ludska aktivita = najvacsie lakadlo verejnych priestorov :: Remember, remember, the velvet November

Tento textik ma dnes mimoriadne nadchol, lebo potvrdzuje to, co som si uz davnejsie vsimla. Ze sa citim dobre, ked sa citim sucastou nejakeho zivota v meste a aky nedostatok takehoto zivota mame v Bratislave.

Shrnutí pozorování a výzkumů ukazuje, že lidé a lidské aktivity jsou největším objektem pozornosti a zájmu. Dokonce i prostá forma kontaktu, pouhé dívat se a slyšet a být nablízku ostatním, je očividně uspokojivější a žádanější než většina z jiných atrakcí poskytovaných ve veřejných prostorách měst a obytných zón. Zdá se, že život v budovách a mezi budovami lze skoro ve všech situacích kvalifikovat jako podstatnější a významnější než prostory a budovy samotné.

Dokumentuje to analýza atrakcí na hlavní ulici pro pěší Stroget v centru Kodaně, kterou prováděla studijní skupina ze School of Architecture na Royal Danish Academy of Fine Arts.

Analýza byla založena na zkoumání toho kde se zastavují na ulici chodci a na co se dívají. Nejméně zastávek bylo zaznamenáno před bankami, úřady, salóny a nenápaditými výklady například pokladen, kancelářského nábytku, porcelánu a kadeřníků. A naopak, velký počet zastávek byl zaznamenán před obchody a výklady s tím, ce mělo přímý vztah k jiným lidem a k okolnímu sociálnímu prostředí, jako jsou novinové kiosky, výstavy fotografií, upoutávky na film před biografy, prodejny oblečení a hraček.

Ještě větší zájem vzbudily různé lidské aktivity, které se konaly v samotném uličním prostoru. V této souvislosti vzbuzovaly velký zájem všechny formy lidské aktivity.

Značný zájem byl pozorován o obyčejné, každodenní události, které se na ulici odehrávají — hrající si děti, novomanželé na cestě od fotografa, nebo prostě o procházející lidi, ale také o méně obvyklé situace — malíř s malířským stojanem, pouliční hudebník s kytarou, pouliční kreslíř při práci a další větší či menší události.

Bylo zřetelné, že právě lidské aktivity, kde bylo možné vidět jiné lidi v činnosti, tvořily hlavní atrakci tohoto místa. Pouliční malíři shromažďovali kolem sebe velký dav po celou dobu, kdy pracovali, ale když tuto oblast opustili, chodci bez rozpaků kráčeli přes jejich malby. To samé se týkalo hudby. Hudba linoucí se ulicí z reproduktorů před obchody s hudebními nahrávkami nevzbuzovala žádnou reakci, ale v okamžiku, kdy začali hrát a zpívat živí hudebníci, vzbudili okamžitý živý zájem.

Pozornost věnovaná lidem a lidským aktivitám byla také ilustrována pozorováním zaznamenaným ve spojitosti s rozšiřováním jednoho obchodního domu v dané oblasti. Dokud probíhaly výkopy a betonovaly se základy, bylo možné na staveniště vidět dvěma bránami situovanými do ulice pro pěší. Během této doby se na tomto místě zastavilo více lidí, aby pozorovali průběh prací v budově, než u všech patnácti výkladů obchodního domu dohromady. Také v tomto případě to byli dělníci a jejich práce, kteří byli objektem pozornosti, a nikoliv staveniště samo. To bylo dále potvrzeno během přestávky na jídlo a po pracovní době, když dělníci na tomto místě nebyli — prakticky nikdo se tu nezastavil.

zdroj: Jan Gehl - Život mezi budovami