...´ja vas vsechny zabiju !!!´- kricela v hystericke kreci tvari skrivenou bolesti nad pochcanym kobercem utlym informatikem, ktery, chudak, pres stovku dioptrii civel nepritomne do steny polepene prsama zenskych vsech rozmeru i barev, co, a to si musime priznat, nebylo v tehle situaci prilis vhodne. ´co se to tady delo?! jste snad prasata?!´ rvala a rozhazovala pri tom kratkyma obtloustlyma rucickama, aby jeji dramaticky projev nabyl pred dvojici vyhulencu dostatocni vahu, pricemz si vsimla rudolfa porad pohledem sokolika zahedeneho na divci vnady, co znizovalo jeji autoritu, cehoz dukazem byl chlamajici se honza v rohu koupelny s penou u huby, kteremu se smichy rinuli po tvari slzy rozmeru prdele pani domaci. ´a necum jim na ty kozy!!!!´ vybehla teta olivie po chudaku rudolfovi, ktery v nahlem soku stratil orientaci, ustopil dva kroky do zadu, pricemz nohou zavadil o nohu stolku, rozhodil rukama a vlepil pani domaci do veprove tvare hezkou ranu, no co teta olivie stratila rovnovahu a jeji 120 kilo zive vahy prudce a nezadrzatelne klesalo silou gravitacni k zemi v ruce marne zviraic rudolfove pulkilove dioptrie, coby slamku nadeje. rudolf v teto trapne situaci, marne klipkajic slepyma ocickama, v snahe pomoci pani domace metajici sa na zemi zjemnit jeji utrpeni, vykrocil, slap tete olivii na nohu a za jeji tezko definovatelneho vykriku plneho bolestne agonie se zroutil v nemem uzase primo na jeji obri prsa tak razne, jako by prave tento akt mel byt definici jeho muzstvi...