A ukáži Vám ještě mnohem vzácnější cestu:

Kdybych mluvil jazyky lidskými a andělskými, ale lásku bych neměl jsem jen
dunící kov a zvučící zvon.

Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání,
ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych
neměl, nic nejsem.

A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe, nic mi to
neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá
křivdy. Nemá radost ze špatností, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje
cokoli, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání -
to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné; až přijde plnost,
tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem
jako dítě, slyšel jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako
dítě, když jsem se stal mužem překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidím
jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzřím tváří v tvář. Nyní poznávám
částečně, ale potom poznám plně, jako bůh zná mne.

A tak zůstává víra, naděje, láska, ale největší z této trojice je láska.

z Listu sv. Pavla Korinťanom