Jednou, až budu mít dvě ženy a tři děti, spokojený život na terase, houpací křeslo a psa; vytáhnu starý revolver, připravím si dobrou večeři, pustím hudbu, pohladím psa a odletím na Mars.

Ale dnes ne. Jako každý večer oblíknu pyžamo, schovám se pod peřinu a budu ležet osm hodin v bezvědomí. Potom se probudím a budu dělat, že tomu tady rozumím. Budu se zavřenýma očima hledět do slunce, vítr mi bude foukat do tváře a kočka se mi bude otírat o nohy.

Pojď, půjdem radši na ryby.
Do tesca?


Byl jeden dědeček na voru,
volal: "Já pluji k obzoru!"
Když mu řekli: "Omyl!"
duševně se zlomil,
ten neš?astný dědeček na voru.

Někdy mi připadá, že každý člověk je jako hvězda - vyzařuje spoustu energie, světla a tepla, ale jsme od sebe všichni tak daleko, že z ostatních vidíme jen malinkou tečku a tak si musíme spoustu věcí domýšlet a ty nikdy nebudou tak opravdové jako to světlo a teplo..

Chtěl bych, aby každý člověk byl š?astný, i ti co mě nemají rádi nebo si myslí že je nemám rád já. Na co všechny ty deprese, vždy? to jde i bez nich..

Dnešek byl fajn, díky :)