Astronomie ... umění

Astronomie, stejně jako náboženství člověku řeší smysl jeho existence.
"Příčinou je potřeba odpovědi, která by člověku vyřešila problém smyslu jeho existence, konečného života, a tak uspokojila jeho nejzákladnější vnitřní touhu: nebýt si odcizen, mít sám sebe a být sám ze sebe. Tak chce člověk obnovit harmonii kosmu, která vědomím vlastní smrti byla porušena." (Heller, Mrázek, 1988 - Heller: hledá odpovědi náboženství).

Člověk odpradávna hledá řád a smysl ve světě, v sobě. Tomu se věnuje jak teologie, tak filozofie či psychologie. Svébytným způsobem i astronomie. Je to pochopitelné, dává nám nahlédnout do hraničních oblastí života, člověk má stále snahu porozumět sobě i pochopit svět v jeho celku - nalézt v něm místo i svou úlohu a nabýt tak smyslu. …a tak občas lidé navštíví hvězdárnu, kouknou do časopisu s astročlánkem, zvednou hlavu ke hvězdám, užasnou nad kometou, někteří blázni si lehnou na zem, roztáhnou ruce a poslouchají tlukot srdce Země, š?astné děti si hrají na kosmonauty přeskakujíc měsíční krátery, někteří fyzikové hovoří o Bohu - znepokojeni naší představou o skutečnosti; poznávají, hodnotí, prožívají, jako jiní lidé snažící se i v tématech spojených s jejich existencí hledat příjemné, slastné, vyhnout se nepříjemnému, proto si i vesmír tvoříme krásný, mnohdy aniž to tušíme - uměním.





viac >>>