Daniil Charms :: Something smarter than us is going to emerge


node:	Daniil Charms
template:	3
parent:	spisovatelia
owner:	i!
viewed by:
created:	31.10.2016 - 13:16:06
updated:	04.11.2016 - 19:41:03

cwbe coordinatez:
101
63532
63573
8241089

ABSOLUT
KYBERIA

permissions
you:	r,
system:	public
net:	yes

zara	0
nubilis	0
i!	0
kyberbubus	0
berlin monroe	3
lupus yonderboy	4

Daniil Charms

Daniil Charms (Даниил Иваанович Хармс, Daniil Kharms), vlastním jménem Daniil Ivanovič Juvačev, byl ruský experimentální básník, člen skupiny OBERIU, navazující na expresionismus a dadaismus, zájmem o absurditu jevů korespondujících se surrealismem.

Zaujíma ma len to čo nemá nijaký praktický zmysel. Život ma zaujíma len vo svojich absurdných prejavoch. Hrdinstvo, pátos, odvaha, morálka, hygienickosť, mravnosť, dojatie a zápal – to sú slová a city, ktoré nenávidím. No celkom chápem a vážim si: vytrženie a obdiv, inšpiráciu a zúfalstvo, vášeň a zdržanlivosť, neresť a cudnosť, žiaľ a trápenie, radosť a smiech.

0000010100063532000635730824108908948347

Bába, Zrzek, Věc, Rytíř bez bázně a hany a Pakin a Rakukin. Malé taškařice Daniila Charmse, ruského mistra absurdity a černého humoru, uvádíme u příležitosti 80. výročí jeho úmrtí. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

https://vltava.rozhlas.cz/male-taskarice-daniila-charmse-ruskeho-mistra-absurdity-a-cerneho-humoru-8669457?fbclid=IwAR1_HX7Gc0pvSNDTSHlw3VEDSJkCSGhyvmAugbBRJvfYOPgSc2MLjhEqPn8

0000010100063532000635730824108908702962

V rámci festivalu ruskej avantgardy vám Rusalka prináša hru ruského autora Daniila Charmsa - Jelizaveta Bam, ktorá sa považuje za jednu z prvých absurdných drám.
Daniil Charms hravo pracoval s prvkami absurdného divadla a nonsensu, vďaka čomu sa stanete svedkami nereálnych situácií a nereálnych dialógov, ktoré však spolu vytvárajú dokonalú skladačku a odhaľujú obraz autokratického komunistického režimu, ktorý na ceste za vytýčenými cieľmi odstraňuje všetko, čo mu stojí v ceste.

19.2. - 18:00
https://facebook.com/events/s/jelizaveta-bam/1314276592107462/?ti=as

0000010100063532000635730824108908654956

St Peterburg is quite rich in street art. New pieces appear, get painted over, vandalised, the whole gamut. With any luck, the piece by Central Asian artists Pasha Cas and Pavel Mokich, which commemorated the 74th anniversary of death of Soviet author Daniil Kharms, is here to stay.

Kharms occupied a room in a block of flats at the corner of Kovensky lane and Mayakovskogo street from 1925 until 1941, when he was arrested on charges of spreading anti-Soviet propaganda. He starved to death in a prison hospital during the siege of Leningrad, and his writings mostly remained unpublished until long after he died.

However, Kharms is now a byword for absurdism in Russian literature. His works are republished, translated, set to music. A street was named after Kharms in a remote new neighbourhood of the city in 2014. As a regular, he’s name-checked on a plaque outside the Buddhist temple. For the centenary of Kharms’ birth in 2005, two plaques were unveiled in Petrograd Side and another one, by sculptor Vyacheslav Bukhayev, on his house. It quoted a line from Kharms’ poem, “A Man Left Home“, which is thought to have prophecised his arrest.

Now, with the 10-metre mural to commemorate his death, the circle is complete. The piece seems to be based on a famous photograph of Kharms’, and is augmented with a signature he used. I think it’s a worthy tribute to a good author, and it looks sufficiently menacing, if his fate is taken into account.

https://www.spottedbylocals.com/saintpetersburg/daniil-kharms-mural/
http://pashacas.ru/2016/02/posvyashhenie-daniilu-xarmsu-30-12-1905-sankt-peterburg-2-fevralya-1942-leningrad-2/

0000010100063532000635730824108908425222

Sen

Kalugin usnul a tohle se mu zdálo: sedí v křoví a okolo křoví se prochází milicionář. Kalugin se probudil, poškrábal se na puse, znovu usnul a zdálo se mu tohle: prochází se okolo křoví, ve kterém sedí schovaný milicionář. Kalugin se probudil, pod hlavu si dal noviny, aby si neslintal na polštář, znovu usnul a zdálo se mu, že sedí v křoví a okolo jde milicionář. Kalugin se probudil, vyměnil noviny, lehl si a usnul. Usnul a znovu se mu zdál sen, jak sedí za milicionářem a okolo se procházejí keře. Kalugin zařval, zazmítal sebou v posteli a už se neprobudil.
Spal nepřetržitě čtyři dny a noci. Pátý den se probudil tak zesláblý, že si boty musel přivázat provázkem k nohám, aby mu nespadly. V obchodě, kde si vždycky kupoval pšeničný chléb, Kalugina nepoznali a strčili mu chléb položitný. Zdravotní hygienická komise při prohlídce bytu shledala Kalugina hygienicky závadným a k ničemu se nehodícím a přikázala bytovému družstvu vyhodit Kalugina společně se smetím.
Kalugina přeložili napůl a vyhodili ho jako odpad.

0000010100063532000635730824108908256800

Nová anatómia

Jednému dievčatku vyrástli z nosa dve modré stuhy. Ide o veľmi zriedkavý prípad, lebo na jednej stuhe bolo napísané Mars, ale na druhej Jupiter.

1935

0000010100063532000635730824108908252253

Čtyři názorné příklady toho, jak může člověka klepnout pepka, když není připraven k přijetí nové ideje

I.
Spisovatel: Já jsem spisovatel.
Čtenář: Ale podle mě jsi h...o!
Spisovatel stojí několik minut otřesen touto novou ideou a pak padá jako podťatý. Vynášejí ho.

II.
Malíř: Já jsem malíř.
Dělník: Podle mě jsi h...o!
Malíř zbledne jako stěna, zamotá se, zapotácí, mrtev se hned na zem skácí. Vynášejí ho.

III.
Skladatel: Já jsem skladatel.
Pepa Veselý: Podle mě jsi h...o!
Skladatel začína přerývaně dýchat a neočekávaně se kácií. Vynášejí ho.

IV.
Chemik: Já jsem chemik.
Fyzik: Podle mě jsi h...o!
Chemik na to neřekl ani slovo a ztěžka dopadl na zem. Neočekávaně ho vynášejí.
Konec.

0000010100063532000635730824108908251373

***

Na nábřeží naší řeky se sešel velký dav lidí. V řece se topil velitel pluku Sepunov. Zalykal se, vymršťoval se z vody až po břicho, křičel, a potom se zase nořil pod vodu. Rukama plácal na všechny strany a znovu a znovu křičel, aby ho zachránili.
Dav stál na břehu a zamračeně ho sledoval.
"Utopí se," řekl Kuzma.
"To je jasný, že se utopí," potvrdil muž s kšiltovkou na hlavě.
A skutečně, velitel pluku se utopil.
Dav se začal rozcházet.

0000010100063532000635730824108908244725

Čtyřnohá vrána

Bylo nebylo, dávno tomu, žila jednou jedna čtyřnohá vrána. Ona tedy ta vrána, když se to tak vezme, měla vlastně pět nohou, ale to snad ani nestojí za řeč. No. A jednou si vám ta čtyřnohá vrána koupila kávu a přemýšlí: “No jo. No tak jsem si teda koupila kávu. To jo. Ale co s ní teď mám dělat, že jo?”
V tom jako napotvoru běží kolem liška.
Uviděla liška vránu a hned na ni křičí: “Hééj”, křičí: “Týý! Vráno!”
A vrána křičí na lišku: “Kdo je u tebe vrána? Sama seš vrána!”
A liška křičí na vránu: “A ty jsi, vráno, svině!”
Vtom se vám vrána tak urazila, že až rozsypala kávu.
A liška běžela pryč.
A vrána slezla dolů na zem a vykročila svýma čtyřma, nebo přesněji, pěti nohama ke svému mizernému, prašivému domku.

13.2.1938

0000010100063532000635730824108908243778

Modrý sešit č. 10

Byl jednou jeden zrzek, neměl oči, neměl ani uši. Neměl vlastně ani vlasy, takže mu tak spíš jen říkali.
Mluvit nemohl, protože ani hubu neměl. A dokonce neměl ani nos.
Dokonce neměl ruce ani nohy. Ani břicho neměl ani hřbet a páteř taky neměl, asi neměl ani žádne vnitřnosti. A vůbec nic vám neměl.
Kdo tedy má vědet, o kom je tu řeč?
Raději o něm přestaneme mluvit.

1937