total descendants::0 total children::1 |
Andrzej Szapkovski sága Zaklínač Moj „výcuc“ „Magie,“ opřela si Yennefer ruce o hrušku sedla a zadívala se na oblohu nad horami, „patří podle mínění některých k projevům Chaosu. Je klíčem, kterým lze otevřít zakázané dveře. Dveře, za nimiž číhá strach, děs a nepředstavitelná hrůza, za nimiž číhají nepřátelské, ničivé síly a moci čistého Zla, které mohou zničit nejen toho, kdo dveře otevřel, nýbrž i celý svět. A poněvadž o ty, kdo těmito dveřmi cloumají, není nouze, udělá jednou někdo z nich chybu a způsobí tak zákonitě neodvratnou zkázu. Magie je tedy prý mstou a zbraní Chaosu. To, že se ji lidé naučili po Konjunkci Sfér ovládat, je prokletím a zhoubou světa. Zhoubou a prokletím lidstva. Je to tak, Ciri, ti, kteří považují magii za Chaos, se nemýlí.“ Čarodějčin vraník táhle zaržál a volným klusem se pustil přes vřesoviště. Ciri popohnala svého koně, nechala jej hřebce dohonit a srovnat s ním krok. Vřes sahal až ke třmenům. „Podle mínění jiných,“ navázala Yennefer po chvíli, „je magie uměním. Výjimečným a vznešeným uměním, jež je schopno tvořit krásné a neobyčejné věci. Vlohy k němu jsou dány nepočetným vyvoleným. Ti, kdo talent neprojeví, se mohou s úctou a závistí sklánět před jejich tvorbou, obdivovat jejich díla a cítit přitom, že bez toho talentu by svět byl chudší. To, že v sobě někteří vyvolení nalezli po Konjunkci nadání pro magii, že v sobě objevili umění, je požehnáním pro krásu. A je to tak – pravdu mají i ti, kteří považují magii za umění.“ Oblé, holé návrší vystupující z vřesoviště jako hřbet číhajícího draka korunoval ohromný plochý kámen, podepřený několika menšími balvany. Čarodějka, aniž by přerušila svůj výklad, vedla koně tím směrem. „Jsou i tací, podle nichž je magie vědou. K jejímu zvládnutí nestačí pouze talent a vrozené schopnosti. Nezbytná jsou léta pilného studia a úporné práce, nepostradatelná je vytrvalost a vnitřní disciplína. Takto získaná magie je vědou – poznáním, jehož hranice jsou neustále rozšiřovány jasnozřivými a svobodymilovnými mozky, zkušeností, praxí, experimentem. Takto získaná magie znamená pokrok. Je to pluh, tkalcovský stav, vodní mlýn, milíř, jeřáb, kladkostroj. Pokrok, rozvoj, změna. Neustálý pohyb vzhůru. K lepšímu. Ke hvězdám. To, že jsme se po Konjunkci Sfér naučili ovládat magii, nám jednou dovolí dosáhnout hvězd. „Ti, kdo magii považují za vědu,“ pokračovala, „mají pravdu také. Zapamatuj si to, Ciri. A teď pojď sem, ke mně.“ Dívka polkla a přiblížila se k ní. Čarodějka ji objala paží. „Zapamatuj si to,“ zopakovala. „Magie je Chaos i Umění i Věda. Znamená prokletí, požehnání i pokrok. Všechno záleží na tom, kdo magii užívá a k jakým cílům. Magie je všude. Všude okolo nás. Snadno dostupná. Stačí vztáhnout ruku. Podívej, natahuji ruku.“ Bylo možno ucítit, jak se kromlech zachvěl. Ciri zaslechla vzdálené, hluché dunění, z nitra země přicházející hukot. Vichr, který znenadání šlehl návrší, ohnul k zemi vršky vřesu. Nebe prudce ztemnělo, zakryto mraky, které se přihnaly neuvěřitelnou rychlostí. Dívka ucítila na tváři kapky deště. Přimhouřila oči před jasem blesků, jimiž náhle vzplál celý obzor. Instinktivně se přitiskla k čarodějce, k jejím bezem a angreštem vonícím černým vlasům. „Země, po níž kráčíme. Oheň, jenž neuhasíná v jejím nitru. Voda, z níž vyšlo veškeré žití a bez níž by nebylo života. Vzduch, jenž dýcháme. Stačí vztáhnout ruku, abychom to vše ovládli, přinutili k poslušnosti. Magie je všude. Je v povětří, ve vodě, v ohni a v zemi. Je i za bránou, kterou před námi zavřela Konjunkce Sfér. Odtamtud, zpoza uzamčených dveří, někdy magie natahuje ruce k nám. Po nás. Ty to znáš, že? Ucítilas již dotek Magie, dotek ruky zpoza zamčených dveří. Ten dotek tě naplnil strachem. Každý pocítí strach. Protože v každém z nás je Chaos i Řád, Dobro i Zlo. Leč to, co je v nás, je možné – a nutné – opanovat. Je třeba se to naučit. I ty se to naučíš, Ciri. Proto jsem tě zavedla sem, k tomuto kameni, který se od nepaměti tyčí zde, kde se křižují Mocí pulsující žíly. Dotkni se ho.“ „Magie po tobě natahuje ruku, Ciri. Po tobě, zvláštní dívenko, Nadílko, Dítě Starší Krve – Krve Elfů. Zvláštní dívenko, vtažená do Pohybu a Změny, Zkázy a Obrození. Sudbou určená. Magie k tobě vztahuje ruku zpoza zavřené brány, k tobě, drobounkému zrnku písku v přesýpacích hodinách Osudu. Po tobě napřahuje své spáry Chaos v nejistotě, zda se staneš jeho nástrojem anebo překážkou v jeho plánech. To, co ti Chaos ukazuje ve tvých snech, je obrazem té nejistoty. Chaos se tě bojí, Dítě Překvapení. A chce dosáhnout toho, abys pocítila strach ty.“ „Chaos ti nemůže ukázat, čím je doopravdy. Ukazuje ti tedy budoucnost, to, co se stane. Chce způsobit, aby ses bála přicházejících dní, abys podlehla strachu z toho, co potká tebe a tvé blízké, aby tě strach zcela ovládl. Proto Chaos posílá sny. Ukážeš mi nyní, co v nich vidíš. A budeš se bát. Pak zapomeneš a potlačíš strach. |
There are currently 10047 K available in get 1 🦆 for 5 🐘 get 1 🐘 for 1 🦆 axone zzz kniha |
|||||||||||||||||||||||