Albert Schweitzer

moj velmi oblubeny filozof-teolog, ktory je povazovany za snad prveho environmentalneho etika. prislo mi velmi pekne, ako o veciach premysla a tak pastujem citaty z jeho knih.

„Při západu slunce třetího dne, u vesnice Igendia, jsme pluli podél ostrova ve středu široké řeky. Na písčitém břehu po levé straně se čtyři hroši s mláďaty kolébali naším směrem. V tu chvíli, v únavě a depresi, mě jako blesk osvítila slova „úcta k životu“. Pokud vím, ta slova jsem nikdy neslyšel ani nečetl. Byl jsem si okamžitě vědom, že v sobě nesla řešení problému, který mě trápil. Došlo mi, že hodnotový systém, který by se zabýval jen našimi vztahy k ostatním lidem, by byl neúplný, a tak by postrádal sílu dobroty. Jen úctou k životu můžeme ustavit duševní a humánní vztah jak k lidem, tak ke všem živým tvorům na dosah. Jen tak se vyhneme ubližování druhým a v mezích svých schopností jim půjdeme na pomoc, kdykoliv nás potřebují.“

"Velkou chybou celé etiky doposud bylo, že vyjadřovala přesvědčení, že člověk má co činit pouze se vztahy člověka k člověku. Ve skutečnosti však vyvstvává otázka, jaký je vztah člověka ke světu a k veškerému životu, s nímž se setkává. Člověk se chová eticky pouze tehdy, když má život jako takový, tedy život rostlin a živočichů stejně jako život svého bližního, za posvátný, a když se snaží být prospěšný veškerému životu, který potřebuje pomoc. "


"JSEM ŽIVOT CHTĚJÍCÍ ŽÍT UPROSTŘED ŽIVOTA CHTĚJÍCÍHO ŽÍT."