Prorok Mohamed bohužel nezanechal svým následovníkům žádné uspořádání, jak by měli být vybíráni předáci islámského náboženství. A ke schismatu došlo hned po Prorokově smrti - někteří jeho stoupenci - dnešní sunnité - následovali Mohamedova tchána a někteří - dnešní šiité - následovali jeho zetě. Další potíží bylo, že legitimitu světské moci mohl vždy v islámu zpochybnit někdo, kdo o sobě tvrdil, že je nábožensky čistší než dosavadní vládce: v islámu je fanatik vůči umírněnému věřícímu vždycky ve výhodě. A islám nemá žádnou etablovanou církevní hierarchii, která by byla schopna o takovýchto sporech autoritativně rozhodovat. Politická moc je neustále zpochybňována "zbožnými osobami", a tak je jedinou zárukou stability tyranie.

http://www.blisty.cz/2004/4/13/art17683.html

uz si pripadam ako antiislamsky propagandista, ale fakt je tazke najst o silame nieco pozitivne ;(