thus spoke hm in 'Amateur Sky Survey' :: Remember, remember, the velvet November


node:	thus spoke hm in 'Amateur Sky Survey'
template:	4
parent:	Amateur Sky Survey
owner:	hm
viewed by:
created:	29.04.2004 - 12:31:07

cwbe coordinatez:
101
63533
1491152
63777
766744

ABSOLUT
KYBERIA

permissions
you:	r,
system:	public
net:	yes

Preco je nam vlastne stale jednou stranou k nam mesiac otoceny? Je tam nejaky posun? Akou rychlostou sa slnko toci okolo svojej osi? A ako je to s tymi skvrnami co hore dole chodia?

000001010006353301491152000637770076674400766805

- doba rotacie mesiaca okolo vlastnej osi je priblizne rovnaka ako doba obehu mesiaca okolo zeme (tzv. viazana rotacia) - preto vidime iba jednu stranu - nejaky posun tam je, hovori sa tomu libracia a vdaka nej mozme zo zeme vidiet 59% povrchu mesiaca
- perioda rotacie slnka je v kazdom mieste rozdielna - meni sa od 25 dni na rovniku do 36 dni na poloch a skvrny su chladnejsie oblasti vo fotosfere - ich vacsi vyskyt -> zvysena magneticka aktivita
nechce sa mi moc rozpisovat - ak chces detailnejsie info tak use google

00000101000635330149115200063777007667440076680500766923

dovod, preco sa mesiac vlastne dostal do viazanej rotacie je ten, ze hustota mesiaca nie je rovnomerne rozlozena. Je k nam prikloneny tou hustejsou stranou. Je to podobne, ako ked po stole hodic niejaku gulu, v ktorej nie je hustota rovnomerne rozlozena. Prve sa prevauje cela, ale po case sa zastavi len na jednej strane a chvilu bude este kolisat - co je vlastne libracia mesiaca.

0000010100063533014911520006377700766744007668050076692300770076

ja viem o inej teorii - tvoja vysvetluje imho mozno len to terajsie hojdanie sa mesiaca a nie jeho zastavenie vzhladom k nam. Pokial viem, tak spomalovanie rotacie telesa v takejto sustave je sposobene stratou rotacnej energie vplyvom slapovych javov - co je myslim trochu o inom.

000001010006353301491152000637770076674400766805007669230077007600770305

chapem to spravne, ze strata rotacnej energie vplyvom slapovych efektov vlastne popisuje aj specificku rotaciu suroveho vajicka? (kedze varene vajicko rotuje ovela rychlejsie a dlhsie...)

000001010006353301491152000637770076674400766805007669230077007600770207

ono je to takto, rozlisujeme 4 rozne druhy libracii:

Optická librace v délce - V souladu s druhým Keplerovým zákonem se Měsíc pohybuje v odzemí o něco pomaleji než v přízemí, ale rychlost jeho rotace zůstává stejná. Rotace se tedy za oběhem trochu zpozdí nebo zrychlí a my můžeme nahlédnout za západní nebo za východní okraj přivrácené strany. Librace v délce je nejvýraznější ze všech, přiklání k nám střídavě východní a západní okrajové oblasti o 7° 54´. Je rozeznatelná i při pohledu bez dalekohledu, ale zmiňují se o ní až astronomové Giovanni Batttista Riccioli (1598 - 1671) a Johannes Hevelius (1611 - 1687).

Optická librace v šířce - Měsíční osa rotace není kolmá na rovinu jeho oběhu kolem Země, ale svírá s ní úhel 6° 41´. Následkem toho se k nám střídavě natáčí buď severní nebo jižní pól. Měsíc pozorujeme chvíli z mírného nadhledu a chvíli z podhledu. Toto vychylování dosahuje 6° 50´.

Optická librace paralaktická - Naše planeta je vůči blízkému Měsíci veliká a tak záleží, ze kterého místa na Zemi ho zrovna pozorujete. Rozdíl mezi tím, jestli vám v dané chvíli Měsíc zrovna vychází, nebo jestli jej máte rovnou nad hlavou, činí 0,9° až 1°.

Fyzická librace - Kromě optických librací známe také libraci fyzickou (skutečné kývání Měsíce). Vzniká tím, že Měsíc nemá dokonale kulový tvar, nýbrž je mírně protažený ve směru k Zemi. V důsledku gravitačního působení Země a Slunce proto dochází ke kývavému pohybu Luny kolem spojnice Země-Měsíc. Tento pohyb je pomalý dosahuje hodnoty jen asi dvě desetiny úhlové minuty, což je pro pozorovatele zcela zanedbatelné.