- U všetkých hlavonožcov sú zistené výnimočné intelektuálne schopnosti. Chobotnica je považovaná za najinteligentnejšieho bezstavovca na svete. Majú výnimočnú schopnosť učenia sa z pozorovania a riešenia problémov zručností. Ich nervový systém je veľmi rozsiahly, ale ich mozog je len čiastočne rozvinutý. Sú to majstri v napodobňovaní a maskovaní sa v prostredí. Toto zviera má veľmi ostrý zrak a hmat.
- Vybrala som najzaujímavejšie z článku. Hľadala som akým spôsobom sa chobotnice učia, lebo pred rokom som čítala, že majú úplne iný mozog ako väčšina zvierat a preto sú totálne záhadné. Našla som ale iný článok.
Na konci roku světová media přinesla šokující zprávu - vedle člověka a opic umějí používat nástroje i hlavonožci! O inteligenci chobotnic a jejich životě vůbec vyprávěl znalec hlavonožců, doktor Martin Košták.
Chobotnice je prý chytřejší než pes...
Je to pravda?
Martin Košťák: Chobotnice má vyvinutější schopnost se učit - a učí se až dvanáctkrát rychleji než pes. Proběhly různé pokusy, že jim vědci strkali před akvária třeba makety humrů. Když chobotnice zjistí podruhé nebo potřetí, že tam je sklo, tak přestane dorážet. U psa to trvá mnohem déle. Chobotnice jsou také neuvěřitelným způsobem schopné projezdit složité bludiště včetně zrcadlového na třetí či čtvrtý pokus naprosto bezchybně. Mají úžasného pamatováka.
Proč to obratlovci dotáhli tak daleko, zatímco chobotnice nevytvořily žádné technologie?
Martin Košťák: Ony technologie svým způsobem mají, jsou schopné si poradit se spoustou věcí, jsou například schopné vytvořit příbytek.
Postaví si domeček?
Martin Košťák: Postaví si domeček. Když jim dáte tři cihly do akvárka, tak ona dvě postaví nastojato, jednu přes ně napříč a do toho se schová. To celkem bez problémů zvládají. Vyrábějí si ochranné schránky např. z lastur, nedávno šokovali využitím skořápek kokosových ořechů. Ony dokážou něco, co nedokážeme my. Dokáží měnit barvu, dokonce na hlavě si vytvoří výrůstky, které imitují korály. Připluje ryba, která se chystá schovat, chobotnice ji čapne a hotovo. V některých případech tyto výrůstky zastupují mimiku. To zase my neumíme. Umíme lítat do vesmíru, umíme dělat auta, umíme vytvářet nástroje. Ale stejně dobře se umíme třeba vraždit – to ony dokáží taky. To, co umí, je dobré pro prostředí, ve kterém žijí, je to to nejlepší, co za desítky miliónů let vytvořily. Naši předci vsadili na inteligenci, my momentálně jsme dominantní živočišný druh na téhle planetě, ale nikdo netvrdí, že za 10 milionů let to bude stejné. Až suchozemské ekosystémy půjdou do prdele třeba z důvodu nějaké katastrofy, tak ty mořský a hlavně hlubokomořský budou netknutý.
My máme ten problém, že s nimi chceme komunikovat, otázka je, jestli oni chtějí komunikovat s námi. To, co po nich při pokusech chceme – aby nám ukázaly tady je čtverec, tady je trojúhelník, tady je kolečko, tady je potrava, tak s tím problém nemají. Ale co to říká? My testujeme nějakou inteligenci, kterou si pofidérně představujeme jako rychlost učení, a ten koncept přenášíme na všechna zvířata, která testujeme – od šimpanzů po myši.
Krásný případ byl na severozápadním pobřeží Států, kde v mořském akváriu zjistili, že jim mizí žraloci. Když jich zmizelo několik, každý týden jeden, bylo jim to divný, tak tam nainstalovali kamery. Na youtube je pěkný záběr. Chobotnice čeká mezi kameny, ten žralok tam asi dvakrát projede. Má asi metr a půl, což není málo - přesto ho chobotnice chytí a sežere. Jiný případ z mořského akvária - chobotnice odkoukala, jak ho vypouštějí, a jednou ho vypustila sama. Ony jsou často v akváriích znuděné, a když nedostanou hračku, tak je to konečná. Podlehnou stresu.
Jak si může chobotnice hrát?
Martin Košťák: Potřebují předmět na hraní, různě si ho přemisťují, s tím předmětem si pohrávají, pokud se dá tvarovat, tak ho tvarují a různě ho umisťují. Vyplňují volný čas. A ony si tak nehrají jen v akvárkách, ale i v reálu, u potápěčů rády zkoumají vytahování šnorchlu z huby. U těch velkých to už je trochu problém. Pokud je v přírodě pozorována bez vyrušování, tak si prostě hraje s klepety krabů, které má vyskládané před jeskyní, s krunýři, s kamínky, s hvězdicemi...
Myslíte si, že je v pořádku, že chobotnice žereme?
Martin Košťák: My žereme ledacos. Já třeba, pokud to srovnám, kdybych dostal talíř s chobotnicí a talíř se psem, tak si dám toho psa. Chobotnici moc nemusím, mně to přijde bez chuti, upravuje se to strašně složitě. Ale abych to srovnal z našeho egoistického přístupu, co je chytřejší, tak volím psa na česneku. Myslím si, že nemáme zapotřebí chobotnice jíst, to ale řekněte Italům a dalším přímořských národům, které je loví. Ale je to určitě sporné. Možná se pro chobotnice blýská na lepší časy - v Británii prošly Sněmovnou lordů nové zákony na ochranu zvířat a proti jejich týraní. První bod říká, že nesmí být týráni všichni obratlovci, a jediný bezobratlý - chobotnice obecná.
