 |
|
| node: | prielom 010 |
| template: | 2 |
| parent: | prielom |
| owner: | pajkus |
| viewed by: | |
| created: | 03.03.2004 - 13:28:11 |
|
cwbe coordinatez: 101 1 102 617302 619240 ABSOLUT KYBERIA |
| permissions | |
| you: | r, |
| system: | moderated |
| net: | yes |
total descendants::0
total children::0
::::::::::. :::::::.. :::.,:::::: ::: ... . :
`;;;```.;;;;;;;``;;;; ;;;;;;;'''' ;;; .;;;;;;;. ;;,. ;;;
`]]nnn]]' [[[,/[[[' [[[ [[cccc [[[ ,[[ [[,[[[[, ,[[[[,
$$$"" $$$$$$c $$$ $$"""" $$' $$$, $$$$$$$$$$$"$$$
888o 888b "88bo,888 888oo,__ o88oo,.__"888,_ _,88P888 Y88" 888o
YMMMb MMMM "W" MMM """"YUMMM""""YUMMM "YMMMMMP" MMM M' "MMM
prielom #10, 9.1.99, prielom(at)hysteria.sk, http://hysteria.sk/prielom/
obsah
intro
brutalware
inet cez mobil
novy shell pro windows
dns spoofing
styl formatovani zdrojovych textu jadra linuxu
valka elektronickych gangu
je mi to jedno
intro
nasiel som koniec sveta. hned sa mi to zdalo podozrive, ked sa mi
v aute polhodinu pred tym ako som TAM dorazil natrvalo stratil signal
na mobile a nepomahal ani osvedceny recept, to jest vytrcit antenu
v smere predpokladaneho nalezu najblizsej bts-ky a v pravidelnych
intervaloch plieskat mobil o pristrojovu dosku. rozhodnutie stravit
romanticky vikend na samote na vidieku neovplyvnilo samozrejmost pribalit
si notebook a modem. ked som po par testoch pripojenia
pochopil ze ma caka vikendove surfovanie letovou rychlostou 1200 baudov
cez analogovu ustrednu s pulzovym dialom, pochopil som ze som asi
fakt na konci sveta. pripomenulo mi to ale stare dobre casy zaciatkov
internetu... taka nostalgia... surfovanie pri rychlosti 1200 baudov je
romanticke - skuste si to - pekne vidite ako vam naskakuju jednotlive
pismenka do okna telnetu..
asi to je tou nostalgiou... rozhodol som sa konecne pozliepat nove
cislo prielomu.. po dost trapnom osmom cisle som trucoval a povedal som
si ze ked to nema stat za to, tak radsej netreba nic pustat do eteru.
potom prisiel ten forik s neexistujucim deviatym cislom, ktore ziskalo
obrovsku popularitu vdaka tomu ze vobec neexistovalo...
inak co sa tyka toho maleho cgi-binu na uvodnej stranke prielomu, do ktoreho
sa vpisuje e-mail pre automaticku notifikaciu pri novom cisle - musim vam
oznamit ze sa mi uspesne podarilo vymazat subor s e-mailami ktore tam
boli zadane... takze pokial ste sa tam uz raz zaregistrovali, musite to
spravit este raz..
pajkus, 9.1.99, libichava
brutalware
Je to pomerne nedavno, co se na hysterce objevil novy projekt: Brutalware
Linux. Na adrese http://hysteria.sk/brutalware/ je mozne stahnout jeho prvni
funkcni verzi.
O co se jedna? Brutalware Linux je, jak jeho autori uvadeji, disketova
distribuce, pomoci ktere muzete bezne PCcko promenit v nebezpecnou
hackerskou workstation. Nepotrebujete nic instalovat, proste prijdete k
pocitaci, zapnete, vlozite do mechaniky nejdriv bootdisk, pak jeste rootdisk
a tzv. supplementary disk, a je to.
Diky tomu prijde Brutalware ke slovu hlavne ve skolnich labech, kde
je klasicky windozacky nebo novellacky login prompt, aniz by nekdo
pocital s tim, ze si muzete poridit vlastni operacni system a elegantne tak
proklouznout pod cetnymi nastrahami nezdolnych administratoru. Ziskate tim
v podstate anonymni pristup na internet, a k tomu mate plno uzitecnych
nastroju primo na lokalnim pocitaci.
Brutalware Linux dokonce pocita s moznosti, ze bootovani z disketove
mechaniky je zakazano v BIOSu a BIOS je chranen heslem - predpokladejme ze
nefunguji defaultni hesla. Jadro systemu se zavadi pomoci LOADLINu primo
z MS-DOSu, takze zadne bootovaci mechaniky nepotrebujete.
Jediny problem je se siti. Podle readme fajlu je filozofii Brutalware
vytvoreni maximalne prenositelne distribuce, takze neni mozne vytvaret fixni
skripty na konfiguraci site. Verze 1.0 pocita s tim, ze ve vetsine labu je
pouzito dynamicke pridelovani IP adresy pomoci BOOTP serveru, takze defaultni
konfigurace probiha prave timto zpusobem. Pokud nemate bootp server, nezbyva
nez otravne konfigurovat sit rucne. To mi prijde jako velka nevyhoda, autori
by meli do distribuce pridat aspon jednoduchy skript na rucni konfiguraci.
(Nicmene prozradim, ze sniffovat provoz lze i bez nastavene site ;)
Na disketach najdete standardni arxivove utility idealni pro auditing site:
genialni portscanner nmap2, ktery krome mnoha skenovacich technologii umoznuje
i zjisteni verze operacniho systemu pomoci 'fingerprintingu', jednoduche
cuchadlo linsniffer, interaktivni sniffer s grafickym interfejsem Sniffit,
spoofer/hijacker konexi Juggernaut. K detekci sniffujicich okolnich pocitacu
se hodi neped, pokud se chcete seznamit s hezkou slecnu vedle vas, muzete
ji pomoct nastartovat pocitac shozeny pomoci targy - multinukeru
zvladajiciho velke mnozstvi dosud znamych DoS utoku.
Hackerske kolektivy mohou pouzit redirektor, takze spojeni vypada jako z
jednoho zdroje. Svoji praci mohou koordinovat na elitnim chatu, ktery se na
diskety podarilo nacpat, a ktery se defaultne spusti na portu 7000 (ze by
inspirace hysteria-talkerem?). Pokud k tomu budete mit na skolnich 386kach
odvahu, muzete zkusit cracknout nejaka hesla pomoci johna, ktery je na
diskete i s celkem ucinnym slovnikem nejcasteji pouzivanych hesel.
Samozrejmosti jsou sitovi klienti - ftp, telnet a ssh.
Suitu programu zavrsuje jeden sympaticky nesmysl. Je jim shellovsky
skript "/usr/src/ryby", ktery po spusteni pouze vypise text "Prilis mnoho ryb".
Jestli to znamena, ze autori jsou vegetariani a ryby jim uz lezou na mozek tak,
ze programuji takove silenosti jako Brutalware Linux, nevim, ale tohle se
jim povedlo.
Kazdopadne to vypada jako slibne se vyvijejici projekt - nevahejte a
sosejte, Brutalware je k dispozici na adrese http://hysteria.sk/brutalware,
jako (skoro) vse co neni od Microsoftu samozrejme zdarma. Pokud se vam bude
Brutalware libit, najdete nejakou chybu nebo se vytasite s nejakym napadem,
piste autorum na adresu brutalware(at)hysteria.sk.
newroot, newroot(at)hysteria.sk
inet cez mobil
posielanie e-mailov z mobilneho telefonu cez SMS v sieti Globtel funguje
uz zopar mesiacov. eurotel este oficialne takuto sluzbu neposkytuje (?),
ale uz dost dlho funguje skusobne zasielanie e-mailov cez cislo 111. staci
napisat sms-ku vo formate user!server.sk text text text text, poslat
to na cislo 111 a zadany text sa posle na adresu user@server.sk, ako odosielatel
je uvedene vase cislo 421903xxxxxx@sms.eurotel.sk. takisto bezplatne funguje
posielanie sms sprav z internetu cez e-mail, staci poslat e-mail na adresu
xxxxxx@sms.eurotel.sk. neovladam bohvieako sluzby ewrotelu, ale mam dojem
ze tieto sluzby este nie su oficialne zverejnene, zatial to funguje asi
iba skusobne.
www sms brana v ewroteli.
vdaka tymto novinkam je vlastne uplne zbytocna platena sluzba
eurotelu "SMS brana" cez Web. webovska sms brana na euroteli je navyse
zbytocne komplikovana a nezmyselne zlozita (cookies a pod), cielom je zjavne zabranit
automatickemu zasielaniu tisicov SMSiek cez tuto branu, ako sa to stalo pred
rokom, ked ktosi z CzERTu zaslal z lanprojekt.cz nejakych 60000 sms-iek za
jednu noc. nie je vsak problem spravit script na zasielanie sms-iek aj
cez terajsiu webovsku branu ewrotelu, ja sam som si na to spravil scriptik
ktory mal okolo 50 riadkov. osobne sa divim eurotelu ze nespravia uzivatelsky
prijemnu a jednoduchu www sms-branu, ktoru by zabezpecili tak, ze by o tom
legitimny a bezny uzivatel ani nevedel, ale hacker by narazil na stenu - a to
napriklad spravit tu branu tak, aby sa dal nastavit limit zaslanych sms-iek
v danom casovom limite z jednej IP adresy, napr. 50 sprav za hodinu z jednej
IP adresy... normalny uzivatel by si to nikdy nevsimol, ale hacker by dokazal
poslat za jednu noc maximalne zopar sto sms-iek.
ale pome naspat k zasielaniu e-mailov z mobilu. ono vlastne to, naco operatori
tuto sluzbu propaguju, t.j. samotne zasielanie e-mailu z mobilu je podla mojho
nazoru dost blbost. pisat SMSku cez ciselny dial mobilneho telefonu je otrava
a kym clovek napise niekolko-vetovy e-mail, riadne sa zapoti. zasielanie
e-mailov z mobilu vsak umoznuje velmi cool veci, na ktore bezny uzivatel mozno
ani nepomysli. nasleduje par moznosti na ilustraciu...
zasielanie unix prikazov z mobilu
nejdna z najzaujimavejsich veci je posielanie unixovych prikazov priamo z mobilu
na vase unix konto. ja osobne najcastejsie posielam prikazy typu uptime, who,
ps, finger user@server.sk, ping a podobne... technicky je to mozne tak, ze
do domaceho adresara si dam takyto subor .forward:
|/home/pajkus/bin/gsmunix
pajkus
a vsetka posta sa mi okrem ulozenia do mailboxu posle aj do scriptu "gsmunix".
tento programcek najprv pozrie ci je to e-mail zaslany z mojho mobilu a ak
ano, nacita si prikaz, execne ho, a posle mi naspat vypis z prikazu:
#!/bin/sh
# predpokladajme ze moje cislo ewrotelu je 0903 555123 :)
# minimalny pocet pismen prikazu
min=2
# pracovny adresar
adresar=/home/pajkus/bin
# dnesny datum v peknuckom formate, koli zapisovaniu logov
datum=`date | awk '{print $2 "-" $3 "-" $4}'`
# nacitame si odosielatela mailu, je to vzdy prvy riadok
read line
from=`echo "$line" | awk -F "From " '{print $2}'`
# ak nie je mail zaslany z mojho mobilu, tak exit
echo "$from" | grep -i 421903555123@sms.eurotel.sk > /dev/null || exit 0
# nacitanie prikazu
while read line ; do
echo $line | grep "prikaz:" > /dev/null &&
prikaz=`echo "$line" | awk -F "prikaz:" '{print $2}'`
done
# kedze mobily nemaju znaky "|", "@" a podobne, nadefinujeme si nahradne znaky
prikaz=`echo "$prikaz" | sed 's/#/|/g' | sed 's/!/@/g'`
# zapis do logu... opatrnosti nikdy nie je nazvys :)
echo "$datum $from $prikaz" >> $adresar/gsm-unix-history
# ak nema prikaz minimalny pocet znakov, tak exitni
if [ $min -gt `echo "$prikaz" | wc -c` ] ; then
exit 0
fi
# zapiseme prikaz do suboru, execneme a posleme output naspat na mobil
echo "$prikaz" > $adresar/gsm-unix-prikaz
chmod 700 $adresar/gsm-unix-prikaz
$adresar/gsm-unix-prikaz | mail 555123@sms.eurotel.sk
cize staci poslat SMSku vo formate login@server.sk prikaz: sem_unixovy_prikaz
a poslat na cislo 111 a o par sekund dostanes naspat vypis prikazu...
kombinacia SMS -> unix skryva netusene moznosti :) da sa vymysliet vselico,
dalsia vec co som realizoval je posielanie SMSiek medzi sietou Globtel a
Eurotel. situacia medzi tymito dvoma operatormi je zial taka, ze su medzi
nimi nekrestanske poplatky za telefonaty (okolo 15 Sk / min) a absolutne
nie je moznost posielat SMSky z globtelu na eurotel, alebo naopak. staci
si trosku upravit horny scriptik a po nacitani prikazu si staci zadat
globtelacke cislo a nacitat text a potom ho poslat dalsim scriptom cez
globtelacku www sms branu na mobil v sieti globtel. okrem toho ze je to
prakticke je to aj moja vlastna forma vztyceneho prostrednika na manazerov
eurotelu a globtelu - kym vy sa medzi sebou neviete dohodnut, hocikto vas
v pohode dokaze obist zaslanim SMSky cez internet. rozmyslal som aj o
zverejneni tejto sluzby, myslim si ze posielanie SMSiek medzi ewrotelom a
globtelom by privitalo velmi vela ludi. bojim sa vsak ze by to narobilo
velky traffic ktory by si operatori vsimli a sluzbu mi s najvacsou pravdepodobnostou
zakazali.
dalsi dost uleteny sposob ako vyuzit posielanie e-mailov cez SMS je IRC -
Internet Relay Chat. pokial patrite medzi fanatikov traviacich dost casu
na irc, urcite to privitate. na hysterke uz asi dva mesiace bezia dve
sluzby, blizsie info je na http://hysteria.sk/ircgsm.html a
http://hysteria.sk/ircbot.html. druha sluzba dokonca umoznuje kompletne
irc-ckovanie z mobilu, mozete posielat text na kanal, msg-ovat, menit
topic, atd.. a prijimat naspat zadany text.
na zaver este pripajam script na jednu z dvoch vyssie
spomenutych sluzieb - zasielanie odkazov z mobilu na irc. je to na ilustraciu,
na zaklade tohoto scriptu by si uz mal kazdy dokazat upravit si to podla
vlastnych potrieb a vyuzivat mobil na rozne druhy interakcie s unix serverom
a s internetom vo vseobecnosti. zabudni na drahe notebooky a datovy
prenos cez gsm... ako vidis na neobmedzene vyuzivanie internetu cez mobil
ti staci aj ciselnikovy dial vaseho mobilu :)
#!/bin/sh
min=5
min2=5
datum=`date | awk '{print $2 "-" $3 "-" $4}'`
read line
from=`echo "$line" | awk -F "From " '{print $2}'`
echo "$from" | grep -i eurotel.sk > /dev/null || exit 0
from=`echo "$from" | awk -F"@" '{print $1}' | sed 's/421903//'`
if [ $min -gt `echo "$from" | wc -c` ] ; then
exit 0
fi
mail=`echo "0903$from"`
while read line ; do
echo "$line" | grep "t:" > /dev/null && {
irc=`echo "$line" | awk -F "t:" '{print $2}'`
nick=`echo "$line" | awk -F "n:" '{print $2}' | awk '{print $1}'`
}
done
echo "$datum $mail $nick $irc" >> /home/ircgsm/history
if [ $min2 -gt `echo "$irc" | wc -c` ] ; then
exit 0
fi
echo "USER bonzacik hysteria.sk hysteria.sk :robot na dorucenie sprav z GSM" > /home/ircgsm/ides-irc
echo "NICK bonzacik" >> /home/ircgsm/ides-irc
echo "JOIN $nick" >> /home/ircgsm/ides-irc
echo "PRIVMSG $nick :cafte ludkovia, ja som bonzacik a dorucujem spravy z
gsm mobilov na irc.. blizsie info viz http://hysteria.sk/irc-gsm.html" >> /home/ircgsm/ides-irc
echo "PRIVMSG $nick :sprava od $mail :" >> /home/ircgsm/ides-irc
/bin/echo -n "PRIVMSG $nick :" >> /home/ircgsm/ides-irc
echo "$irc" >> /home/ircgsm/ides-irc
echo "QUIT :odchod na parky" >> /home/ircgsm/ides-irc
cat /home/ircgsm/ides-irc | nc irc.stealth.net 6667 > /dev/null
pajkus
tento clanok mi prikvitol do mailboxu uz dost davno, ked bol
backorifice este horuca novinka ktora riadne otriasla inetom. napriek
tomu ze backorifice uz nie je "hot", rozhodol som sa sem tento
prispevok zaradit - bezpecnost windowsu je totiz velky problem
odkedy sa zacali windowsove stanice pripajat na internet a este dlho
aj bude, pokial sa windoze od zakladu principialne nezmeni. celkova bezpecnost
pocitacovej siete je totiz taka ako je bezpecny jej najslabsi diel.
a tym su casto windozove stanice.
backorifice zmedializoval a upozornil na to co uz hackeri robia dlhe roky - lozia
bez problemov po vasich windozovych hard diskoch. za casov SERTu som
napisal taky Macro Virus pre Word 6.0 (vtedy boli makro virusy pohodicka,
Word 6.0 neupozornouje na AutoLoad makra), ktory si po otvoreni word
dokumentu zasielanym e-mailom natiahol cez siet jednoduchy program,
ktory sa nainstaloval do windozu, spristupnil disk cez FTP a dali sa mu
zadavat aj dva druhy prikazov - zobrazovanie dialog okien a execovanie
programov (napr. SERTacky arplog.exe na logovanie klaves a pod..)
.. tym chcem povedat jedno - taketo programceky nie su tazke spravit
a vzdy tu boli a budu. A pozor, nie vsetky su zname (a preto aj
detekovatelne antivirmi) ako backorifice.
pajka
novy shell pro windows
jeste donedavna byli uzivatele windows odkazani jen na standardni
uzivatelske rozhrani. klikaci ikonky, hezke kurzory, odpadkovy kos
a podobne user-friendly chujiny. sice si to mohl kazdy upravit po svem,
ale porad to bylo to same v blede modrem. systemovi administratori,
hackeri a podobna chatra zvykla na drsne prostredi prikazove radky byla
dlouho pripravovana o to spravne poteseni.
az pred par mesici se objevil alternativni shell (rozumej uzivatelske
rozhrani) pro windows 95. a co vic - mel hned zabudovanou podporu
dalkove spravy, autentifikaci, kryptovane spojeni, integrovany
webserver atd. destrukce-chtivi uzivatele zas oceni sifrovaci server,
redirektor (krome wingate jediny redirektor pod windows co znam) nebo
keylogger. pokud uz vetrite nejakou
vylomeninu, bud jste hodne i nteligentni - v tom pripade vsechna cest,
nebo backorifice, jak se
program jmenuje, uz znate - a to neplati, to nehraju.
ano, tenhle program patri do kategorie "bad". napsali to hackeri a napsali
to pro hackery. jedna se o trojsky kun - nenapadny .exe soubor, ktery
vam prijde mailem nebo si ho nekde stahnete. spustite ho, chvili to nic
nedela a pak to skonci :-) "dalsi betaverze, ktera ani poradne
nenastartuje", reknete si a pustite to z hlavy. netusic ovsem, ze se ve
vasem pocitaci prave zabydlela potvora, ktera bude ochotne poslouchat
kazdeho kdo zna to spravne heslo, a vas bude naopak s radosti ignorovat.
majitel potvory od teto chvile muze sledovat vse co delate, spoustet
libovolne aplikace, ukoncovat vase programy, provokovat vas dialogovymi
okny s texty jako "cau debile" nebo "1 0wN U". elitni vec je treba funkce
capture screen, coz predvede hackerovi obrazek - fotografii vasi obrazovky.
nebo dal: samozrejmosti u takovych programu je napriklad "system shutdown",
"system freeze" a podobne veci. velmi nebezpecne je zase moznost spusteni
redirektoru, takze si z vas nekdo muze udelat gateway. !
je k dispozici mnoho klientu - zajimave provedene graficke rozhrani
pro windows, pro masochisty prikazova radka jak pro windows, tak pro
linux - me temne ja potesila zlomyslnost s jakou panove z redhat
software zaradili linuxoveho klienta do oficialni distribuce redhat
linuxu. (server i klienti jsou k dispozici na adrese h
ttp://www.cultdeadcow.com, ale zbytecne tam nelezte, stejne to uz
vetsina z vas ma na disku.)
skvela demonstrace naprosteho nedostatku bezpecnosti ve windows, co?
absence pristupovych prav - kazdy program je ihned "root". hesla
ulozena v cache (s pusou otevrenou jsem koukal na stale platna
hesla od dial-upovych kont, ktera zustala viset kdesi v hlubinach windows -
pristupna pro kohokoliv.) dalsi vec je v lidech: nedostatek pocitacoveho
vzdelani, potazmo zakladniho pudu cyber-sebezachovy u uzivatelu systemu,
ktere nenuti myslet. spravce unixoveho systemu jen prece jen tak neco
nespusti kazdou binarku co mu prijde pod ruku.
presto si nemyslim, ze je to spatne. pokud maji pocitace lidem u
snadnovat lidem zivot, nemuzeme predpokladat, ze si ho uzivatele
budou ztezovat plytvanim intelektualniho potencialu na studium o
vladani pocitacu. od toho jsou specialiste, ze. ten dela to a ten
zas ono - a vsichni dohromady udelame moc. prave proto bych vsak
od firmy, ktera dela operacni system s extremne jednoduchym a
lamer-friendly rozhranim cekal, ze se bude nalezite starat o
bezpecnost svych zakazniku, kteri nevedi jake nastrahy na ne
v temnem internetovem lese cekaji.
newroot, newroot(at)hysteria.sk
dns spoofing
cosi o DNS
DNS znamena Domain Name System, co by sa v pripade smrtelnej potreby mohlo
prelozit do materciny ako System Domenovych Nazvov. Take veci ako Domena
snad vysvetlovat nemusim. O co v tomto pripade ide ? O princip. Vzhladom na
to, ze nie kazdemu sa chce napriklad pri browsovani pisat IP adresu masiny,
DNS zabezpeci, ze moze napisat domenove meno, napriklad
www.supersexsite.com. Dalsim dolezitym pojmom je DNS server.
To je masina, ktora ma spusteny nameserver daemon obycajne pocuvajuci
na UDP porte 53. Ked sa zaregistruje nova domena, registruje ju Internic.
Internic je organizacia, ktora sa stara o system DNS ako taky. V principe kazda masina,
ktora je na inete ma svoje IP a svoje meno, napr. "comp1.firma.sk",
a Internic v principe vie, ako sa da k tejto masine dostat. Ked si clovek
na tejto masine chce pozriet www.supersexsite.com, jednoducho napise tento
nazov do browsera. Nasledovne sa masina opyta najblizsieho nadefinovaneho DNS servera "ns.firma.sk",
aku IP adresu ma tato stranka. Tento sa opyta svojho nadradeneho DNS servera a pretoze
struktura systemu DNS je stromova, dalsia otazka vacsinou smeruje na Internic, ktory je
na vrchole stromu. Tuto sa dozvieme, ze domeny ".com" ma na starosti DNS server
"ns.comdomeny.com" s IP 1.2.3.4. Tu sa dozvieme, ze domenu "supersexsite.com" ma na
starosti server "ns.supersexsite.com" s IP 1.3.4.5. No a tento DNS server nam oznami,
ze "www.supersexsite.com" ma IP adresu 1.3.4.6. No a nasa masina sa potom napoji na
tuto IP adresu. Cely tento proces sa vola resolving alebo resolvovanie.
(Ak sa vam tento popis zda dost blboidny, nezda sa vam to. Ale na druhej strane, tento text
sa moze zist aj pre ine ucely :-))
Prax je taka, ze velke percento traficu na inete tvori prave DNS. Aby sa tomu zamedzilo,
DNS servery si tieto informacie ukladaju do cache. Teda ak chcem ist na "sex.supersexsite.com",
moj DNS server sa opyta priamo DNS servera "ns.supersexsite.com" a tym padom odpadne kopec
komunikacie, dat a casu.
No a vdaka tomuto cacheovaniu (dobre slovo) mozme robit na sieti neplechu.
Potrebujeme na to ale rootovsky access na nasom nameserveri.
DNS spoofing
Princip je ten, ze DNS funguje pomocou UDP paketov.
Povedzme, ze sedime na masine "ns.bigboss.com" a mame roota a mame autoritu nad domenou
bigboss.com, to znamena, ze robime DNS server pre tuto domenu. Dalej mame server
"obet.com", na ktory sa chceme dostat a vieme, ze na tuto masinu sa da nalogovat
z masiny "sef.obet.com" napriklad bez hesla. Teraz potrebujeme povedat DNS serveru
"ns.obet.com", ze masina "sef.obet.com" ma IP adresu nasho stroja. Tym sa budeme moct
pripojit na "obet.com" a budeme vyzerat ako "sef.obet.com".
Ok aby ste si nemysleli, ze fsetko je uplne lahke, treba napisat program, ktory bude
pocuvat na DNS dotazy a davat na ne falosne odpovede. (Pozrite sa, v ktorom RFC su
nadefinovane struktury paketov a komunikacia). Dalej si dame pomocou lookup-u
na serveri "ns.obet.sk" zistit komputer "bigboss.com". "ns.obet.sk" sa opyta
Internicu, kto ma na starosti domenu bigboss.com a dostane odpoved ze "ns.bigboss.com".
Tak sa opyta "ns.bigboss.com", aku IP ma "bogboss.com".
Keby sme mali normalny nameserver, dostal by odpoved ze "bigboss.com" ma IP 1.6.7.8.
Ale nas program mu na otazku odpovie ze :
1. reverzna adresa 2.2.2.2. je "sef.bigboss.com" Ta IP je realna IP nasej masiny !!!
2. ze IP adresa "sef.bigboss.com" je 2.2.2.2.
Vo co go.
Opytali sa na jednu otazku, na ktoru sme mu dali dve odpovede, uplne odlisne od toho, co
sa nas pytali.
Ked teraz dame connect na obet.sk a tento stroj sa spyta svojho "ns.obet.sk", ake
meno ma masina 2.2.2.2 a tento pozrie do svojej cache o odpovie mu, ze tento
stroj sa vola sef.obet.sk. Obet.sk zisti ze tento stroj ma pristup a sme dnu.
stiper
Styl formatovani zdrojovych textu jadra Linuxu
Toto je kratky dokument popisujici uprednostnovany styl formatovani
zdrojovych textu jadra Linuxu. Styl programovani je velmi osobni
zalezitost a nebudu nikomu __vnucovat__ sve nazory, ale to, co zde pisi
plati pro cokoliv co mam byt schopen udrzovat a rad bych to videl
pouzite i pro vetsinu ostatnich veci. Prosim Vas, alespon si promyslete
veci ktere zde nadnasim.
Pro zacatek bych doporucoval vytisknout si Standard formatovani
zdrojovych textu GNU a NECIST ho. Spalte jej, ma to velkou symbolickou
hodnotu.
At tak ci onak jdeme na to:
Kapitola 1: Odsazovani
Tabulatory maji odstupy 8 znaku a proto take odsazeni jsou 8 znaku.
Existuji kacirska hnuti ktera se snazi prosadit odsazovani 4 (nebo
dokonce 2!) znakove, a je to podobne snaze nadefinovat hodnotu cisla pi
na 3.
Zduvodneni: Duvodem pro odsazovani je jasne urcit kde zacina a kde konci
blok rizeni. Zvlaste kdyz uz jste za obrazovkou 20 hodin v kuse,
zjistite, ze je dalko jednodussi videt co je kde odsazene kdyz mate
velke odsazeni.
Ovsem, nekteri lide namitnou, ze 8-mi znakove odstupy zpusobuji, ze kod
se posune prilis daleko doprava, a tim znesnadnuji jeho cteni na 80-ti
znakovych terminalech. Odpoved na to je, ze pokud potrebujete vice nez 3
urovne odsazeni, tak jste to prehnali a meli by jste vas kod opravit.
V kratkosti, 8-mi znakove odstupy zlepsuji citelnost kodu a navic budete
varovani kdyz budete sve funkce zanorovat prilis hluboko. Dbejte techto
varovani.
Kapitola 2: Umistovani slozenych zavorek
Dalsim spornym bodem, na ktery se vzdy narazi pri formatovani zdrojovych
textu v jazyce C je umistovani slozenych zavorek. Narozdil od velikosti
odsazeni, zde existuji nektere technicke duvody proc preferovat jeden
zpusob nad druhym. Ale preferovany zpusob, ktery nam ukazali proroci
Kernighan a Ritchie, je umistit levou slozenou zavorku na konec radku a
pravou na zacatek, takto:
if (plati x) {
udelame y
}
Nicmene, je jedna vyjimka, totiz funkce: u nich umistime levou slozenou
zavorku na zacatek nasledujiciho radku, takto:
int funkce(int x)
{
telo funkce
}
Kaciri na celem svete tvrdi, ze tahle neduslednost je... tedy ...
nedusledna, ale vsichni cestni lide vedi, ze (a) K&R maji __pravdu__ a
(b) K&R maji pravdu. Krome toho, funkce jsou stejne specielni (v jazyce
C je nelze zanorovat).
Vsimete si, ze prava slozena zavorka je na samostatnem radku __krome__
pripadu kdy je nasledovana pokracovanim stejneho prikazu, tedy "while" v
prikazu do a "else" v prikazu if, nasledovne:
do {
telo smycky do
} while (podminka);
a
if (x == y) {
..
} else if (x > y) {
...
} else {
....
}
Zduvodneni: K&R.
Take, vsimete si, ze tento zpusob umisteni slozenych zavorek
minimalizuje pocet prazdnych (nebo temer prazdnych) radku, bez
jakehokoli zhorseni citelnosti. Tedy, protoze zasoba volnych radek na
vasi obrazovce neni obnovitelnym zdrojem (myslete na 25-ti radkove
obrazovky terminalu), ziskate vice volnych radku pro umisteni poznamek.
Kapitola 3: Jmena
Jazyk C je spartansky a stejna by mely byt i jmena ktera zvolite.
Narozdil od programatoru v Module-2 a Pascalu Ceckovi programatori
nepouzivaji roztomile nazvy jako TatoPromennaJeDocasnyCitac. Ceckovy
programator by takovou promennou nazval "pom", coz se daleko lepe pise a
take chape.
ALE, zatimco na jmena s kombinaci malych a velkych pismen se pohlizi s
nelibosti, popisna jmena pro globani promenne jsou nezbytna. Nazvat
globalni promennou "bla" je neomalenou drzosti.
GLOBALNI promenne (pouzivat jen tehdy kdyz je __opravdu__ potrebujete)
potrebuji popisna jmena stejne jako globalni funkce. Kdyz mate funkci
ktera pocita pocet aktivnich uzivatelu, meli byjste ji nazvat
"pocet_aktivnich_uzivatelu()", nebo podobne, __nemeli__ byste ji nazvat
"pocakuz()".
Zakodovat typ navratove hodnoty do jmena funkce (takzvana "Madarska"
notace) je hloupe - prekladac stejne zna typy navratovych hodnot a muze
je zkontrolovat - a tak to jen mate programatora. Neni se co divit, ze v
MicroSoftu delaji v programech chyby.
Jmena LOKALNICH promennych by mela byt kratka a vystizna. Pokud mate
nejaky celociselny citac cyklu, mel by se pravdepodobne jmenovat "i".
Pojmenovat jej "citac_cyklu" je neproduktivni, pokud neni nebezpeci
spatneho pochopeni. Stejne tak, "pom" muze byt promenna libovolneho typu
pro prechodne ulozeni nejake hodnoty.
Pokud se obavate, ze si popletete jmena lokalnich promennych, trpite
takzvanym syndromem zvysene tvorby rustoveho hormonu funkci. Viz
nasleduji kapitola.
Kapitola 4: Funkce
Funkce by mely byt kratke a libezne a delat jen jednu vec. Mely by se
vlezt na jednu nebo dve obrazovky textu (velikost obrazovky podle
ISO/ANSI je 80x24, jak vsichni vime) a delat jednu vec a delat ji dobre.
Maximalni delka funkce je neprimo umerna slozitosti funkce. Takze, kdyz
mate koncepcne jednoduchou funkci ktera je jednim dlouhym (ale
jednoduchym) prikazem switch, kde pro spoustu ruznych ripadu (case)
delate spoustu malych veci, je vporadku mit delsi funkci.
Avsak, pokud mate slozitou funkci, a tusite, ze neprilis nadany student
prvniho rocniku stredni skoly by nemusel vubec pochopit o cem ze ta
funkce vubec je, meli byste se drzet maximalnich delek daleko tesneji.
Pouzivejte pomocne funkce s popisnymi jmeny (pokud si myslite, ze je to
kriticke z hlediska vykonu, muzete pozadat prekladac, aby je prelozil
in-line - pravepodobne to udela lepe nez by jste to udelali sami).
Dalsim meritkem funkce je pocet lokalnich promennych. Nemel by prekrocit
5 az 10, jinak delate neco spatne. Rozmyslete si znovu funkci a rozdelte
ji na mensi casti. Lidsky mozek je obecne schopen zaroven sledovat kolem
7 veci naraz. Vetsi pocet ho zmate. Vy vite, ze jste genialni, ale
mozna, ze by jste chteli chapat, co jste delali pred dvema tydny.
Kapitola 5: Komentare
Komentare jsou dobre, ale je zde take nebezpeci prekomentovani. NIKDY se
nesnazte v komentari vysvetlit JAK vas kod funguje: je daleko lepsi
napsat kod tak, ze __funkce__ je zrejma, a je ztratou casu komentovat
spatne napsany kod.
Vseobecne chcete aby vase komentare rikaly CO vas kod dela, ne JAK.
Taktez, zkuste nevkladat komentare do tela funkce: pokud je fuknce
natolik komplikovana, ze potrebujete samostatne okomentovat jeji casti,
meli by jste se pravepodbne nachvili vratit ke kapitole 4. Muzete udelat
male komentare abyste upozornili na neco obvzlast chytreho nebo
nepekneho, ale pokuste se to neprehanet. Radeji vlozte komentare u
hlavicky funkce, s tim ze reknete co dela a mozna taky PROC to dela.
Kapitola 6: Zpackali jste to
To je v poradku, vsichni to obcas zpackame. Pravdepodobne vam vas mistni
unixovy radce rekl, ze "GNU emacs" automaticky formatuje vase Ceckove
zdrojove texty a vy jste si vsimli ze to skutecne dela, ale implicitni
nastaveni ktere pouziva neni prilis zadouci (skutecne, je horsi nez
nahodne psani - nekonecny pocet opic klepajicich do GNU emacsu by nikdy
nevytvoril dobry program).
Takze, bud se muzete zbavit GNU emacsu, nebo ho nastavit tak aby pouzival
rozumnejsi hodnoty. Abyste udelali to druhe vlozte nasledujici do
vaseho souboru .emacs:
(defun linux-c-mode ()
"C mode with adjusted defaults for use with the Linux kernel."
(interactive)
(c-mode)
(setq c-indent-level 8)
(setq c-brace-imaginary-offset 0)
(setq c-brace-offset -8)
(setq c-argdecl-indent 8)
(setq c-label-offset -8)
(setq c-continued-statement-offset 8)
(setq indent-tabs-mode nil)
(setq tab-width 8))
Tim nadefinujete prikaz M-x linux-c-mode. Kdyz budete psat modul, pokud
vlozite retezec -*- linux-c -*- nekde na prvnich dvou radcich zpusobi to
automaticky prechod do tohoto rezimu. Mohli byste take chtit pridat:
(setq auto-mode-alist (cons '("/usr/src/linux.*/.*.[ch]$" . linux-c-mode)
auto-mode-alist))
do vaseho souboru .emacs pokud chcete zapnout rezim linux-c kdykoli
editujete soubory pod /usr/src/linux.
Ale i kdyz se vam nepodari primet emacs delat rozumne formatovani, neni
jeste vse ztraceno: pouzijte "indent".
Ovsem, opet, GNU indent ma stejne hloupe implicitni nastaveni jako GNU
emacs a proto musite na prikazovem radku pouzit nekolik prepinacu.
Nicmene, neni to tak hrozne, protoze i tvurci GNU indentu uznavaji
autoritu K&R (lide z GNU nejsou zli, maji jen velmi scestne predstavy co
se tohoto tyce), takze dejte indentu prepinace "-kr -i8" (coz znamna
"K&R, odsazeni 8 znaku").
"indent" ma spoustu prepinacu, a zvlaste pokud se tyce preformatovavani
komentaru, mohlo by se vam hodit podivat se na manualovou stranku. Ale
pamatujte si: "indent" neni opravnym prostredkem spatneho programovani.
Napsal: Linus Torvalds
Z anglictiny prelozil Milan Vavra.
valka elektronickych gangu
Anonymni clen skupiny Legion of Doom nazve prislusnika Masters of Deception negrem - a v
hackerskem podsveti od te chvile nezustane na kameni kamen....
Vsechno to zacalo v toce 1989, mesice predtim nez na den Martina Luthera Kinga spadla AT&T,
mesice pred tim nez se Mark Abene a Paul Stira vubec poznali. Cely ten zmatek ktery proroste
v celosvetovou valku gangu elektronickeho podsveti vedenou hackery z New Yorku a Texasu zacina
drive nez Paul vubec vi co to je "switch".
Pokud byste chteli presne vedet, jak se nas cely pribeh zacina, spatrili by jste Paula civejiciho ve tme
do kontejneru s odpatky...
Je zacatek leta, teply vecer a Paul Stira, 19-lety mladik se naklani pres okraj kontejneru jak
nejrychleji jen muze. Je to jedna z moznosti jak se stat hackerem. Je to cesta kterou si zvolil Paul.
Snazi dostat se k peti ci sesti pritazlivym nabobtnalym kabelam, lezicich na dnu kontejneru.
Ani 6 stop vysky nestaci Paulovi k tomu aby na ne dosahl. Teprve az se zacnou jeho chodidla
odlepovat od zeme a telo pomalu prepadavat. Krev se hrne do hlavy, prichazi zavrat. A
prece by nic nemenil za toto misto, v tmave ulicce, hrabajici se v kontejneru, ktery patri jedne
z telefonnich spolecnosti, plnem kramu, hledajici pocitacove vytisky...
Prisel za vytisky. Prisel ale take za dobrodruzstvim. Hned pote co do sebe nahazel veceri a rozloucil
se s matkou, ktera si stale jeste zvykala na fakt ze manzel je mrtev. Pak naskocil na autobus.
Vystoupil v Jamaice, Queens na krizovatce ulic Parson Boulevard a Hillside Avenue, kde nebyla
nouze o bary a bordely. Chvili stal zavalen rozpadajicim se oparem ktery se linul z podzemni drahy.
A pak, cerna Supra plna teenageru zastavila na obrubniku, hned vedle stojiciho Paula. Cernoky hoch
ktery ridil si jej prohledl a usmal se. Paul nastoupil.
Pojdme "trashovat" navrhnul nekdo ze zadniho sedadla. V Astorii je "C.O.". Paulovi se libilo kdyz
nekdo mluvil hackerskem slangem. Slovo "trashovat" znamena hrabat se v odpadcich s nadeji ze najdete
pocitacove vytisky s hesly a loginy. Nekdo otevrel flasu Ballantinky a Olde English 800s, Paul si loknul.
Znal pouze jednoho z osadky auta - jeho nejlepsiho pitele ktery sam sebe nazyval Hac. Az do
dnesni noci se Paul osobne nesetkal s Eli Ladopolousem, ridicem Supry. Znal ale jeho prezdivku: Acid Phreak.
Dojeli k Astorii a uz sama budova o sobe Paula vzrusovala: tato obrovska spinava budova,
stavena z cervenych cihel zabirala temer cely blok. Pred vchodem stalo: "Telefonni ustredna".
Jako na policku nektere ze stolnich her. Ma snad park, ktery je pres ulici, obrovskou ceduli s
nadpisem "Park"? Tadle budova byla postavena jeste za doby kdy tady byla pouze jedina telefonni
spolecnost, Ma Bell.
Prikradali se pomalu k budove. Zamrizovana okna, za kterymi je rozlehly prostor osvetleny zarivkami.
Predstavte si knihovnu, tichou a tajemnou, ale misto knih, vsechny ty police jsou zaplneny od podlahy
az po strop jedna po druhe mikroobvody. Tomu se rika "frame". Jsou tam dokonce pojizdne zebriky
s upozornenim, ktere varuje: "Pred vystupem se podivejte nahoru". Ktery vul by se pred tim nez
vleze na zebrik nepodival nahoru?
V nekterem z hornich pater te budovy, spojen se vsemi temi draty, je "switch". Je to nejvetsi pocitac jaky jste
kdy videli. Ma za ukol kontrolovat kazdou telefonni linku v Astorii. Pokud si chce zakaznik telefonni
spolecnosti, ktery bydli na 31st Street objednat pizzu z restaurace co je za rohem, telefonni hovor
putuje skrz medene kabaly az do "switche" ktery ho prepoji na patricnou linku do pizzerie. Znasobte
si to par tisicem linek ktere jsou zavedeny v Queens s milionem telefonnich hovoru denne... pochopite s cim mate tu cest.
Predstavte si ze vy nebo vasi kamosi vedi jak naprogramovat ten "switch", nebo dokonce znali pristupove
heslo. Mohl bys zacit prozkoumavat. Do potrebne hloubky se naucit jak pracuji a muzete byt docela
mocni. Protoze pak by jste byli schopni kontrolovat jakoukoli telefonni sluzbu. Protoze potom by
jste si mohli zridit sobe a svym kamosum linku za kterou by se nemuselo platit. Mohli by jste sledovat
kterykoli telefonni hovor. Ale predevsim - dozvedeli by jste se jak to skutecne vse funguje.
Tahle vsemohoucnost stoji za etickym dosahem New Yorskeho telefonniho CEO. Zdaleka ale ne za dosahem
nejakeho hackera teenagera, tvrdosijneho dost na to, aby se poflakoval v odpadvich, dokud nenajde pristupove heslo.
Toto je ta vec, proc takovy vylet stoji za to. Pro osadku mladych hackeru je moznost podivat se
skrz ta velka okna na matrici elektronickych mikroobvodu mnohem lepsi nez byt Dorotkou stojici pred branami Emeraldu.
Tihle teenageri nejsou typickymi predstaviteli pocitacovych maniaku. Zadny z nich nesilha skz
uzke cocky bryli. Vlastne ani jeden z nich nevlastni bryle a alespon Paul a Hac jsou stejne svalove vyvinuti jako
jejich kamaradi ze tridy. Kdyby nebyli tak navleceni, bez problemu by tady mohli behat kolem dokola s 30-ti librovymi bagly.
Podivejte se na Paula - tichy, nenapadny hoch. Je vzdy nenapadny pokud je ve spolecnosti vice lidi.
Protoze je velke dite, jeho mlceni vyvolava obavy, kdyz stoji a zira jeho jasnyma, slovanskyma ocima,
at uz tomu chce ci ne. Ty oci pohlti vse, ale nevrati nic. Eli je jeho fyzicky protejsek. Je ten
typ po kterem jedou devcata, cool hosan. Eli ma pomaly usmev ktery zacina jako spiknuti,
postupne se siri k vasim ocim a vtahuje vas. Jeho oci jsou cerne jak boruvky. Vlasy ma stejne cerne jako oci.
Je to poprve co Paul "trashuje" a narovinu - pokud by jste ho znali, byli by jste sokovani ho zde videt.
Koneckoncu pronasel rozlouckovy projev rocniku 1988 na stredni skole Thomase A. Edisona. Vyhral
statni soutez v programovani. Chlapec ktery ma budoucnost.
Zacinaji hledat v kontejneru. Paul vyndava bagl za baglem a podava je Hacovi. Ten je poklada na chodnik.
Je to zalezitost rutinny, Eli dava bacha na ulici. Kdyz se konecne podari vyprostit ze sparu kontejneru i
posledni bagl, vychazi z budovy muz, zastavuje se na sekundu dele nez by mel. Pak naseda do auta
otevira okno a jen sedi uvnitr kary. Chlapci ztuhli.
"Co dela?"
"Nevim, sedi jen tak v aute."
Paul a Hac tam stoji jako vydesene kocky, usi nastrazene, napjetim bez sebe.
A pak se stalo to nejhorsi co mohlo...
V dialke pocuju sirenu. Nie je to sanitka, ktorej zvuk by Paul spoznal.
Ale urcite je to sirena, a pocut ju stale hlasnejsie. Blizsie. Teraz
uz uplne huci a je iba za rohom, a Paul uz aj tak mal dost toho hrabania
v smetiach. Vyskriabe sa cez plot tak rychlo ako sa len da a sleduje
zdrhajuceho Haca na chodnik. Sirena uz im huci za chrbtom, ked sialene
sprintuju cez ulicu, povedla chlapika co sedi v tom aute, teraz sa
na nich diva, ako preskakuju plot. Zostava uz len par sekund, utekaju cez
ulicu do tmaveho miesta v parku.
Presne vtedy ako povedla nich prefrci poziarne auto.
Pozru sa jeden na druheho, srdcia im tlcu. Cez listnate stromy je vidiet
obrys Tribouroughskeho mosta. Zelene a biele svetla na jeho pilieroch
v svietia v dialke. Zacina sa dalsie dobrodruzstvo. Prejdu na hadzanarske
ihrisko, roztvaraju tasky a papierove vytlacky z tlaciarni a dokumenty sa
sypu na zem. Noc je horuca, v uliciach to vrie a pravdepodobne sa daju
vidiet aj hviezdy. Ale oni sa nepozeraju hore.
Par dni na to sa Eli a Paul nevzdavaju; potrebuju experta ktory by im
pomohol navigovat sa cez telefonny system pocitacov. Eli hovori
"Poznam jedneho chalana...."
Ale ukaze sa ze Eli nehovori o hocijakom chalanovi. Toto je ten pravy
kader. Eli hovori o Phiber Optikovi, dokonca tvrdi ze stretol Phiber
Optika ked fical po kyberpriestore. Eli ho nikdy nestretol osobne
(ale zas, kto ho vlastne niekedy osobne videl ?), ale Eli vie dost o
Phiber Optikovi aby vedel ze je to ten pravy clovek s odpovedami.
Je predsa v Legion of Doom, nie ? Sakra ved on je v tom gangu clovek na
telefony. Exploity Legionu su legendarne. O Legione sa povrava ze sa
dokazu napojit na prebiehajuce hovory. O Legione sa povrava ze maju
sukromne bulletin boardy vo vnutri sukromnych podnikovych pocitacovych sieti.
Hovori sa ze archivy Legionu obsahuju najviac technickych informacii
v celom podsveti.
Paul nikoho v Legion of Doom nepozna, dokonca ani nevie kto v nom je - aj
ked pocul ze tento gang zalozil notoricky hacker s menom Lex Luthor.
Eli hovori ze ked sa Phiber Optik dostal do Legion of Doom, tak Phiber
Optik musi byt dobry. Musis byt minimalne odvazny ak by si chcel takemuto
chalanovi vobec zavolat. Musis si byt sebou isty, nebat sa ze ti takyto
chalan proste zavesi, alebo este horsie, ze bude pocuvat co hovoris
a potom ta zosmiesni. Musis mat slusnu davku sebaistoty.
"Zavolajme mu," hovori Eli.
Paul hovori ze OK.
"Co chces ?" pyta sa hlas. "Ja som Phiber Optik z LOD". Keby si to pocul,
myslel by si si ze je to sam Wizard of Oz. Phiber Optik z LOD. Paul a Eli
to pocuju, tu silu v dunivom hlase ktory odpovedal v telefone.
Nuz Eli sa raz "stretol" s Phiber Optikom na bulletin boarde. Ale to je
teraz mala utecha, v situacii ked je na druhej strane linky skutocny
zivy clen Legion of Doom, hromzivy a agresivny. Ak sa nepacis takemuto
chalanovi, moze z teba spravit zabu - alebo minimalne zmenit ti domaci
telefon na telefonnu budku. Kazdy hacker pocul tie story, o nejakom
chudakovi, ktoreho mama raz zdvihla v kuchyni telefon aby zavolala Linde
v susedstve a namiesto oznamovacieho tonu pocula v telefone nahraty hlas,
"Prosim vlozte do automatu 25 centov." No a teraz to vysvetli mame. Ale
nie ze by Phiberova odpoved bola totalne neocakavana. Ako vie ze nema na linke
dvojicu lamerskych wannabe ? Casto mu taky niekto volava. Odkedy sa rozhlasilo
ze je v Legion of Doom, jeho telefonne cislo sa v podsveti roznieslo.
Co Eli a Paul chcu od Phibera ? Je to zjavne. Poculi ze je to ten chalan,
co bol na telefonnych ustredniach. Ale to je jednoducha odpoved.
Vlastne chcu omnoho viac, nie ? Chcu aby ich naucil nielen o telefonnom
systeme, ale tiez o sofistikovanych pocitacoch ktore crackol, o neznamych
prikazoch ktore dokaze napisat, alebo o tom ako funguje jeho mysel.
Chcu vediet to, co chcu akykolvek dvaja chalani s trochou znalosti a s velkou
zvedavostou. Chcu vodcu, ktory by im ukazal cestu.
Phiber rad vyucuje. "Chcete sa stretnut ?" pyta sa.
A Paul si mysli. Kto je tento chalan ?
Coskoro sa dozvedia Phiberovo ozajstne meno: Mark Abene.
Su wannabe kyber gangy, potom su skutocne kyber gangy, ktorych clenovia
striekaju a skriabu svoje hrde graffiti po elektronickych bulletin boardoch.
Ziadny gang nie je skutocnejsi, znamejsi, ako Legion of Doom. Jeho zakladatel
je legendarny Lex Luthor - mysteriozny vodca ktory byva niekde na Juhu.
Jeho kolega je Texasky tyro, ktory pouziva nick Erik Bloodaxe, meno ktore
sa da urcite lahsie zapametat ako jeho skutocne meno, Chris Goggans.
Legion of Doom je najlepsi z najlepsich z 50 statov. Ako sa moze niekto
stat clenom ? Nie je to tak ze si porezes prst a skrizis krv s Chrisom
Goggansom. Clenovia gangu na elektronickej frontiere neziju v tom istom
state, nespoznali by sa keby stali vedla seba v autobuse. Nuz takto sa
Mark Abene dostal do Legion of Doom. Aj ked Mark sa zaprisahal ze pred
tym ako sa dostal do LOD nikdy nehovoril s Chrisom, takto na to spomina
Chris (Mark zvycajne tvrdi ze Chris keca blbosti): jedneho dna pred
par mesiacmi, dole v Texase kde bol vtedy ako vysokoskolsky student,
Chris si vsimol ze Mark Abene sa podpisoval pod svoje postingy ako
"Phiber Optik z LOD". A Chris si myslel, co je zac toto decko ?
Okamzite zavolal na sever.
"Cau, je tam Mark?"
"Jo."
"Toto je Chris - Erik Bloodaxe," hovori Chris. "Preco do pekla sa podpisujes
ako clen LOD ? Nie si v LOD."
Mark sa na sekundu zamyslel a potom pevne odvetil "Ja som v LOD."
"Nikto nie je v LOD pokial o tom vsetci nehlasujeme," opravil ho Chris,
ktory vysvetlil "pravidla", okrem ineho aj nevyhnutnost neanonymneho
hlasovania.
Potom z nejakeho dovodu sa ton konverzacie presunul na to o co sa
obaja teenageri naozaj zaujimali: hackovanie telefonnych firiem.
A Chris si uvedomil ze Mark naozaj vie tolko ako ludia o nom hovorili,
hadam aj viac. Tento chalan bol dobry.
Samotne hlasovanie prebehlo o par tyzdnov neskor. Mark sa dostal dnu.
Ako hocijaka tlupa chalanov zo skoly v tieni The Dirty Dozen, Hogan's
Heroes a Mission Impossible, clenovia LOD mali medzi sebou specialistov
na nejake temne umenie. Jeden clen vedel ako sa vyraba red box, zariadenie
montovane z tajnych suciastok z Radio Shack (pozn. prekladatela - obchod
s elektronikou) ktore simuluje vhodenie mince do telefonneho automatu.
Dalsi moze byt expert na programovanie v Cecku. A Mark ? Dokaze sledovat
routovanie telefonneho hovoru z New Yorku do Pariza, oblubujuc technicke
detajly. Dokaze detajlne popisat rozne typy pocitacov ktore riadia rozne
aspekty telefonnej spolocnosti. Pozna vyznam vsetkych tajuplnych skratiek
v telekomunikacnom priemysle: MIZAR, COSMOS, SAG, LMOS. Dokaze vysvetlit
hocikomu tajomstva telefonnych systemov. Oblubuje detajly.
A v 1989, Mark ma iba 17 rokov.
Pravdu povediac, zopar clenom sa prilis nepaci tento novy clen. Je
sebavedomy a ma to, co zopar ludi z Juhu vidi ako "New Yorske spravanie".
A ma v pazi co si kto mysli.
Ak sa Phiber Optik zastavi na nejakom bulletin boarde s poznamkami o tom
alebo hentom tajomstve telekomunikacnej firmy, ostatni hackeri hned
vyslu spravu: Phiber je tu. Tento board je hot. Zide sa kopa ludi.
Telefonne linky su obsadene. Hackeri dookola volaju, s pouzitim redialu,
skusaju cokolvek aby sa dovolali cez obsadzovaci ton, odbytny ako vyhadzovac
v nocnom klube.
Phiber sa tusim vyziva v tom ze zosmiesnuje hackerov ktory zverejnuju
dezinformacie. Rad vysvetluje blbcom ktori si myslia ze COSMOS je nejaky
tajny kluc do kralovstva telefonnej spolocnosti. (Uh, to meno znie
dolezito, nie ?)
Ludia si to zacinaju vsimat. Ako Chris Goggans. Jedneho dna v 1989, on
a jeho priatel, Dr. Who, spolu kecaju na jednej hot BBSke,
ktora sa vola The Phoenix Project. A vidia ako Phiber Optik z LOD zosmiesnuje
nejakeho chudaka zaciatocnika.
A to je to co si Chris o Markovi myslel: ozajstny arogantny, vychytraly
zasran.
Mark a Chris sa nikdy nezhodli. Mark dostane vyhadzov z Legion of Doom.
Mal malu hadku s Chrisom a Chris ho zacal ohovarat pred ostatnymi clenmi
LOD. Sprava o Markovom vyhadzove sa rozchyri po celom podsveti. Ako sa to
stalo ?
Riadna bitka. Chris povedal Markovi ze mu slohol nejaku informaciu,
Mark tvrdi ze Chris nevie o com hovori. Kto vie ? Ale je to postnute
na BBSkach odtialto az po Nemecko. Je to tema rozhovorov hackerskej
elity: Phiber Optik sa dostal do potycky s Erikom Bloodaxom, a podla
Erika Bloodaxa, Phiber Optik prehral.
Eli premyslal.
Mozno je Legion of Doom elita iba preto ze existuje. Ak to nie je jediny
gang v undergrounde, je to urcite jediny ktory ma za sebou dekadu
existencie a tucty clenov po celej zemi ktore pocuvaju Texaskeho vodcu.
Je najvacsi. Je najhorsi. (To zatial vieme.) Ale ak ina skupina hackerov
ohrozi primat Legionu - nuz ktovie co sa moze stat ?
Existuje napad ktory dostal uz davnejsie, ale nakoniec jeden den v lete
1989 ho povedal Paulovi do telefonu.
"MOD," hovori Eli.
"Mod?" pyta sa Paul.
"M-O-D," hovori Eli, hlaskujuc pismena.
A to je co ?
"Mali by sme sa volat MOD," hovori Eli. Je to ako zart. Je to vztyceny
prostrednik voci LOD. Vysvetluje ze je to parodia na LOD, Legion of Doom.
Z L na M, dalsie pismeno v abecede, novy "kewl dewds" kyberpriestoru.
Chlapci z New Yorku su opak chalanov z Texasu. Ako lepsie by sa definovali ?
Chalani z New Yorku lahko urcia co by mali robit tak, ze pojdu proti vsetkemu
za co stoji Legion of Doom. Markovi sa to bude pacit, ze ? Cokolvek
proti Legion of Doom. To teraz nie je dolezite. Co je dolezite, hovori Eli, je
ten zart: MOD. Nezalezli im na nicom. Znamena to vsetko. Masters of Disaster.
Mothers on Drugs. Masters of Deception.
Masters of Deception o tom nevedia, ale v lete 1989 su zoci-voci vacsiemu
nebezpecenstvu ako je Legion of Doom. Spolocnym stretnutim v Eliho izbe
pocas jednej neskorej noci na hacking session ktora vedie k hacknutiu
pocitaca vlastneneho telefonnej firmou, priputaju na seba pozornost dvoch
najlepsich muzov zakona v kyberpriestore: vysetrovatelov New York Telephone
Toma Kaisera a Freda Staplesa.
Kaiser, ktory monitoroval telefonne linky niektorych teenagerov cele mesiace,
sa jedno skore rano v Auguste 1989 prebudil, a pomyslel si: dnes moze byt ten
den kedy konecne dostaneme tych hackerov. Uz citi letne horko cez svoje
tricko ked odchadza z domu na Long Islande aby stihol skory vlak do
Manhattanu. Toto rano povie Federalom o svojom pripade.
Velku zasadaciu miestnost ktoru si rezervoval, najde Kaiser plnu ludi
okolo telefonej spolocnosti a ich pozvanych hosti - vysetrovatelov z
New Yorkskej policie z oddelenia specialnych pripadov a ludi z US Secret Service.
Vediac ze technicke aspekty tohoto pripadu mozu byt tazke na pochopenie
pre ne-technikov, Kaiser a Staples vysvetluju pripad vseobecnymi slovami.
"Ideme za vami s jednym pripadom, ktory tu mame... a ako by sme na to
mali ist ?" pyta sa Kaiser.
"A co vlastne mate ?" pyta sa jeden z federalnych vysetrovatelov.
"Mame troch hackerov," hovori Kaiser.
Mark, Paul, a Eli.
Ale este prebehne niekolko mesiacov pred tym ako niekoho usvedcia.
...dokoncenie v buducom cisle...
preklad z knizky Michelle Stallovej a Joshua Quittnera, prelozil k0lik(at)email.cz