boldom znacene slova su vysvetlene na konci

Mistr Padmakara se zjevoval v různých vtěleních a bezpočtu podob. Jeho život byl v dokonalém souladu se všemi pravidly duchovní praxe; dodržoval veškeré předpisy - od zásad po přísnou kázeň šrávaků až po tantrické závazky vidjádharů. Praktikujícím poskytoval ústní instrukce o všech devíti postupných vozidlech a jeho život byl příkladem jednoty duchovního náhledu a jednání, kdz hluboký náhled směřuje dolů, zatímco jednáním se směřuj nahoru. Ježto plně rozvinul bódhičittu a dosáhl realizace nekončné moudrosti, věnoval se všem cítícím bytostem více než sobě.
Věškeré poučení o tom, jak jednat, vyslovené tímto plně osvíceným mistrem, nirmánakájou v lidské podobě, zaznamenala ctihodná paní Cchogjal v písemné formě.


Velký mistr řekl: A? provádíš praxi kteréhokoli vnitřního či vnějšího vozidla, nejdřív se musíš vnitřne obrátit k útočišti Tří klenotů. Po obdržení instrukcí, jež jsou základem praxe, se - a? jdeš kamkoliv - uchyluj pod ochranu buddhů a bódhisattvů toho směru.
Měj vždy nezlomnou víru ve Tři klenoty. Tím s nimi okamžitě vytvoříš karmické spojení a v budoucnosti se staneš žákem buddhy. Proto je nezbytné vzávat Tři klenoty a nabízet jim obětiny.

Mistr Padma řekl: Praktikuj deset dobrých skutků a měj jistotu v tom, čemu se vyhnout a co má být učiněno, buď si tedy vědom "černých a bílých" následků těchto činů. Tím tvé aktivit nabudou velké síly.
Moc pravdy je velká, a proto se vzdej vší neřesti a zla, užij prostředků jež působí proti rušivým emocím a horlivě se věnuj konání záslužných činů.
Ten, kdo neshromáždil zásluhy, nevyvine šlechetný postoj. Kdo ale nashromáždil zásluhy, ten vyvine ušlechtilý stav mysli. Když budeš udržovat ušlechtilý stav mysli, budeš pilně pěstovat ctnost a vzdáš se podlostí. Proto je nezbytné, s nadšenou pílí shromažďovat různé druhy záasluh prostřednistvím těla, řeči a mysli.

Mistr Padma řekl: Rozvíjet postoj bódhičitty, to je zaměřit mysl k nejvyššímu osvícení, dříve než začneš s jakoukoli praxí dharmy, je nejdůležitejší. Člověk, který probudil bódhičittu, kultivuje pocit sounáležitosti, pocit, že všechny bytosti jsou jeho matkami, nikomu nestraní, nemá předsudky a slouží všem cítícím bytostem.
Mezi cítícími bytostmi není jediné, která by někdy nebyla tvým vlastním otcem a matkou. A tak abys jim všem splatil lásku, kterou ti darovali, dej se do práce v jejich prospěch.
Rozvíjej láskyplnou dobrotu a soucit ke všem cítícím bytostem. Bez ustání se cvič v bódhičittě. Cvič se v tom, aby každý tvůj čin byl prospěšný cítícím bytostem. Cvič se v tom, abys považoval druhé za důležitější než sebe samého.
Krátce řečeno, nejdůležitější je vzbudit postoj bódhičitty dříve, než začneš s jakýmkoli vnějším a vnitřním cvičením a než se ocitneš v různých stadiích rozvoje a dovršení.
Rozvíjet bódhičittu je kořenem vší duchovní praxe.

Mistr Padma pravil: Když toužíš dosáhnout nekonečné moudrosti buddhovství, cvič se v tom, že všechno lpění na egu a připoutanost k jevům jsou prázdné.
A? konáš jakékoli záslužné činy, pochop, že všechny jevy jsou jako sny a přelud.
Podle mých ústních pokynů se cvič v pochopení prázdnoty všech jevů, a nelpi ani na šesti páramitách či velkém soucitu.
Silou meditace na prázdnotu by sis měl uvědomit, že také šest páramit a rozvinutý hluboký soucit jsou jako magické iluze.
Když medituješ na prázdnotu, zajisti současně, aby tvá praxe vedla ke ctnosti a působila jako lék proti rušivým emocím.
A? provádíš jakoukoliv ušlechtilou praxi, naplň jí energií bódhičitty a nikdy nezapomeň na šest páramit.
A? pak děláš cokoli, dělej to se záměrem množit dobro a zmenšovat zlo.
A? provádíš jakékoliv činy skrze tělo, zaměř je ke ctnosti. Kterákoli slova vyslovíš, nech? vedou k dobru. A? se ti honí hlavou jakékoliv myšlenky, nasměruje je k dobru.
Krátce řečeno, cvič se pouze v dobrých a ctnostných skutcích těla, řeči a mysli. Střež se i té nejmenší neupřímnosti a zla.
Když se neochráníš brněním bdělosti a uvědomění, zbraně rušivých emocí přetnou aortu vedoucí k vyšším sférám a osvobození. Během čtyř druhů denních činností (vsedě, vleže, při chůzi, v pohybu) je proto nezbytné se chránit brněním bdělosti a uvědomění.

Mistr Padma pravil takto: ze všeho nejdřív si buď jist tím, že tvé činy mají příčinu a následek.
Nezapomeň, že to nebude trvat dlouho a zcela určitě zemřeš. Tento život trvá jen krátce, nepachti se tedy po věcech tohoto života.
Uvědom si, že budoucnost trvá dlouho, a snaž se žít pro dobro v budoucnosti.
Připrav se teď a zajisti, abys v příštích životech nesklouzl na stezku dolů.
Nebuď na nic pyšný. Když si budeš myslet, že jsi vzdělaný, skvělý a šlechetný, nezískáš žádné dobré vlastnosti. Zbav se tedy pýchy a prováděj duchovní praxi bez zaváhání by? i na okamžik.
Užij prostředků proti špatným činům. Vyvstane-li v tvé bytosti ta nejmenší rušivá emoce či provedeš-li zlý skutek, považuj to za nesnesitelné utrpení, obrovské jako hora Sumeru.
Činy, které konáš s pochybnostmi, jsou na nic, proto nepěstuj ani nejmenší pochyby.
Dokud ses nevzdal lpění na osobnosti, pak špatné činy - i jakkoliv nepatrné - přinesou plody. Proto straň se zlých skutků. To je nezbytné.

Mistr Padma řekl: Když jsi složil sliby většího a menšího vozidla, dodržuj je i za cenu vlastního života. Jestliže je přesto porušíš, je nutné si to okamžitě přiznat a sliby obnovit.
Jsou lidé, kteří porušíce své sliby, se zatvrdí a páchají nadále jen samé hříchy. Ale jako se můžeme očistit koupelí a několika kapkami vonné látky poté, co jsme spadli do bahna, tak je možno očistit zatemnění, přestupky a sklouznutí tak, že se porušení slibů již neopakuje.
Nevyhledávejte společnost člověka, který nedodržuje disciplínu a porušil své sliby, ani na okamžik a nepřátelte se s ním. Je to jako když kráčíš v bílém obleku olejnatým močálem: černé bahno ti jej jistě zamaže. Podobně, i když jsou tvé vlastní sliby nedotčeny, jistě se negativně ovlivní porušenými závazky druhých. A když ani tvé vlastní sliby nejsou neporušené, pak je to jako když se černá smíchá s černou. Tak dávej dobrý pozor.
Proto je nezbytné se stranit společnosti zlých lidí nebo osob, které zanedbaly své duchovní sliby a závazky.
V každém případě se snaž o to, aby ses za sebe nemusel stydět.

Mistr Padma pravil: Když se něčím zabýváš, nedělej nic, co by se netýkalo Dharmy a nebylo zdrojem zásluh a moudrosti.
Nepřej si nic jiného než nekonečnou moudrost buddhovství a buď prospěšný cítícím bytostem.
Na ničem nelpi. Lpění samo je kořenem pout.
Nekritizuj jiná učení a nepodceňuj lidi. Všechna učení jsou nakonec totéž, jako chu? soli.
Nekritizuj žádné z vyšších či nižších vozidel. Jsou jen stadii na cestě, jako stupně na schodišti.
Jiného člověka můžeš poznat, jedině máš-li schopnost nadpřirozeného vnímání. Proto nikoho nekritizuj.
Obecně řečeno, jsou všechny cítící bytosti svou přirozeností spontánní buddhové. Esence moudrosti je vlastní všem. Nezkoumej proto chyby a zaslepení ostatních.
Nezkoumej omezenost druhých. Starej se, jak se zbavit své vlastní.
Nezkoumej nedostatky druhých, zkoumej své vlastní nedostatky.
Nejhorší zlo je mít náboženské předsudky a kritizovat ostatní lidi, aniž bychom se vyznali v jejich nitru. Proto odhoď předsudky, jako by to byl jed.

Mistr Padma řekl: I když ses narodil od počátku času již tolikrát, nedosáhl jsi štěstí ani pro sebe ani pro druhé. Teď, v tomto těle, bys měl získat nejvyšší dobro pro sebe i druhé.

I když ses již vtěloval tolikrát v minulosti, neměl jsi příležitost pěstovat duchovní praxi a spíše jsi stále hlouběji klesal do vězeňské kobky samsárické existence. Teď se ale věnuj praxi mahájánových učení a využij tohoto krátkého času, kdy ses seznámil s Dharmou.
Sdružuj se s těmi, kdo podporují ctnost. Vzdej se přátel, kteří pěstují neřest.
Nedychti po věcech jako pes nebo hladový duch, ale setrvávej v uvolnění, užívaje doporučení nauky. Když se budeš znavovat věčným dychtěním, tvá mysl bude vzrušená zlými skutky a tím budeš působit neklid i u druhých. Tak shromažďuješ zase jen zlé skutky.
Když považuješ i to nejmenší nepohodlí za utrpení, stane se stále bolestivějším. Nenalezneš štěstí, když mysl neuvolníš a nenecháš ji spočívat v klidu.
Nemysli na dřívější utrpení. Všechno, a? bylo dobré, či zlé, minule a je pryč. Nemysli ani na budoucí utrpení.
A? až v současnosti přežíváš jakékoli utrpení, nepoddávej se mu a vzmuž se. Dodávej si odvahy stále a stále.V každém případě, když neovládáš mysl podle předpisů nauky, utrpení nikdy neskončí.
Uvolni mysl v jejím přirozeném stavu, nemanipuluj ji či neměň a jemně ji nalaď směrem k tomu, co je ctnostné.

Mistr Padma pravil: Když vytrvale provádíš duchovní praxi, je nezbytné vždy nasměrovat každý druh jednání, jak skrze tělo, řeč, či mysl, aby bylo prospěšné druhým.
Zpočátku se postupně cvič i u těch nejmenších skutků. Čas od času zkontroluj, zda tvé činy nejsou znečištěny by? i stopou vlastního zájmu. Nebudeš mít úspěch, když si ponecháš jen i nepatrný náznak sobectví. Ujisti se, zda tvé jednání není znečištěno vlastním zájmem.
Rozdíl mezi velkým a malým vozidlem spočívá v probuzení bódhičitty. Rozdíl nespočívá v náhledu, ale v soucitu. Dříve než budeš udržovat náhled přirozeného stavu, se proto cvič ve velkém soucítění.
Pro dobro tvé vlastní i ostatních opus? utrpení samsáry už navždy.
Cvič se opakovaně v pocitu zříkání se samsáry.
Cvič se v braní na sebe břemena utrpení ostatních.
Nejdřív se cvič v tom, že považuješ všechny cítící bytosti za stejné jako ty sám. Cvič se v pocitu, že utrpení druhých je tvým vlastním utrpením. Posléze pečuj o cítící bytosti s pocitem, že jsou důležitější než ty sám.
Cvič se ve velkém soucitu, jenž automaticky působí ve prospěch ostatních.
Slovo mahájána implikuje jednoduše starat se o druhé v pocitu, že jsou důležitější než ty sám. Mahájána nikdy neznamená hledat štěstí pouze pro sebe, aniž bys myslel na utrpení druhých, považuje sebe za důležitější.
Mistr Padma řekl: Když se cvičíš v lásce, soucitu a bódhičittě, již se nebudeš rodit ve třech nižších sférách. Navíc, od tohoto okamžiku již nespadneš dolů. Toto je mé ústní ponaučení.
A? kráčíš kamkoliv, udržuj stav bódhičitty a nevzdaluj se z její společnosti.
A? děláš cokoliv, cvič se v konání všeho ve prospěch cítících bytostí. Cvič se v pocitu, že druzí jsou důležitější než ty sám. Tak získáš nesčetné dobré vlastnosti a tvé samaji a závazky zůstanou neporušeny.
Když nebudeš rozvíjet bódhičittu, nedosáhneš osvícení, i kdybys získal mistrovství v praxi mantry a byl velmi mocný.
Všechny nejvyšší i obyčejné výsledky se dostaví proto, že se v tvé bytosti rozvíjí bódhičitta. Toto je mé ústní ponaučení.

Mistr Padma pravil: Medituješ-li na prázdnotu či cokoli jiného, je to nesprávná meditační praxe, jestliže se nestává účinným prostředkem proti rušivým emocím a obyčejnosti. Něco, co neúčinkuje proti rušivým emocím a obyčejnosti, je příčinou pádu do samsárické existence.
Jestliže se nějaká nauka, již studuješ, o níž přemítáš, či ji vysvětluješ, stane se účinným prostředkem proti tvým rušivým emocím a současně povede k tomu, aby se v tvé bytosti zrodila čistá Dharma, pak je toto učební nazýváno mahájánou a je pravé.
Jakkoli tě mohou oslavovat jako znalce posvátných textů, jejich výkladu a meditace, jestliže máš na mysli jenom osm světských zájmů, tvá činnost se nazývá černá praxe Dharmy.
V každém případě je nezbytné meditovat na jevy a bytí jako na magickou iluzi, aby tvé lpění a připoutanost nerostly.
Být "velkým jogínem" jednoduše znamená se osvobodit od lpění a připoutanosti.

Mistr Padma řekl: Blahobyt a štěstí všech cítících bytostí jsou výsledkem učení Buddhy. Studuj tedy mantry, písmo a sútry a naslouchej slovům mistrů.
Činy a z nich vznikající štěstí či utrpení rostou jako semena, rozlišuj tedy mezi dobrými a zlými skutky.
Když nebudeš dodržovat své závazky, kořen tvé duchovní praxe shnije. Ochraňuj své závazky a samaji jako oko v hlavě.
V každém případě, jestliže při duchovní praxi postrádáš víru, tvé úsilí je na nic a všechno co děláš, pozbude významu, A? děláš cokoli, nesmíš tedy mít pochybnosti a váhat.

Mistr Padma pravil: Někteří lidé se považují za praktikující tanter, a přitom se chovají krutě. To ale není jednání pravých studentů tanter.
Mahájána znamená pečovat o všechny cítící bytosti nestranně se stejným soucitem.
Nestačí se prohlašovat za studenta tanter, když nepěstuješ ctnost a nestraníš se zlých činů. Pro všechny studenty tanter je nezbytné rozvíjet velké soucítění.
Jestliže se v tvé bytosti nevyvine hluboký soucit, staneš se nebuddhistou s mylnými názory, i kdybys prohlašoval, že cvičíš Tajnou mantru.

Mistr Padma řekl: Tajná mantra je mahájána. Mahájána znamená být prospěšný druhým.
Abys mohl být prospěšný druhým, musíš dosáhnout tří kájí dozrání. Abys dosáhl tří kájí dozrání, musíš shromažďovat dva druhy zásluh. Abys nashromáždil dva druhy zásluh, musíš se cvičit v bódhičittě. Musíš pěstovat cestu rozvoje a dosažení plodu jako jednotu.
V každém případě je student tanter, který postrádá postoj bódhičitty, zcela neschopný a neprovádí praxi mahájány.


Mistr Padma pravil: O Tajné mantře a filozofickém vozidle se hovoří jako o dvou různých věcech, avšak ve skutečnosti jsou totožné. Když postrádáš náhled, nebo správné jednání, sejdeš z cesty a staneš se šrávakou. Proto směřuj náhledem dolů, a přitom stoupej prostřednictvím jednání. Toto je mé ústní ponaučení.


SAMAJA.

Tímto je dokončeno učení o stoupání prostřednictvím jednání.
Zaznemenáno v horní poustevně v Čhimphu osmého dne posledního měsíce roku Zajíce.

Peče? pokladu.
Peče? tajemství.
Peče? poslání.

----------------
Zdroj: Učení dákiní. Učení o stoupání prostřednictvím jednání.
(Ústní pokyny mistra Padmasambhavy, ctihodné paní Ješe Cchogjal). Pragma.


šrávaka Poslouchač. Praktikující hínajány, cvičící podle prvních buddhových výkladů nauky - čtyř ušlechtilých pravd -, si uvědomuje vlastní utrpení, vlastní samsáře, a soustřeďuje se na to, že neexistuje nezávislé jáství. Přemožením rušivých emocí se osvobozuje a dosahuje prvního stupně těch, kdo vykročili do proudu stezky zření. Následuje stupeň jen jednoho návratu a stupeň žádné ho návratu. Cílem je stav arhanta.

vidjádhara Držitel moudrosti. Realizovaný mistr v jedno ze čtyř stadií tantrické stezky mahájógy, tantrický ekvivalent šestnácti bhúmi.

vozidlo Praxe podle souboru cvičení, vedoucí k úrovni dozrání.

bódhičitta 1. Touha dosáhnout osvícení ve prospěch všech bytostí. 2. V kontextu dzogčhenu vnitřní bdělá přítomnost probuzené mysli.

nirmánakája Tělo jako emanace aspektu osvícení, které krotí cítící bytosti. Může být vnímáno obyčejnými bytostmi.

tři klenoty Buddha, dharma a sangha

dharma Buddhovo učení; Nejvyšší pravda; Jevy či mentální předměty, jakožto i atributy a vlastnosti

páramita "Dosáhnout druhého břehu", být mimo myšlenkové koncepty objektu, subjetku a činnosti. Jednání podle " šesti páramit" vede k rozvíjení bódhičitty: velkorysost (štědrost), disciplina, trpělivost, píle, soustředění a rozlišující schopnost (vhled do prázdnosty).

samsára Koloběh existence - zrození a smrti v šesti říších, charakterizovaný utrpením, nestálostí a nevědomostí. Stav cítících bytostí spoutaných dualistickým vnímáním, karmou a rušivými emocemi.

Tajná mantra Synonymum vadržájány či tantrických učení. Guhja znamená tajný či skrytý. Mantra v tomto kontextu znamená vynikající, skvělý či chvályhodný.