Představovat audiofilům americkou firmu Grado Laboratories je nošením dříví do lesa, vždyť tento tradiční výrobce se drží v našem podvědomí bez kvalitativních výkyvů už od roku 1953. Své dobré jméno si firma vydobyla na tehdy prestižním poli gramofonových přenosek, kde si mimochodem svou výbornou pozici dodnes drží.
Pár slov k tématu :

Rozebírat, proč sluchátka ano a proč ne, se mi dopodrobna opravdu nechce, to si musí každý hifista vybojovat a zvážit sám. Na toto téma už ostatně bylo napsáno poměrně hodně a nemá ani smysl se opakovat. Osobně se rovnou přiznávám, že nejsem žádný sluchátkový maniak, protože - když to chci shrnout do jedné věty - jako konzervativní audiofil jsem se nikdy úplně nedokázal smířit s "rozhozením" stereofonního vjemu, prostorové lokalizace a zvukové scény podle principu sluchátek, tedy v podstatě tím, že máte měniče přímo na uších a zvuk tedy není nabídnut lidskému mozku ke zpracování pro něj přirozeným způsobem. Řešení pomocí sluchátkových procesorů může být jistou cestou, pro mě ale dosud neprobádanou, a určitě ani nečekám, že bych kvůli tomu někdy zahazoval své milované Sonus fabery. Nechci ale působit jako zavilý "antisluchátkář", samozřejmě ani já sám jsem se nevyhnul tomu, abych sluchátka měl, protože taktéž uznávám a respektuji výhody, které přinášejí. Asi ten nejpádnější fakt je, že už sluchátka v ceně těch nejlevnějších regálových reprosoustav - lapidárně řečeno - dokáží hrát na úrovni beden za desetitisíce, ne-li statisíce. Už obyčejná Koss Porta Pro dokáží zahrát zvuk, jehož adekvátní kvalita Vás v oblasti reprosoustav bude stát xnásobek. Druhým důležitým faktorem je možnost nerušeného a kvalitního poslechu při libovolné hlasitosti v libovolném čase. Určitě to znáte, člověk přijde často unaven z práce domů a chuť na muziku dostane většinou až později večer, jenže pustit si třeba takové Queen při požitkové hlasitosti v deset večer přes reprosoustavy není v obytném domě pochopitelně dost dobře možné. Zde nastupují sluchátka a i pro mě jsou tohle momenty, kdy jsem jim opravdu vděčný.

Kdo a co je Grado?
Grado Laboratories není tendenčním výrobcem, kterého by přednostně držel profesionální americký marketing, nýbrž jednou ze "starobylých" audiofilních firem se slušným invenčním poteciálem. Není bez zajímavosti, že zakladatel firmy Joseph Grado (původně hodinář a profesionální operní zpěvák - jak příznačné...) si během své činnosti hlavního firemního vývojáře nechal přihlásit přes padesát patentů, což je myslím dostatečně výmluvné. Kromě tradiční výroby gramofonových přenosek ale firma začátkem osmdesátých let překvapila hifistickou veřejnost svým příspěvkem do oblasti studiových sluchátek, která hned od počátku nasadila vysokou laťku, která pak s přibývajícími léty a modely nikdy nešla směrem dolů. Díky tomu se sluchátka Grado brzy stala nepsanou referencí mnoha světových nahrávacích studií, kde dnes spolu s rovněž výbornými Staxy poměrně jednoznačně dominují (sluchátka právě těchto dvou značek jsou rovněž zaběhlým standardem při masteringu hotových nahrávek).

Díky zastoupení známé audiofilní firmy Finale Audio, která nově převzala zastoupení sluchátek Grado v ČR, nám byla ochotně hned s první zásilkou pro ČR obratem nabídnuta možnost důkladně prozkoumat několik modelů z firemní nabídky, které na popud šéfredaktora putovaly zásilkovou službou Sterea a Videa z Prahy až ke mně domů. Jelikož se mnohadenní poslouchaní a srovnávání vtělilo do více popsaných listů s poslechovými poznámkami, než jsem původně čekal, nejprve se budeme věnovat nejdostupnějšímu kousku z testované řady a zároveň nejlevnějšímu z celého výrobního programu, sluchátkům Grado SR-60 (následovat budou postupně SR-80 a referenční RS-1 spolu se sluchátkovým zesilovačem RA-1, ale pravděpodobně prioritně ve Stereu a Videu).
Grado laboratories dělí svoje sluchátka do dvou kategorií - Prestige Series a Reference Series. Praxe ctí jednoduchost, neboť zástupcem druhé jmenované jsou pouze RS jedničky a dvojky, zbytek patří k "prestižní" řadě. Když trochu předběhnu, tak podle konečných zkušeností se všemi testovanými sluchátky se nakonec ukázalo, že "Reference Series" není oproti "Prestige Series" nějakým vyloženě výrazným kvalitativním odskokem, ale spíš přirozeně evolučním vrcholem celé výrobní řády - odhadem lepší reprodukce u nejdražších RS1 činí v porovnání s výrazně levnějšími SR60 asi tak dvacetiprocentní navýšení kvality zvuku. Není to mnoho, ale je to prostě další stupeň k dokonalosti, za který se platí. Tak už to ale v highendu prostě chodí, od jisté hranice se každé malé zlepšení reprodukce platí částkami naskakujícími geometrickou řadou.

Dovolte mi trochu odbočit. Bohužel nelze popřít, že u některých tzv.highendových výrobků je zlepšení spíše teoretické a setkal jsem se např. s reprosoustavami za statisíce, jejichž zvuk byl celkové horší než co produkovaly malé dvoupásmovky Sonus faber Signum za šedesát tisíc. Podobné názory ostatně zaznívají i na diskusním fóru a musím jím leckdy dát za pravdu. Prosím nevěřte tomu, že první highendový výrobek, co slyšíte a který vás možná na první poslech i nadchne, je dokonalý. I v highendu jsou (myšleno pro zkušené a cvičené ucho) nemalé rozdíly a míra zklamání je pak dána mírou špatně proinvestovaných peněz. Pro nalezení kvality se musí skutečně ten čas obětovat, jiná cesta není. Na druhou stranu chci zdůraznit, že highend není vždy taková "snobárna", jak se může někomu na první pohled zdát - v hifi opravdu platí, že skutečná kvalita něco stojí, a to, že výrobek X za dvacet tisíc hraje srovnatelně s výrobkem Y za sto tisíc, je sice možná krásná a lákavá, ale bohužel stále jen naivní pohádka pro děti. Mám zkušenost, že vyšší investice do skutečné kvality se za léta či spíše desetiletí spokojeného užívání naprosto zrelativizuje, už i tím, že než se v opačném případě člověk k tomuto zjištění většinou dopracuje, stojí ho to víc peněz (neustálý nákup "výhodných" komponent a po několika měsících jejich následný prodej s velkou ztrátou), než opravdu špičkový highendový systém budovaný hned od začátku (byť postupně a pomalu).
V testu budeme posuzovat reprodukční schopnosti sluchátek (kromě osobních bohatých zkušeností autora s jinými sluchátky) přímo s autorovými prakticky denními zkušenostmi s živou muzikou, přesněji s akustickými nástroji jako klavír, housle, cello, viola či kostelní varhany. Zároveň budou Grada srovnána s legendárními Koss Porta Pro (asi 2500 Kč), která většina z Vás dobře zná, a tudíž si uděláte přesnější představu o tom, co píšu, porovnání proběhne i se "starými dobrými" výbornými Sennheisery HD545 Reference (asi 5000 Kč). Oboje sluchátka vlastním. Na závěr testu jsem pak zpracoval doplňující "emailový rozhovor" se zakladatelem Finale Audia p.Žaloudkem. Tak, to už myslím stačí a jdeme na to.

SR60 - design a ergonomie
Sluchátka SR60 jsou nejdostupnějším modelem výrobce, začínajícím ovšem na hranici 3900 Kč a plným právem patřícím rovnou do této střední kategorie sluchátek. Na tomto místě chci důrazně uvést, že všechny modely Grado jsou si kvalitou zvuku a jeho posazením velice podobné, kvalitativní rozdíly jsou menší než u jiných modelů nějaké jiné konkurenční řady, tudíž i se základními sluchátky amerického výrobce už získáváte plnokrevný zvuk pravých Grado. SR60 provázejí vesměs velmi dobré reference, které si ostatně můžete sami snadno vyhledat i na internetu. Za nejprestižnější se snad nechá uvést jejich jmenování časopisem Stereophile za výrobek roku 1994 hned ve dvou kategoriích. Prolezl jsem rovněž několik diskusních fór, ze kterých vyplynulo, že uživatelé toho modelu jsou vesměs velmi spokojení. Co je tedy na nich vlastně tak zajímavé?

Všechna sluchátka Grado mají shodný originální designový styl, který si dovolím nazvat "retro 1950". Vzhled je samozřejmě silně subjektivní záležitost, za sebe se domnívám, že SR60 nepůsobí nikterak archaicky a jejich design je vkusný. Jeho základní prvky, tj. černá barva s chromovanými prvky, široký hlavový most krytý koženým potahem a kardanový závěs mušle, jsou poměrově vyvážené, nepůsobí frapantně, zároveň se však vzájemně neruší. Nezvykle silný kabel vedený separátně do každého měniče zvlášť nám decentně připomíná, že tohle určitě nebudou sluchátka z hypermarketu. Po stránce rozměru patří Grada mezi nižší střední třídu, jsou větší než Koss Porta Pro, ale menší než většina ostatních konkurentů otevřeného typu. I když budou u přenosných přístrojů působit více nápadně (někomu o to nakonec i jde), ještě to nebude trapná záležitost. V domácích podmínkách se vzhledově vyloženě nebudou hodit jen k plastovým barevně blikajícím minivěžím, jinak se seriózními hifisestavami žádný problém nebude.

Ergonomie šedesátek je velmi dobrá. Nepatří sice k tomu úplně nejkomfortnějšímu na trhu, ale určitě mezi tu lepší polovinu. Sluchátka kvůli svým středním rozměrům nepohltí celé ucho, takže na uších přímo leží svými plnými (tj.po celé vnitřní ploše) molitanovými náušníky. Starší generaci Grad byl vytýkán možná až přiliš velký přítlak, výrobce se však poučil a ubral – nyní je přítlak myslím přiměřený (zdál se mi prostě "tak akorát“), ani po delším poslechu mě nikde nic netlačí, ovšem je trochu cítit, že sluchátka sedí pevně. Na fyziologicky-adrenalinové prožití live koncertů v obýváku to ale zase už nebude, pro velmi prudké pohyby Grada prostě nejsou stavěna a mají pak přirozenou tendenci hlavu opustit. Sluchátka lze libovolně nastavit prakticky ve všech směrech, vertikálně pomocí výsuvného kovového táhla, horizontálně pak díky kardanovému závěsu (tj. kovovému kruhu upnutému k hlavovému mostu) volně pohybujícímu se kolem vodorovné osy - mušle sluchátek se tak vždy sama citlivě pootočí dle tvaru jakýchkoliv uší. Přestože mně SR60 padla jak ulitá, setkal jsem se na internetu i s názorem lidí, kterým naopak zase jaksi neseděla, takže pozor, určitě dobře vyzkoušejte na vlastní hlavě.

Něco ke konstrukci
Model SR60 jsou dynamická sluchátka a stejně jako všechny ostatní modely, jsou tzv. otevřeným typem (zadní strana membrány měniče je spojena s okolním vzduchem). Velký vzduchový prostor omezený membránou a otevřenou mušlí má snížit zkreslení rezonancemi membrány a rozšířit rozsah hlubokých kmitočtů. Materiál membrány tvoří polymer s nízkou hmotností vytvarovaný s cílem zabránit vzniku kmitočtově soustředěných rezonancí, samotná hmotnost membrány je pak stanovena tak, aby s poddajností jejího závěsu byl zaručen kmitočtový rozsah nejméně do 20 kHz. Pouzdro a mušle jsou pak vyrobeny z tvrzeného plastu. Rozdíly mezi oběma měniči jsou minimální, pouhých 0,1 dB. Sluchátka se vyznačují extrémně nízkým zkreslením, dokonce se z tohoto důvodu v balení nachází varování výrobce před hlasitějším poslechem a možným poškozením sluchu (je faktem, že při hlasité reprodukci mívají sluchátka obecně relativně vysokou úroveň zkreslení a tím je posluchač pak často "přirozeně" odrazován od dalšího neúměrného zvyšování reprodukce; u Grad je zkreslení skutečně minimální a není při vyšší hlasitosti postřehnutelné, což vede k tendenci signál neúměrně zesilovat). Přívodní kabel sluchátek nadstandardního a solidního průřezu (přesný průměr výrobce neudává) je dlouhý 2,3 m, na konci je zakončen klasickým, ale zlaceným cinchem 3,5 mm (v balení je pochopitelně zahrnuta i redukce 6,3 mm). Vodič je tvořen tzv."UHPLC", což je bezkyslíkatá měď s vysokou čistotou a dlouhými krystaly. Grada mají impedanci 32 ohmů, čímž se jejich použití rozšiřuje i na přenosná sluchátka k přenosným přístrojům. Mechanické provedení a konstrukce sluchátek (viz kapitola výše) je plně na odpovídající úrovni své kategorie, nemám připomínek. V ceně Grad je i jedna náhradní sada výměnných molitanových náušníků.

Poslech
Poslouchalo se přes sluchátkový výstup zesilovače Accuphase E-307, sluchátkový zesilovač G;rado RA-1, signál dodával CD přehrávač SONY XA30ES, vše propojily kabely AudioQuest Diamondback. Protože sluchátka jsou 32ohmová, byla vyzkoušena i na poměrně kvalitním sluchátkovém výstupu mého PDA hp2210 (v pohodě snese srovnání s těmi lepšími discmany na trhu). Hudební ukázky žánrově sahaly od popu, rocku přes jazz až ke klasice, která byla tou hlavní poslechovou doménou. Labely byly jak čistě audiofilní (např. Revox, Denon), tak ty kvalitnější z běžné produkce (např. Telarc, Deutsche Grammophon).
Od prvním minuty poslechu Vám bude jasné, že Grada bez přehánění patří mezi špičku: okamžitě poznáte čistý, nezkreslený, plný zvuk bez zabarvení, jako ze špičkových reprosoustav. Tedy nekoná se žádné nepříjemné překvapení, protože tak to má prostě hrát a všechna výborná sluchátka se v podstatě nechají identifikovat již po chvilce poslechu. Samozřejmě, že i mezi nimi jsou rozdíly, nicméně (a naštěstí) žádná dramata. Při pozornějším zkoumání tak nejprve docházím k závěru, že SR60 reprodukují velice čistě ve středním pásmu, středy jsou jakoby nezvykle "hladké", bez té špetky jiskření a drsnosti, co slyším např. u Kossů při bezprostředním porovnání. Housle ve vyšších polohách mají jasný, hladký zvuk s barvou dřeva nástroje, krásný zážitek... Zachování přirozené barevnosti jednotlivých nástrojů je u Grad velké plus, pro srovnání Sennheisery barvu také vcelku slušně zachovají, ale nejsou zase až tak čistě hladké a "dřevěné". Grada jsou zvukově posazena kapku výše než Kossy i Sennheisery, takže reprodukce celkově působí jasněji, otevřeněji a živěji, tím mi připomínají výše zmíněné reprosoustavy Sonus faber Signum. Porta pro jsou přeborníkem v produkci hutných basů, bohužel objektivně řečeno (nyní bez ohledu na jejich cenovou kategorii), basy jsou u nich až zbytečně nepřirozeně zdůrazněné (což je mimochodem to jediné, co mi na těchto sluchátkách, jinak za tu cenu skvělých, vadí. Ostatně měření pak krásně potvrdilo můj dojem - podívejte se sami na přiložené grafy s frekvenčním průběhem). SR60 na to jdou jinak. Basu je v porovnání s Porta Pro objemově méně, nikoliv však nedostatek! Spodní pásmo je sušší a nadávkované naprosto precizně. U Kossů jsou basy zdůrazněné a dynamicky hutné s mírným dozníváním, u SR60 hrají suše a pevně, podle mě určitě blíže reálu. Při koncentraci na výšky je u Grad opět patrná ta nezvyklá hladká čistota,

typická pro všechny firemní měniče. Výšky jsou prostě i na nejvyšších kmitočtech klidnější a "nejiskří", Grada možná takto trochu dokáží uhladit drsnost v tomto pásmu patrnou zejména v reprodukci levnějších CD přehrávačů. Vokály proto zní až syrově naturalisticky, naopak u těch houslí jsem někdy měl pocit, že až tak jasně a čistě reálně nehrají, ovšem otázka je, zda-li něco z toho nepřičíst na vrub nectnosti principu CD, poslech přes analogový zdroj signálu (tj.mám na mysli hlavně dobrý gramofon, který bohužel nemám) může být o něčem jiném.

Každopádně sluchátka nezní agresivně, reprodukce je v celém pásmu jakoby uvolněná, lehká a samozřejmá. Hudební projev sluchátek Grado SR60 rychle vtahuje posluchače do atmosféry poslouchané nahrávky, zmíněné čisté středy doplněné velmi rozumně dávkovanými basy dávají pocit bezprostředního zážitku. Pro mě velice pozitivní bylo zjištění, že sluchátka navzdory určité dominanci ve středním pásmu jej netlačí do popředí, sólista na pódiu vám tak nezní jako by byl metr před vámi, ale realistických několik metrů. Např. Sennheisery jsou dopřednější, což působí efektněji, ale někdy je právě sólista jakoby poněkud příliš "vypíchnut" z pozadí. Znovu ale upozorňuji, že popisované rozdíly nejsou nikterak dramatické, jde spíš o detaily.
Jak Kossy Porta Pro, tak Sennheiser HD 545 hrají hutněji a dynamičtěji než Grada. Jejich zmiňované celkové frekvenčně nižší posazení spolu s populárním zdvihem na spodku frekvenčního spektra jim dává poněkud větší drive než Gradům, naopak SR60 se vyznačují dokonalou frekvenční vyvážeností, s precizními středy bez drsnosti a čistými uhlazenými výškami. Akustické nástroje a lidský hlas znějí na Gradech ještě bezprostředněji a transparentněji. Posluchač Kossů i Sennheiserů snese větší hlasitost než při poslechu přes Grada. U prvně dvou jmenovaných totiž až při vyšší hlasitosti dostane jinak poněkud potlačenější střední pásmo na výrazu, naopak Grada nic nepotlačují a i střední poslechová hlasitost je u nich plnohodnotným zážitkem. Tohohle si zvlášť povšimněte. Při velmi velkém zesílení se Grada zachovají tak, jako kdybyste si přiložili Váš sluchový orgán přímo na ozvučnici houslí, čili "řízne" Vás to až běda. Ovšem tohle je realita, přátelé. Slyšeli jste někdy např. sólový výstup Pavla Šporcla? Kdo ne, tak v souvislosti s předchozími větami vřele doporučuji navštívit. Určitě budete možná až šokováni tím, jak "slabě" ty housle v reálu hrají, i když sedíte jen v desáté řadě a dalším šokem pro Vás možná bude absence těch uměle dogenerovaných hyperultradetailních výšek, které se u leckterých pseudohighendových výrobků bohužel vyskytují a navíc se často mají ještě platit horentními sumami.

Připojíme-li Grada k přenosnému zdroji signálu, zjistíme, že vlastně o jejich zvukové charakteristice platí to samé, co již bylo napsáno výše. A stejně jako legendární Porta Pro, i SR60 jednoznačně učiní poslech přenosných přístrojů zážitkem a naplno a bez příkras ukáží, co vlastně z Vašeho discmana leze. Výběr těch správných sluchátek k Vašemu přístroji bude nakonec nejen na Vašich uších, ale i konkrétním "hardwaru", protože kvalita sluchátkových výstupů různých přístrojů je různorodá. Někdy bývá signál na výstupu hodně přebasován (aby výrobce přinutil dodávané ubohé pecky aspoň trochu těch basů zahrát), tam pak budou podle mě lepší volbou Grada, naopak někde je zvuk hodně plochý a v tomto případě zase budou vítanější Kossy se svými zdůrazněnými basy. Ale to už si určitě posoudíte sami, každopádně doporučuji osobně vyzkoušet obě varianty.


Závěrečné zhodnocení
Nelze říct nic jiného, než že v podobě sluchátek Grado SR60 získává hifista skutečně kvalitní výrobek. I když testovaná Grada představují nejdostupnější model ve výrobním programu firmy, jimi nastolený zvukový standard je opravdu velmi vysoký a svou charakteristikou už patří mezi čistě audiofilní výrobky. Jak jsem měl možnost posoudit, sluchátka se vyrovnají a v některých aspektech i předčí Sennheisery HD545 Reference, takže lze bez začervenání říct, že SR60 jsou zbožím, jehož cena je myslím více než adekvátní nabízené zvukové kvalitě. Kdo si nejspíš Grada SR60 koupí? Celkově vzato, šedesátky bych označil jako univerzální jakostní sluchátka pro posluchače, kteří hledají špičková sluchátka za rozumné peníze. Případně jejich nového majitele vidím jako člověka-začínajícího audiofila, který už znuděn "plastovou kategorií" sluchátek v cenách od 1000 do 2000 Kč hledá seriózní odrazový bod do highendových sfér. Grada SR60 bez nadsázky přesně takovým bodem jsou.

P.S. Abych předešel mailovým dotazům na téma "která sluchátka doporučuji", napíšu svůj názor rovnou. Pochopitelně každá dobrá sluchátka budou oprávněně mít své fandy a vzhledem k příliš velkému množství subjektivních veličin není možné činit nějaké obecné závěry. Pro ty, co v hudbě hledají co možná nejbližší věrnost vzhledem k "originálu", tj.živé hudbě, bych měl několik upřímně míněných rad: 1) Zapomeňte na nejznámější značky spotřební elektroniky, nechci sice zobecňovat, ale v oblasti audiofilních sluchátek fakt ligu nevedou, i když možným výjimkám budiž vzdána čest. 2) Ve velké většině hrají nejlépe otevřené typy, nikoli uzavřené. 3) Z konkrétních značek audiofilních sluchátek bych se zaměřil na nabídky firem Grado, Sennheiser a Stax. Osobně mám dlouholeté nejlepší zkušenosti právě s těmito třemi značkami, drobné zvukové odlišnosti jejich top modelů už budou samozřejmě na Vašem posouzení.

Zdroj: Prislo mailom, ale zrejme magazin audio-video