Paul Verlaine

Chovanky

S mladší svou sestrou ve světnici spává.
Jedné je patnáct, druhé šestnáct let;
noc dusná snese se co nevidět,
tvář plane jim jak jahodová š?áva.

Pro pohodlí se každá vyvsléká
z košilky jemné, vonné naposled
a starší nastavuje sestre ret
a libá ňadra mladičká a hravá.

Pak divoce k ní klekne na kolena,
tvář na břicho ji vtiskne a ret sténá
v tom plavém zlatě, v šedých stínech těla,
zatímco mladší počítá v té chvíli,
v nevinnosti své smíchem uzardělá,
valčíky, jež jí v tanci přislíbili.