muj den zacina predpolednem,
cigaretu,
uz jsem se omluvila, stihnu ji tedy
& kava & vana & v presne vymezene pulhodine
jeste muzu chvili zit, nez vyjdu ven,
byt jako externi clovek skryvajici
niternost,
ta obziva se sama neulovi
a konecne,
my nepatrime jen Morfeovi.