Nedávno jsem narazila na název přednášky „Manželka - více než majetek“. Překvapilo mne, že si otázky takového typu musíme zodpovídat ještě ve dvacátém prvním století. Opravu ještě musíme sami sobě připomínat, že naše žena (náš muž) není jen naším majetkem?

Manželství muže a ženy garantující celoživotní věrnost je institucí, která vznikla a vyvíjela vlivem určitých historických okolností. Je poplatná společnosti, ve které jsou jasně rozdělné mužské a ženské role.

Tuto instituci nemůžeme vnímat jako „přírodou“, „Bohem“ nebo „stvořením“ danou věc: již při odvozování primátu manželství z příběhu Adama a Evy bychom se museli chytit za nos, jelikož v době, kdy příběh vznikal, bylo společensky přijímané, aby měl muž víc žen. Ani bezprostředně navazující biblické příběhy nejsou mnohoženství prosty. Naopak se ho zcela evidentně dopouštějí tři ze čtyř praotců Izraele. S větším nebo menším úspěchem, asi takovým jako mívají dnešní lidé, když se pokouší o monogamní manželství.

Není tedy divu, že i v dnešní době vznikají jiné způsoby společného soužití, v rámci kterých si mohou Eva a Adam, Adam a Eda nebo Lilith s Evou (nebo různé kombinace předchozího) projevit svoji lásku. Jedním z těchto konceptů je polyamorie. Polyamorie razantne vystupuje proti konceptu, který chápe nevěru jako narušení něčího vlastnictví. Pokud se od vlastnictví ve vztazích oprostíme, stále samozřejmě můžeme vytvářet dlouhodobé vztahy dvou osob, ale také nemusíme.
...
http://denikreferendum.cz/clanek/21814-polyamorie-a-krize-vlastnictvi