J. Spitale ukázal, jak k odvrácení srážky křižující planetky se Zemí lze využít Yarkovského efektu, jenž spočívá ve zpoždění tepelného vyzařování z rotujícího povrchu planetky. Čím je toto zpoždění větší, tím více se mění zejména velká poloosa dráhy planetky. Změna je úměrná dokonce 2. mocnině uplynulého času. Pokud bychom např. natřeli povrch planetky nabílo a zvýšili tak jeho albedo z obvyklých 0,1 na plných 0,9, odsune se tak kilometrová planetka za století o 15 tis. km. K tomu by ovšem bylo potřebí asi 25 tis. tun nátěrové hmoty.

W. Huebner a J. Greenberg shrnuli výsledky mezinárodní porady o fyzikálních a chemických vlastnostech rizikových křížičů, jež se konala v létě 2001 v Itálii. Podle nejnovějších odhadů existuje asi 25 tisíc křížičů se Zemí s průměrem nad 200 m. Pokud bychom chtěli odvrátit srážku s některým z nich, musíme dobře znát především hmotnost a vnitřní stavbu křížiče, jehož míra rizika je úměrná kinetické energii při srážce se Zemí. Síla, kterou hodláme křížič vyhodit ze sedla, musí nezbytně procházet těžištěm planetky - jinak ji hlavně roztočíme.

Na poradě ve Washingtonu v červenci 2002 přítomní astronomové konstatovali, že ohrožení lidstva impakty planetek je ve skutečnosti akutnější než důsledky globálního oteplování, takže pro dokončení přehlídky rizikových křížičů před koncem dekády by bylo zapotřebí, aby se na tento výzkum ročně věnovalo více, než současné 4 miliony dolarů. Probíhající přehlídky přinášejí ročně objevy přibližně 100 nových křížičů, a toto číslo během času kupodivu stále neklesá...

jiri grygar - zen objevu 2002