě hlásají.
„Dokonce to není ani tak, že bychom monogamii vnímali jako tu správnou formu vztahů. My ji vidíme jako jedinou možnou,“ říká autorka studie, která bude vydána v magazínu Perspectives on Psychological Science. Monogamie je nám totiž společností tak vštípena, že si to ani neuvědomujeme. To však v případě vědců znamená, že je jejich vlastní vztah k monogamii tak silný, že při zkoumání nepracují ani objektivně, ani logicky.