Pro vymezení imitace využíva Thorndikeovy definice - imitace je učení se vykonávat činnost kterou vidíme konat jiné. Odlišuje imitaci od psychologické nákazy (contagion) jejíž projevy jsou napr. zívání, kýchání, smích u lidí nebo varovné výkřiky u jiných zvířat. Imitace se také liší od tzv. sociálního učení : "Rozdíl mezi imitací a sociálním učením lze shrnout takto: Imitace je učení se nějakému chování prostřednictvím pozorování ostatních , kdežto sociální učení je učení se o prostředí prostřednictvím pozorování ostatních." (strana 74). U sociálního učení tudiž musí druhé zvíře na chování přijít samo, "vlastně ho vymyslet" podruhé.



Imitace je komplikovaný úkon o jehož mechanismu víme velmi málo. Víme však , že každé imitování v sobě zahrnuje a)rozhodnutí co imitovat b) složitou transformaci z jedné perspektivy do druhé c) odpovídající tělesný úkon. (strana 76). Imitujeme neustále a ani si to neuvědomujeme "a kdykoliv jeden druhého napodobíme, cosi by? nehmatatelného, si předáme. A oním cosi je mem."